Geisslers Hofcomoedianten

Divadlo světla

Premiéra: 14.6.2026
Uváděno ve spolupráci s orchestrem Musica Florea.
Podle stejnojmenného románu Anne Delaflotte Mehdevi. Překlad románu: Danuše Navrátilová. Dramaturgie: Helena Koblischková. Scéna: Ján Tereba. Kostýmy: Jitka Nejedlá. Světelný design: Pavla Beranová & kol. Choreografie: Kamila Mottlová. Dirigent: Marek Štryncl. Režie: Petr Hašek.
Poslední uvedení: září 2026.
Opera o muži, který rozsvítil barokní Prahu. Operně-světelná cesta do Prahy 18. století, do divadla Františka Antonína Šporka. Příběh o vytrvalosti, zranitelnosti a naději sleduje osudy chlapce, který po nešťastné srážce s kočárem hraběte ochrnul – a přesto se stal prvním mistrem světla barokního divadla. Světlo jako symbol života, umění i vnitřní síly, která mění bolest v tvořivost...
1:45   


inscenace již byla stažena z repertoáru

Divácká anketa 2025/26
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od září 2025 do srpna 2026, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě.
Uzávěrka ankety je 7. prosince 2026.Hlasovat
Geisslers Hofcomoedianten
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
50 %
5081000
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 70 %
Volby

Hodnocení (9)

HODNOCENÍ REDAKCE
Pavel Širmer  70 %
2.11.2026 | 2236 hodnocení
+ souhlasím
Etapa českého a pražského divadla 18. století a její souvislosti s hrabětem Šporkem nejsou v povědomí, jaké by si zasloužily. O připomenutí se snažila A. D. Mehdevi ve svém románu s fiktivním příběhem chlapce Slávka, z románu vyšlo i libreto K. Koblischkové, působivě zhudebněné J. Jiráskem. Předem se počítalo jen s několika uvedeními a derniérou v Divadle Hybernia, přesto bylo do inscenace vloženo velké úsilí! Realizace ve skromnějších podmínkách neumožnila adekvátní scénografii, důraz na náročné světelné efekty ve druhé části byl logickým kompromisem. Opera by si zasloužila delší život. Realita financování českého divadla ovšem je, jaká je.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Guildenstern  60 %
18.9.2026 | 581 hodnocení
+ souhlasím
Viděno v Hybernii (8. řada), která dozajista (i přes prezentované historické souvislosti) není pro takovýto projekt ideálním prostorem. Já jsem ale viděl i slyšel dobře, po přečtení synopse v programu bylo možné příběh usledovat. Mám ovšem pocit, že látka není úplně nejšťastnější pro operní libreto - byl to spíše takový rychlý zběžný průlet, postavy obvykle zemřely dříve, než si k nim divák vůbec vytvořil nějakou vazbu, překvapivě nevýrazný byl i V. Franců. Nejvíce zaujala práce se světlem a scénické efekty, což je sice fajn vzhledem k titulu opery, mám ale pocit, že v činoherní podobě by byl zážitek mnohem silnější.
Nikoss  70 %
16.9.2026 | 180 hodnocení
+ souhlasím
(+2)
Hlavní pozitiva - Jiráskova hudba střihnutá barokem, Muzica Florea, světelný design (i když nevím, zda výprava byla v Hybernii úplně technicky zvládnutá, očekával jsem od toho víc) a pěvecké úsilí Geisslerů (a hostující operní pěvkyně). Bohužel zpěv zcela přehlušuje hudba, o čem to je, si nutno přečíst v programu. Libreto je dost rozhárané (navíc v inscenaci zredukované), chtělo to asi z románu vybrat jedno nosné téma. Je třeba ocenit samotný nápad zabývat se Šporkovým přínosem divadlu u nás.
Eliduc  20 %
15.9.2026 | 103 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Málokdy z divadla odcházím, že se mi to stane u milovaných Geisslerů, bych nikdy neřekl.
Zpěv byl z valné části nesrozumitelný, tedy dá-li se to, co produkovala třeba pí Burešová, nazývat zpěvem, scéna na velkém jevišti zanikala (spolu s herci), hudba, byť mi takový styl nevadí,byla po chvíli únavná. Chyběl mi i typický humor. Nezachránil to ani jako vždy výborný Vojtěch Franců a Musica Florea.
Martina56  70 %
21.8.2026 | 26 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
75% Hodnotím představení spolu s poutavým programem a libretem. Skvělý námět i zpěv, úvodní kočárová scéna okouzlující. Slabiny: text zaniká v hudbě, děj (mizení osob, zmrtvýchvstání, bombardování) bez libreta tíže srozumitelný. Kouř, optické efekty místy zajímavé, až na atentát na diváka oslepujícími prasátky-zrcadly do hlediště. Oblíbení herci nám mizí v kápích. Hudba ilustruje ducha doby a hezky přechází mezi živým provedením a záznamem, ale nepostřehla jsem v ní výraznější nosná témata. Nejsilnějším momentem, jak jinak, závěrečné tóny Mozarta, které nabídly možnost morálního poselství hry. Vzpomínky na hru jsou hezčí než původní prožitek
Braddy  80 %
18.6.2026 | 437 hodnocení
+ souhlasím
Geissleři se vydali do méně probádaných vod "čisté opery", která ale v jejich podání samozřejmě nemůže být klasickou operou. Proto v ní najdete spoustu jejich typické vizuální a choreografické hravosti a s odkazem na téma hry zejména úžasnou práci se světlem. Hudebně se zde mísí dvě části, ta živá s komorním orchestrem a pak druhá, majestátní, až filmová ze záznamu. Je škoda, že tento projekt má jen omezený počet uvedení (viděno na premiéře ve Smetanově domě v Litomyšli)
Toulavakocka  20 %
21.9.2026 | 2 hodnocení
+ souhlasím
20% bohužel, za mne nelze nazývat operou, velice špatně ozvučené v přízemí uprostřed v Hyberni do 15 minut bolest uší, pěvecké výkony nevýrazné, druhá půle ozvučena lépe, ale .... dojem to již nezachránilo. Hezké téma, ale operou se nazvat ani zdaleka nedá, spíše muzikál spojený s Laternou magikou, avšak v prostoru Hybernie velice nevýrazné a 2 hodiny jednolité, bez výraznější gradace či změny atmosféry příběhu. Období baroka ale z barokní hudby pramálo.
Ba-jo  50 %
17.9.2026 | 275 hodnocení
Kapie  30 %
16.9.2026 | 10 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.