BuranTeatr
<< Dziady | Fernando Krapp mi napsal dopis >>
Johann Wolfgang Goethe
Faust a Markétka
Premiéra: 17.5.2015
Překlad: Jindřich Pokorný. Úprava: Mikoláš Tyc, Jan Šotkovský. Dramaturgie: Jan Šotkovský. Scéna: Karel Čapek. Kostýmy: Aneta Grňáková. Režie: Mikoláš Tyc, Eva Spoustová.
Poslední uvedení: rok 2018.
Poslední uvedení: rok 2018.
Michal Isteník, Kateřina Dostalová, Magdaléna Tkačíková, Igor Dostálek, Miroslav Ondra, Petr Tlustý, Kristýna Daňhelová / Dagmar Křížová / Veronika Morávková / Pavlína Palmovská / Marianna Polyáková / Diana Velčická
Klasická tragédie a jedna z největších her v dějinách dramatu. „Dřív s hlavou téměř u nebe, pak duchem Země ponížen, skončil jsem ďáble u Tebe...“ „Proč ale každý proud vyschne tak znenadání, proč žízníme znovu a žízníme bez ustání...“
inscenace již byla stažena z repertoáru
Volby
Hodnocení (11)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
TomD 90 %
29.6.2019 | 31 hodnocení
+ souhlasím
První představení Buranteatru, které jsem před lety viděl. Nadchlo mě, až na přecházení mezi třemi scénami. Špičkové herecké výkony, dobré režijní i scénografické nápady.
Candie254 80 %
12.5.2017 | 222 hodnocení
+ souhlasím
Náročnější dílo, ale Buran se s tím opět vyrovnal po svém a udělal (lépe řečeno Mikoláš Tyc) naprosto strhující představení... Líbilo se mi přesunování diváků, scéna v baru, využití mladých hereček z JAMU... A jako obvykle musím pochválit výkon Michala Isteníka, který v každém představení vypadá, že by na jevišti nejradši padl za vlast, zde nejinak. Kateřina Dostálová rovněž dobrá. Tleskám! 75 %
Janis 80 %
27.2.2016 | 281 hodnocení
+ souhlasím
Vybrat si klasický, těžký a k tomu veršovaný kus a takhle se s ním poprat!
Buran znovu v plné síle hází rukavici všem divadlům s hereckými hvězdami, mediální popularitou či vysokými rozpočty.
Zdejší odvážná dramaturgie, herecké nasazení a spolupráce, nezbytný humor (i hudební) a hrátky s divákem... to oceňuji. Burani i v tomhle kusu, byť se skromnými prostředky či vlastně právě, že jen s nimi, jdou zas na dřeň a zase se svou typickou hrdostí ukazují, co že je pravou podstatou divadelnictví.
75%
A scéna s diváky v baru, ta mě uchvátila.
Buran znovu v plné síle hází rukavici všem divadlům s hereckými hvězdami, mediální popularitou či vysokými rozpočty.
Zdejší odvážná dramaturgie, herecké nasazení a spolupráce, nezbytný humor (i hudební) a hrátky s divákem... to oceňuji. Burani i v tomhle kusu, byť se skromnými prostředky či vlastně právě, že jen s nimi, jdou zas na dřeň a zase se svou typickou hrdostí ukazují, co že je pravou podstatou divadelnictví.
75%
A scéna s diváky v baru, ta mě uchvátila.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.