Vše, co je krásné, rozmnožit má se

Jak zabít dobrý nápad, jak zahodit potenciál tématu a jak se divadelně ztrapnit. To je převažující dojem z inscenace, která většinu času plyne v poutavém rytmu a zpočátku pracuje se zvoleným tématem celkem příznačně. Uchopení tématu organizovaných zábav, zívajících tlam prázdnoty takové festivity (k níž se mnozí tak upínají a nacházejí v ní falešné uspokojení) a řady klišé s tím spojených, mi mluvilo z duše. Pak se D´EPOG chytil do pasti banalit, pokračoval už jen zveličováním hlouposti a završil produkci něčím, čemu se ani nedalo tleskat, byť trapnost ve zvoleném rámci měla oporu i logiku.