Slavnostní, 25. ročník, Mezinárodního festivalu DIVADLO byl zahájen maďarskou inscenací Zločin a trest v režii Michala Dočekala. Převratné podívané jsme se však nedočkali. Inscenaci v divadle Víg nastudoval s maďarským souborem vesměs český tým. Jako pěkné, ale na prestižní festival, za který se „Velká Plzeň" považuje, je to trochu málo.
O to větší překvapení připravily české inscenace Gazdina roba plzeňského divadla Alfa a Olga (Horrory z Hrádečku) divadla Letí.
Gazdina roba v představách a provedení tvůrčího tandemu Jakub Vašíček a Tomáš Jarchovský dobře vystihuje nadčasovost celého konfliktu matky a syna, tužeb a peněz, a nemožnosti dobře vidět, co a jak kam směřuje. Nejsilnější postavou je stará Mešjanovka (Blanka Joseph Luňáková), která si vždy umí poradit. Kam se na ni ty mladé hrabou. Evuša se sice snaží prosadit své cíle a sny, avšak Mánek jí protře oči. V současné úpravě Evu stáhnou pod vodu dluhy ze společného podnikání s Mánkem, které pořídila svým jménem, a proto pro Mánka nebylo těžké z dluhů vybruslit. Inscenací provází zapálený etnolog, věřící ve staré dobré časy, a jeho na zemi stojící kamarád advokát. Etnolog věří v neposkvrněnou vesnici, a dostane tvrdou ránu na vesnické zábavě, s Olympikem, Katapultem a Rážem. Vše v podání místních Šmidli bojs. Dramatická úprava výjimečného textu G. Preissové zbytečně neřeční a neprožívá, přesto k divákovi dorazí veškeré emoce, které jsou skryté v původním syžetu.
Podobně je na tom inscenace divadla Letí Olga (Horrory z Hrádečku). Olga Pavly Štorkové nemá co hrát, ale úplně stačí, že je na jevišti. Zábavu pro diváky obstarávají její mužští přikulovači. Nenápadně sofistikovanou formou se k divákům dostává další verze v poslední době probírané rodiny Havlových, jejich nesmyslu pro realitu, a pevné ukotvení v „těžišti, kterým je těžké pohnout, protože je to těžiště", totiž žižkovská proletářka Olga Šplíchalová.