Blog redakce i-divadla

divadlo Ponec: Velmi společenské tance (host)
vydáno: 8.10.2009, Lukáš Brychta
Čtvrtá inscenace studentů 4. ročníku Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU 2007/2008 je jednou z nejkvalitnějších teenagerovských komedií, jakou je možné v současné době vidět. A to nemyslím pouze na divadle. Je zde vše. Tedy, je zde hlavně láska, ale o tu v tomto žánru především jde.

Vše začíná tanečními, kde si pro sebe chlapci snaží získat tu pravou. Někomu to jde více, jinému méně a divák se baví přímo královsky. Toho inscenace dociluje především výborně zahranými postavami, které jsou na míru ušité jednotlivým protagonistům.

Po prvních rande nastávají strastiplné cesty jednotlivých vztahů a jelikož nic netrvá věčně, dochází i k prvním rozchodům. Jedni se dávají dohromady s druhými, druzí zase s prvními, kteří jsou vlastně úplně jinými a divák se v jednotlivých vztazích neztratí jen díky značkám, kterými si dívky označují své momentálně favorizované chlapce. Této fukce se s úspěchem zhostily společenské motýlky různých barev, kdy každou barvou je určována právě jedna slečna. To celé je prokládáno krátkými tanečními vsuvkami klasických tanců, dominuje valčík a tango, které stále odkazují na počáteční taneční.

Co je zajímavé a bohužel nikterak využité, je nostalgický rámec, v němž se příběh odehrává. Ze začátku jsme svědky objevení deníku, který zachycuje dění jednoho ročníku tanečních kurzů. Ten nalezne slečna ve starém tanečním sále a inscenace je vlastně zhmotněním jeho záznamů. S tímto se ale nijak dále nepracuje, pouze může být tento motiv chápán jako jistý rámec inscenace. Herečka ztvárňující tuto slečnu stráví většinu času sezením na bobku kdesi na kraji jeviště a celkově působí dosti nadbytečným dojmem. Co je naopak zajímavé, je využití mobilních telefonů. Ty mohou sloužit jak jako baterky, tak, a to především, jako zdroje nejrůznějších zvuků či hudby přímo na jevišti a z rukou herců.

Velmi společenské tance jsou výborný komediální kus, ale je škoda, že se autoři spokojili pouze s touto rovinou a nešli hlouběji, škoda, že nezkusili inscenaci rozšířit o další úrovně. Mohlo tak vzniknout opravdu výjimečné představení.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.