Ropa

55% Inu, byla to taková "bambuškovina", oceňuji snahu otevřít témata zmiňovaná v anotaci, přiznávám, že v inscenaci nějak přítomna byla, ovšem že by forma diváka vedla k přemýšlení o nich, to bych zrovna netvrdil.

65% Aktuální příběh moci, postavené na těžbě přírodních zdrojů a názorná prezentace toho, nakolik jsme závislí na ropě. Na tom ovšem inscenace tak úplně nestojí - jako u všech projektů o.s. Mezery je její předností oživení industriálních prostor včetně nápaditého nasvícení a využití doprovodné hudby. Druhá polovina, doprovázená obrovským pohyblivým stínem ropné věže, svíčkami a ohněm má neuvěřitelně magické kouzlo. V tom je Ropa nedostižná.

Jestliže se od umělců očekává, aby svou tvorbou predikovali tendence otupělé společnosti, Ropa Miroslava Bambuška bezesporu je takový vizionářský počin. Mrazivý až do morku kostí. Fiktivní apokalyptická vize je rozehrána v duchu frašky i velkolepé instalace využívající setmělé industriální prostory Gočárových Automatickým mlýnů v Pardubicích. Balanc na hraně akceptovatelnosti některých výrazových prostředků by ještě tak nevadil, jako nekompaktnost tvaru, jenž se s klidem zdrží u žoviální doslovnosti, aby o chvíli později jiný motiv zůstal v prázdném gestu, nerozehraný.

65%. Na fiktivním skoro apokalyptickém příběhu se podařilo komplexně a v širokých souvislostech postihnout problémy spojené s ropou. Text by chvílemi snesl méně polopatičnosti a určité motivy by si zasloužily více rozvést, aby se po pouhé zmínce neztratily. Vhodně zvolené prostředí Automatických mlýnů, zejména ve druhé části skvělá práce s prostorem, hudbou a zvuky. Herecké výkony v rámci zvolené stylizace dobré. Mimořádně zdařilému prvnímu dílu „Zdař Bůh!“ se „Ropa“ nevyrovnala, ale důstojně završila několikaletý projekt, jehož některé části sice byly rozpačitější, ale přesto byl smysluplný.