PRAHA
aktuální festivalyProART Company
<< Já Plisecká | Píseň pro Viktorku >>
Martin Dvořák & kol.
Ozvěny ptáků
Premiéra: 8.12.2025
Hudba: Patrik Kee Kedzierski. Choreografie a režie: Martin Dvořák.
Zbyšek Humpolec, Daniela Hanelová, Adam Zvonař, Martin Dvořák, Aleš Procházka / Rostislav Novák st. / Petr Kubes / Jaromír Strahovský...
Činohra pro tanečníky se slovy a myšlenkami Josefa Topola. Tanečně-divadelní hommage starým časům a jejich mistrům - Josefu Topolovi, Vlastimilu Harapesovi, Janu Kačerovi, Marii Tomášové a Janu Třískovi. Divadlo jako ozdravný rituál životem zkoušené duše...
Divácká anketa 2025/26
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od září 2025 do srpna 2026, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě.
Uzávěrka ankety je 7. prosince 2026.Hlasovat
Pro tuto inscenaci, stejně jako pro všechny ostatní s premiérou od září 2025 do srpna 2026, včetně hereckých výkonů, můžete hlasovat v naší výroční anketě.
Uzávěrka ankety je 7. prosince 2026.Hlasovat
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
90 %
Hodnocení redakce
Helena Grégrová 70 %
Helena Grégrová 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Hodnocení (5)
HODNOCENÍ REDAKCE
Helena Grégrová 70 %
27.8.2026 | 1897 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Autor, choreograf, režisér a tanečník v jedné osobě Martin Dvořák v inscenaci Ozvěny ptáků opět propojuje svébytným způsobem pohyb, hudbu a slovo, které vedle osobnosti Josefa Topola figuruje tentokrát v hlavní roli, tedy není zde pouze nástrojem k vyjádření se, ale zároveň je tematizováno samo o sobě. Život a myšlenky významného dramatika, básníka a překladatele jsou zprostředkovány formou poetické koláže. Tu lze vnímat nejen jako hold jeho tvorbě, vyznačující se promyšlenou, kultivovanou, precizní prací s jazykem a způsobem divadelního sdělení, ale i jeho společenským postojům a snaze povznášet ducha nad strázně a přízemnosti lidského bytí.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
J.anek 70 %
29.8.2026 | 643 hodnocení
+ souhlasím
Vůbec jsem o vztahu básníka a tanečníka nevěděl. Netušil jsem, nakolik byl Vlastimil Harapes nedílnou součástí rodiny Josefa Topola. Pozoruhodná inscenace Martina Dvořáka mě s tímhle soužitím seznámila s noblesou a hlubokým pochopením. Taneční stránka inscenace je mimořádná - sdělná, soustředěná, autentická. Z hlasu Rostislava Nováka st. zní moudrost a nadhled. Slabinou je výkon Zbyška Humpolce - je nejistý a málo autentický. Bez toho inscenace jako celek nefunguje, jak by fungovat mohla.
Valerius 100 %
11.12.2025 | 72 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
Po vstupu do sálu netušila jsem že se ponořím do jakéhosi transu, při kterém nevíš jak dlouho přestavení trvá a kdy vůbec skončí.
V hlavní roli vystupoval Zbyšek Humpolec,který na začátku pokorně vstoupil do prostoru a postupně se otevíral publiku.
Při pozorování jeho hry mě napadla myšlenka na ohňostroj, který ohlašuje naprostou upřímnosti-takové zářivé záblesky od kterých nemůžete a nechcete odtrhnout pohled.
S duší otevřenou naplno a emocemi na hranici vyčerpání,byl jako jiskra osvětlující temné kouty duší diváků, kteří možná nečekaly že budou TAK hluboko dotčení a rozrušení touto upřímnou hrou.
Byl to zážitek z velké litery "z"!
V hlavní roli vystupoval Zbyšek Humpolec,který na začátku pokorně vstoupil do prostoru a postupně se otevíral publiku.
Při pozorování jeho hry mě napadla myšlenka na ohňostroj, který ohlašuje naprostou upřímnosti-takové zářivé záblesky od kterých nemůžete a nechcete odtrhnout pohled.
S duší otevřenou naplno a emocemi na hranici vyčerpání,byl jako jiskra osvětlující temné kouty duší diváků, kteří možná nečekaly že budou TAK hluboko dotčení a rozrušení touto upřímnou hrou.
Byl to zážitek z velké litery "z"!
MartinaN 100 %
12.3.2026 | 4 hodnocení
+ souhlasím
Po skončení jsem nedokázala vůbec s nikým mluvit; jen se zavřít do sebe a svých myšlenek a prožitků...
Úchvatná inscenace o svobodě i nesvobodě. Je dechberoucí a srdcervoucí, a přitom tak moc duši hladící a uvnitř hřející.
Inscenace o naději i beznaději, o síle i slabosti, o něze i krutosti, o křehkosti i pevnosti, o jemnosti i drsnosti, o kráse i hnusu, o moci i bezmoci, o lásce i nenávisti, o spravedlnosti i bezpráví, o radosti i smutku, o pochopení i nepochopení, o úlevě i bolesti, o lítosti i bezlítostnosti, o dobru i zlu v nás všech a okolo nás všech.
Jedno z nejlepších spojení slova a tance, jaké jsem kdy viděla. Druhé Sólo pro tři.
Úchvatná inscenace o svobodě i nesvobodě. Je dechberoucí a srdcervoucí, a přitom tak moc duši hladící a uvnitř hřející.
Inscenace o naději i beznaději, o síle i slabosti, o něze i krutosti, o křehkosti i pevnosti, o jemnosti i drsnosti, o kráse i hnusu, o moci i bezmoci, o lásce i nenávisti, o spravedlnosti i bezpráví, o radosti i smutku, o pochopení i nepochopení, o úlevě i bolesti, o lítosti i bezlítostnosti, o dobru i zlu v nás všech a okolo nás všech.
Jedno z nejlepších spojení slova a tance, jaké jsem kdy viděla. Druhé Sólo pro tři.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
