Divadlo Husa na provázku

Mladá běloruská režisérka Palina Dabravolskaja se spolu s hudebníkem Jiřím Hradilem a provázkovským souborem vydává po stopách hrdinek všedního dne. Svůj hlas propůjčí ženám, které zdolávají výzvy bez výhledu na ocenění a uznání: vychovávají děti, pečují o domácnost, o pacienty, snaží se v nové zemi nalézt uplatnění nebo svým myšlením a jednáním přesahují hranice ženám vymezených rolí...

Autorská inscenace, v níž se jako při večeři o mnoha chodech vystřídají prožitky českých emigrantů s příběhy novodobých nomádů, jejichž kořeny se rozpínají přes několik kontinentů i řečí. Na cestu z blízka i z dáli si s sebou vzali výrazy, které v jiném jazyce nemají obdoby, obrazy míst probouzejících vzpomínky na dětství, ukolébavky, které zpívají děti rodičům, chutě připomínající milované osoby — a otázky. Otázky po hranicích empatie, rozmanitosti vlastní identity či po možnostech dialogu například mezi řeckou a českou, vietnamskou a kurdskou kulturní zkušeností...

Zběsile očistný scénický obřad na motivy skutečných událostí kolem jedné neskutečné kauzy, v níž hlavní roli sehrála česká společnost. Ježíš, který hraje evropskou kulturu. Herec, který hraje Ježíše. Herci, kteří s hercem hrajícího Ježíše nemají nic společného. Divadelní provokatéři i kazatelé svobody slova, jimž nic není svaté. Věrní křesťané i svalnatí obránci víry pravé, vykladači práva, mediální proroci. Muslimka. Ti všichni se v roce 2018 u příležitosti pohostinského uvedení her režiséra Olivera Frljiće v Brně hlučně prohnali sálem Divadla Husa na provázku i mediálním prostorem údajně nejateističtější země Evropy. Čtyři roky poté nastává čas vykouřit a vyčistit obojí. Je třeba vrátit se tam, kde to celé začalo – do divadla...

Drzá inscenační freska podle díla francouzského klasika, jemuž „přízrak sociální spravedlnosti nedal pokoje“, rozvíjí nečekaně aktuální společensko-kritický apel díla, jež vypráví o kolektivní ztrátě citlivosti pro životní zkušenost utvářenou sociálními problémy a nejistotou. Duše, které dopadly až na dno možných trampot, nešťastníci ztraceni v nejhlubším předpeklí, kam se za nimi už nikdo neohlíží... Bídníci, nebo bídáci? Chudáci, nebo mizerové? Les misérables...

Adaptace uhrančivého románu švýcarské autorky, který je syrový a přitom nebývale obrazivý a plný dětského údivu nad světem. Život cirkusácké rodiny na útěku před Ceauşescovým režimem o čima ustrašeného dítěte. Domov je tak daleko, že přestal existovat. Jaké to je být všude cizincem? Pro kolik dětí na útěku je dnešní svět jen talíř po okraj naplněný úzkostí a kam se ztratili všichni ti, před nimiž jsme se chtěli opevnit? Svou rodnou zem znám jen podle vůně. Voní jako jídlo mé matky. Jídlo mé matky chutná v cizině odlišně, kvůli stesku. Nejraději jím: Kukuřičnou kaši se solí a máslem. Cukrovou vatu. Krupicový koláč pro mrtvé, zdobený lentilkami. Můj otec je klaun v cirkuse, matka je artistka a Bůh je kuchař...

Inscenace slavného románu - lexikonu přinášející detailní zprávu o tom, kolik výkladů má jedna pravda a kolik cest k ní vede. Chazaři patřili k nejvlivnějším mocnostem východní Evropy, vládli meči, sedmi druhům soli a snům. Elita mezi kočovnickými národy, ostrov rozmanitosti mezi křesťanskými a islámskými velmocemi. Vystoupali až na vrchol, a pak najednou zmizeli, vyvanuli. Jejich jazyk už zaznívá jen ve zpěvu těch nejvzdělanějších středomořských papoušků. Zůstal pouze slovník, ale ani jej už léta nikdo neviděl. Sporé důkazy o existenci a povaze tohoto pozoruhodného národa přinese rekonstrukce slavné putovní muzejní expozice, která za nevysvětlitelných okolností shořela, ale péčí mnohačlenného mezinárodního vědeckého týmu se ji ale podařilo téměř beze zbytku obnovit...

„Odchod do divočiny jako pokus o nový začátek a radikální sebeurčení. O osobní či společenskou reformu. O vlastní utopii. O samotu. Co je to za civilizaci, ve které se knihy o útěku z ní stávají bestsellery?“

Kolektivně autorská inscenace s živou hudbou a se vším všudy. O česko-romském soužití, o předsudcích na obou stranách pomlčky, o (ne)možnostech jejich korekce, s humorem i bez něj. Za časů sílící xenofobie a rasismu, v nichž si i nejvyšší savčí mozek státu dovolí vypustit lež, že 90 % Romů nepracuje. A kolik vtipů o gadžích znáte vy...?

„Neskutečná diskuzní show o skutečnosti.“ Současná variace na slavný román zachycující nástup evropského novověku, rozpohybované doby, v níž se jediná boží Pravda rozpadla do stovek relativních pravd a touha lidí poznávat a zpochybňovat se obrátila ke skutečnosti samé. Složité, plné rozporů a stále častěji neskutečné. Je Don Quijote blázen, který skutečnost nevidí? Génius, který ji jako jediný dokáže nahlédnout? Levicový aktivista odmítající ji přijmout? Anebo je současník nás, kdo čtyři sta let poté žijeme v době, v níž už skutečnost neexistuje...?

Osud mladé talentované brněnské skladatelky, dirigentky a femme fatale Vítězslavy Kaprálové. Příběh o závratném vzestupu mladé ženy, která se dokázala prosadit v oblasti, jež je dodnes vyhrazena především mužům. Ženy, jejíž život byl fascinujícím koktejlem výjimečného nadání a píle, ale i svobodomyslnosti, nespoutanosti a náruživosti, kterými šokovala své okolí. Žila všemu navzdory – jakoby věděla, že na všechno, co chce stihnout, jí zbývá pouhých pár let mezi dvěma válkami. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen...

Světově úspěšná italská hra. Fascinující portrét židovské německé rodiny jako skalpel otevírá útroby historie USA a omračujícím způsobem zachycuje dějiny kapitalismu. V roce 1844 přišel do New Yorku s jediným kufrem. Otevřel maličký obchod a po něm přišli do Spojených států ještě jeho dva bratři. Záhy vybudovali byznys, na jehož konci stála čtvrtá největší banka v USA. Její pád v roce 2008 a rekordní bankrot ve výši 200 miliard dolarů spustil celosvětovou hospodářskou krizi, jejíž důsledky na vlastní kůži dodnes cítí lidé po celém světě...

„Dvě zběsilé bestie: Hašek a Švejk. Oba dva zná celý svět, a přece zůstali záhadní. Hrdina nebo zbabělec? Hulvát nebo bytostný anarchista? Pitomec nebo filozof? Burleskní šprým nebo groteska? Mystifikátor nebo šílenec pravdy? Cynik nebo sprosťák? Hovno! V šílenství doby jde o jediné: přežít!“

Hra zpracovávající vztah dvou bytostných básníků Ingeborg Bachmannové a Paula Celana v poválečné Vídni. Útržky jejich dopisů, neodeslaných konceptů a veršů, mezi nimiž plyne čas a život, jsou polem s námi sdílené imaginace. Srážka dvou protilehlých pólů traumatu. Otec Bachmannové byl důstojníkem rakouské armády, zatímco Celanovi rodiče zemřeli v koncentračním táboře, a on sám unikl transportu jen o vlásek. Spojeni byli také vztahem k jazyku, který jim byl jediným skutečným domovem a současně trestem a nedorozuměním. Právě skrze něj se dohledávali, ztráceli, zraňovali i léčili...

Hra pro děti od světoznámého surrealisty a taškáře s krajně vyvinutým smyslem pro nesmysl. Už jste někdy v divadle zažili potopu? Krasojezdec Robert Mario Koblihin, létající akrobat Matylda Derdiedas, fakír Charindronáta Pirongrocháta Čepíngrombóm bom cháta a další jí čelí právě teď. A kolem krouží uprchlá žraločice Pípchen...

Inscenace podle nekorektních textů z kultovního internetového blogu anonymní brněnské partičky KKRD Boys. „Kde jsou hranice zhůvěřilosti? Co ještě snese jeviště? Divadelní námrd sezony. Výprava daleko za pomyslnou hranici slušnosti. Bobr Vaší divácké odvahy. Brněnská óda na zhovadilost. Se svou úchylkou už nemusíte být sami! Ukojíme vaše nejtemnější představy.“

Inscenace inspirovaná osudem a tvorbou Anny Pammrové (1860–1945). Dramatizace textů s autorčiným svérázným, archaickým jazykem a také nedokončenou novelou „Antieva“, v níž líčí své rané dětství, kdy byla odňata od rodiny a dána na výchovu ke kmotře. Vnitřní dialog rozporuplné osobnosti, která postupem života mířila ke krajní samotě. Zlostná holčička Antieva zachycuje mnoho z postojů a zápasů dnešního světa, v němž se mnozí lidé cítí odcizeně a osaměle...