Prašina

Povedená dobrodružná inscenace primárně pro mladší publikum, která má celkem dobrý spád, nápaditou výpravu a dobrou podkresovou hudbu, která umocňuje napětí. Oceňuji i propojení živého divadla s audiovizuální technikou. To na mě zapůsobilo už na začátku. Jen přestavby/zatmívačky jsou opravdu dlouhé. V hlavních rolích mě bavili T. H. Abraham a K. Grygar, A. Tesařová byla fajn, energická, ale na můj vkus chvílemi až přespříliš :-). Dobrým kontrastem proti nim byli pak záporáci T. Horehleď a M. Melicher. Nezklamal ani M. Rošetzký, kterému podobné typy rolí prostě sedí. Školní představení přítomné žáky bavilo. Hlasitě fandili hlavním hrdinům.

Velmi se líbila A. Tesařová a J. Kubaščík, scéna na točně zajímavá. Příbeh známý, ale žel poloprázdné divadlo bylo osazeno většinou dřívenarozenou generací a té stylizace moc nesedla. Nejslabší byl výstup v knihovně a byl velmi dlouhý.

Inscenace, i pres svou delku, prijemne utekla.
Decka, jak je zde jiz zmineno, ani nedutala. To znamena, ze se bavila.
Za me byla inscenace malo akcni, divim se, ze to deti vydrzely. Asi mi uniklo nejake kouzlo.
Scena pekna, hudba take, ale bohuzel malo vyuzita.
Nevadilo mi, ze hlavni postava je divka, ale vadilo mi, ze vsechno vedela a vsude byla trikrat a jeji kamarad byl vlastne tupec. V takovemto kontrastu kluci a divky v mych knihach nebyvali. Holky byly casto sice ve vedlejsich rolich, ale ani v hlavnich se vuci klukum takto nevymezovaly (Ronja..., Pipi...).
Pro me stejne 'Stinadla' nebo Boj o prvni misto asi uz nic moc neprekona.

65%
Už jsem viděl v Klicperově divadle v HK a i Mostecká inscenace je působivá. Od první chvíle se dobře pracuje s napětím. Hudební podkres jej ještě umocňuje (ve druhé polovině by mohl být více využit).Pěkně udělaná je i scéna a dobře se pracuje s light designem a s točnou. Herecky taktéž slušné.
Na mnou viděné repríze této novodobé Foglarovky byly školy a v sále by bylo slyšet spadnout špendlík. To mluví za vše...

Nejdřív jsem byla z Prašiny tak okouzlená, že jsem ani nepsala recenzi a rovnou dala plný počet. Ale nakonec jsem se musela vrátit. Tahle inscenace si to prostě zaslouží. Lukačovič znovu potvrzuje, že patří k nejdůležitějším a nejpůsobivějším režijním hlasům své generace - má výjimečný cit pro propojení obrazu, rytmu a významu. Prašina je vizuálně silná, přesně vystavěná a v každém momentu promyšlená. Představení drží pozornost od začátku do konce. Režie má rytmus, herci jistotu. Je vidět, že soubor rozumí tomu, co a proč hraje. Není to jen dobře odvedená práce, ale divadlo, které člověka opravdu zasáhne a zůstane v něm dlouho po skončení.

Povedená dobrodružná inscenace primárně pro mladší publikum, která má celkem dobrý spád, nápaditou výpravu a dobrou podkresovou hudbu, která umocňuje napětí. Oceňuji i propojení živého divadla s audiovizuální technikou. To na mě zapůsobilo už na začátku. Jen přestavby/zatmívačky jsou opravdu dlouhé. V hlavních rolích mě bavili T. H. Abraham a K. Grygar, A. Tesařová byla fajn, energická, ale na můj vkus chvílemi až přespříliš :-). Dobrým kontrastem proti nim byli pak záporáci T. Horehleď a M. Melicher. Nezklamal ani M. Rošetzký, kterému podobné typy rolí prostě sedí. Školní představení přítomné žáky bavilo. Hlasitě fandili hlavním hrdinům.

Velmi se líbila A. Tesařová a J. Kubaščík, scéna na točně zajímavá. Příbeh známý, ale žel poloprázdné divadlo bylo osazeno většinou dřívenarozenou generací a té stylizace moc nesedla. Nejslabší byl výstup v knihovně a byl velmi dlouhý.

Inscenace, i pres svou delku, prijemne utekla.
Decka, jak je zde jiz zmineno, ani nedutala. To znamena, ze se bavila.
Za me byla inscenace malo akcni, divim se, ze to deti vydrzely. Asi mi uniklo nejake kouzlo.
Scena pekna, hudba take, ale bohuzel malo vyuzita.
Nevadilo mi, ze hlavni postava je divka, ale vadilo mi, ze vsechno vedela a vsude byla trikrat a jeji kamarad byl vlastne tupec. V takovemto kontrastu kluci a divky v mych knihach nebyvali. Holky byly casto sice ve vedlejsich rolich, ale ani v hlavnich se vuci klukum takto nevymezovaly (Ronja..., Pipi...).
Pro me stejne 'Stinadla' nebo Boj o prvni misto asi uz nic moc neprekona.

65%
Už jsem viděl v Klicperově divadle v HK a i Mostecká inscenace je působivá. Od první chvíle se dobře pracuje s napětím. Hudební podkres jej ještě umocňuje (ve druhé polovině by mohl být více využit).Pěkně udělaná je i scéna a dobře se pracuje s light designem a s točnou. Herecky taktéž slušné.
Na mnou viděné repríze této novodobé Foglarovky byly školy a v sále by bylo slyšet spadnout špendlík. To mluví za vše...

Nejdřív jsem byla z Prašiny tak okouzlená, že jsem ani nepsala recenzi a rovnou dala plný počet. Ale nakonec jsem se musela vrátit. Tahle inscenace si to prostě zaslouží. Lukačovič znovu potvrzuje, že patří k nejdůležitějším a nejpůsobivějším režijním hlasům své generace - má výjimečný cit pro propojení obrazu, rytmu a významu. Prašina je vizuálně silná, přesně vystavěná a v každém momentu promyšlená. Představení drží pozornost od začátku do konce. Režie má rytmus, herci jistotu. Je vidět, že soubor rozumí tomu, co a proč hraje. Není to jen dobře odvedená práce, ale divadlo, které člověka opravdu zasáhne a zůstane v něm dlouho po skončení.

65%
Už jsem viděl v Klicperově divadle v HK a i Mostecká inscenace je působivá. Od první chvíle se dobře pracuje s napětím. Hudební podkres jej ještě umocňuje (ve druhé polovině by mohl být více využit).Pěkně udělaná je i scéna a dobře se pracuje s light designem a s točnou. Herecky taktéž slušné.
Na mnou viděné repríze této novodobé Foglarovky byly školy a v sále by bylo slyšet spadnout špendlík. To mluví za vše...

Povedená dobrodružná inscenace primárně pro mladší publikum, která má celkem dobrý spád, nápaditou výpravu a dobrou podkresovou hudbu, která umocňuje napětí. Oceňuji i propojení živého divadla s audiovizuální technikou. To na mě zapůsobilo už na začátku. Jen přestavby/zatmívačky jsou opravdu dlouhé. V hlavních rolích mě bavili T. H. Abraham a K. Grygar, A. Tesařová byla fajn, energická, ale na můj vkus chvílemi až přespříliš :-). Dobrým kontrastem proti nim byli pak záporáci T. Horehleď a M. Melicher. Nezklamal ani M. Rošetzký, kterému podobné typy rolí prostě sedí. Školní představení přítomné žáky bavilo. Hlasitě fandili hlavním hrdinům.

Inscenace, i pres svou delku, prijemne utekla.
Decka, jak je zde jiz zmineno, ani nedutala. To znamena, ze se bavila.
Za me byla inscenace malo akcni, divim se, ze to deti vydrzely. Asi mi uniklo nejake kouzlo.
Scena pekna, hudba take, ale bohuzel malo vyuzita.
Nevadilo mi, ze hlavni postava je divka, ale vadilo mi, ze vsechno vedela a vsude byla trikrat a jeji kamarad byl vlastne tupec. V takovemto kontrastu kluci a divky v mych knihach nebyvali. Holky byly casto sice ve vedlejsich rolich, ale ani v hlavnich se vuci klukum takto nevymezovaly (Ronja..., Pipi...).
Pro me stejne 'Stinadla' nebo Boj o prvni misto asi uz nic moc neprekona.

Velmi se líbila A. Tesařová a J. Kubaščík, scéna na točně zajímavá. Příbeh známý, ale žel poloprázdné divadlo bylo osazeno většinou dřívenarozenou generací a té stylizace moc nesedla. Nejslabší byl výstup v knihovně a byl velmi dlouhý.

Nejdřív jsem byla z Prašiny tak okouzlená, že jsem ani nepsala recenzi a rovnou dala plný počet. Ale nakonec jsem se musela vrátit. Tahle inscenace si to prostě zaslouží. Lukačovič znovu potvrzuje, že patří k nejdůležitějším a nejpůsobivějším režijním hlasům své generace - má výjimečný cit pro propojení obrazu, rytmu a významu. Prašina je vizuálně silná, přesně vystavěná a v každém momentu promyšlená. Představení drží pozornost od začátku do konce. Režie má rytmus, herci jistotu. Je vidět, že soubor rozumí tomu, co a proč hraje. Není to jen dobře odvedená práce, ale divadlo, které člověka opravdu zasáhne a zůstane v něm dlouho po skončení.