Fuenteovejuna

Záměrem repertoáru ČS Ústí není zalíbit se všem, snaží se vybízet diváka k vytvoření názoru a zaujetí postoje. Původní hru L. de Vegy režisér M. Modrý značně redukoval, ponechal jen několik základních postav. Inscenaci situoval do uzavřeného prostředí továrny, kde Komtur uplatňuje a zneužívá svou moc. Radikalita výkladu a interpretace se stupňuje záměrným opakováním vrcholícím na konci. Koncepce smysl má, divák se s ní může i nemusí ztotožnit. Mezi dobrými hereckými výkony vyčnívá Jiří Spišák, jenž naplno projevil svůj mimořádný talent v nadmíru obtížné pozici splnění nadsázky a věrohodného přecházení mezi mnoha různorodými polohami.

55% - O nekonečné revoluci a nekončícím násilí vypráví inscenace Martina Modrého. Zaujme režijními nápady, jako jsou právě nekonečná opakování situací či výrazný kontrast zvolené koncepce a překladu umocňující vyznění nekonečnosti toho boje. Žel také unavuje projevy opakujícími viděné a tezovitostí, snad opsanou z předchozích - nedávných inscenací Činoherního studia, i nedůvěrou v důvtip diváků. (více v reflexi)