Jakub a jeho pán

Skvělá hra se skvělými hereckými výkony. K pobavení i k zamyšlení.

Příjemné představení s výbornými výkony pánů Matějky a Stránského.

První půlka se trochu vlekla a měla slabší místa, druhá byla bomba. Super kostýmy a výborný pan Matejka. Vypadá to, že s odstupem půjdeme ještě jednou. Silovští

65 %. Nikterak překvapivé zpracování Kunderovy hry, kterému ovšem ke slušnému diváckému zážitku pomáhá skvělá souhra J. Matějky a M. Stránského.

Je to takové sólo pro Jaroslava Matějku. Role Jakuba je pro něj jako dělaná. Malinko se možná ztrácí filozofická rovina hry, ale radost a hravost jsou nakažlivé a očistné.
Radost z příběhů a jejich vypravování je myslím poselstvím jak Kunderovy hry, tak Doležalovy inscenace. V době, která se na nás valí, je nám téhle radostné lehkosti bytí zatraceně zapotřebí.

Jen nevím, kdo jsou hudebníci. Všechny postavy jsou ze světa za oponou, jsou to výplody pánovy a Jakubovy fantazie, muzikanti ne - ti přišli odjinud. Kdo ale jsou? Najal si je Jakubův pán? Jde o jejich souputníky? Netuším. Každou chvíli se k nim Jakub a jeho pán chovají jinak.

Skvělá hra se skvělými hereckými výkony. K pobavení i k zamyšlení.

Příjemné představení s výbornými výkony pánů Matějky a Stránského.

První půlka se trochu vlekla a měla slabší místa, druhá byla bomba. Super kostýmy a výborný pan Matejka. Vypadá to, že s odstupem půjdeme ještě jednou. Silovští

65 %. Nikterak překvapivé zpracování Kunderovy hry, kterému ovšem ke slušnému diváckému zážitku pomáhá skvělá souhra J. Matějky a M. Stránského.

Je to takové sólo pro Jaroslava Matějku. Role Jakuba je pro něj jako dělaná. Malinko se možná ztrácí filozofická rovina hry, ale radost a hravost jsou nakažlivé a očistné.
Radost z příběhů a jejich vypravování je myslím poselstvím jak Kunderovy hry, tak Doležalovy inscenace. V době, která se na nás valí, je nám téhle radostné lehkosti bytí zatraceně zapotřebí.

Jen nevím, kdo jsou hudebníci. Všechny postavy jsou ze světa za oponou, jsou to výplody pánovy a Jakubovy fantazie, muzikanti ne - ti přišli odjinud. Kdo ale jsou? Najal si je Jakubův pán? Jde o jejich souputníky? Netuším. Každou chvíli se k nim Jakub a jeho pán chovají jinak.

Je to takové sólo pro Jaroslava Matějku. Role Jakuba je pro něj jako dělaná. Malinko se možná ztrácí filozofická rovina hry, ale radost a hravost jsou nakažlivé a očistné.
Radost z příběhů a jejich vypravování je myslím poselstvím jak Kunderovy hry, tak Doležalovy inscenace. V době, která se na nás valí, je nám téhle radostné lehkosti bytí zatraceně zapotřebí.

Jen nevím, kdo jsou hudebníci. Všechny postavy jsou ze světa za oponou, jsou to výplody pánovy a Jakubovy fantazie, muzikanti ne - ti přišli odjinud. Kdo ale jsou? Najal si je Jakubův pán? Jde o jejich souputníky? Netuším. Každou chvíli se k nim Jakub a jeho pán chovají jinak.

65 %. Nikterak překvapivé zpracování Kunderovy hry, kterému ovšem ke slušnému diváckému zážitku pomáhá skvělá souhra J. Matějky a M. Stránského.

Skvělá hra se skvělými hereckými výkony. K pobavení i k zamyšlení.

Příjemné představení s výbornými výkony pánů Matějky a Stránského.

První půlka se trochu vlekla a měla slabší místa, druhá byla bomba. Super kostýmy a výborný pan Matejka. Vypadá to, že s odstupem půjdeme ještě jednou. Silovští