Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Teritorium plné křivd
Lukáš Holubec, 2.11.2018

Ondřej Novotný už má za sebou poměrně dost vlastních divadelních textů. A také úprav či dramaturgií. Navíc je neodmyslitelně spjat s Divadlem X10, kde se už s režisérem Janem Fričem sešli při vzniku hry Válka, jež byla nezapomenutelná, a jejíž derniéra oficiálně ukončila strašnické období „iks desítky". Jsem rád, že se tito dva pánové opět dali dohromady a připravili pro DUP39 neméně povedenou inscenaci. A opět z toho není žádné veselí, ale chmurný obraz naší společnosti.

Zatímco Válka je dílo Rainalda Goetze a Ondřej Novotný měl na starosti dramaturgii, Teritorium je jeho nový a původní text, byť postavený na příběhu krále Agamemnóna. A musím uznat, že se jedná o zajímavě sepsané drama. Po pro mě trochu nečitelné Sérii bezdůvodných aktů, jež právě prožily derniéru ve Studiu Hrdinů, je Teritorium důstojným pokračovatelem Kolapsu, který v DUPu39 naposledy vydechne letos v listopadu. Není to samozřejmě následník v doslovném slova smyslu, byť společné známky dystopie zde přirozeně jsou, ale především je Teritorium dle mne text se srovnatelnou kvalitou. Jan Frič měl navíc přání, jak je uvedeno v programu, aby byla Novotného hra přehledná, a nutno dodat, že žádost režiséra byla vyslyšená a uspořádanost je rozhodně ku prospěchu věci.

Velkým kladem inscenace je půdorys antické tragédie. Dost možná ani nemusí divák znát přesný příběh krále Agamemnóna, stačí být pozorný, aby mu děj i souvislosti neunikly. Tomu jistě prospívá nevelký počet postav, a také spolupráce režiséra Jana Friče s dramaturgyní Dagmar Radovou. Pominu-li jednu, dvě scény, ve kterých mi přišla tak trochu navíc například nahota, není inscenace udělána žádným rádoby šokujícím stylem a není ani rozmělněna všelijakými hrátkami, které bych možná i u Jana Friče čekal. Je to jednoduše křehce propletené rodinné drama se současným zobrazením evropské společnosti na křižovatce. V Teritoriu však už nevratně kdesi za ní, a proto je inscenace přehlídka smutku, jenž na nás z velmi blízké budoucnosti naléhavě a hlavně reálně pomrkává.

Všech pět účinkujících pak předvádí více než solidní výkony. Tomáš Petřík hraje krále Agamemnóna s jemu vlastní suverénností, jež jest podobná rozhodnosti vladařů, kteří rozhodují o osudů národů. Zároveň však ukazuje i jistý vnitřní neklid. Každopádně mne jeho výkon zaujal. Podobně dobře zvládli své postavy i Jan Grundman a Lucie Roznětínská. Jejich milenecký vztah, totiž Aigistha a Klytaimnéstry má zajímavý náboj. Je to také dotyk vždy aktuálních problémů, jako jsou nevěra či nejistota z budoucnosti. Kassandra Marie Švestkové má zajisté své opodstatnění, ale pro inscenaci je důležitá spíše svojí přítomností. Poslední postavou je pubertální děvče, dcera Agamemnóna a Klytaimnéstry, Chrýsothemis v podání Hynka Chmelaře. Samozřejmě, že obsazení mužem středního věku navlečeného do slušivé sukně podtrženou na hlavě usazenou čelenkou s květinou budí parodický dojem. Ale myslím, že postava je tím zobrazena dokonale. A když si Hynek Chmelař vloží do úst cigaretu, může divák vidět celou generaci náctiletých ve vší své zmatenosti, ztracenosti, opuštění. Dost možná o nás jednou bude nějaká Chrýsothemis rozhodovat, proto doporučuji místo úsměvu raději být na pozoru.

Již několikrát jsem zaslechl negativní názory na samotný prostor DUP39. Především se to týkalo akustiky. U Teritoria jsem žádné podobné nedostatky nezaznamenal, navíc mi scéna přišla jako naprosto trefná. Vybydlený prostor, vodní hranice vymezující prostor, galerie, v níž zbyl jeden obraz. Ano, neutěšená atmosféra v souladu s apokalypsou, jež je takřka hmatatelná, je v DUPu39 všudypřítomná.

Osobně bych uvítal, aby inscenace měla trochu větší švih, ale na druhou stranu musím zdůraznit, že Teritorium mne zasáhlo s intenzitou, na kterou jsem byl z Divadla X10 zvyklý z jeho působení ve Strašnicích. A tak jsem po představení měl radost nejenom z právě zhlédnutého festivalu pocitů křivd s nulovou nadějí alespoň snesitelné budoucnosti, ale také z vědomí, že Divadlo X10 je v DUPu39 již pevně usazeno a vyplatí se na jeho repertoár chodit nejen pravidelně, ale i opakovaně. Teritorium za více návštěv rozhodně stojí.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.