Ozvěny ptáků

Po vstupu do sálu netušila jsem že se ponořím do jakéhosi transu, při kterém nevíš jak dlouho přestavení trvá a kdy vůbec skončí.
V hlavní roli vystupoval Zbyšek Humpolec,který na začátku pokorně vstoupil do prostoru a postupně se otevíral publiku.
Při pozorování jeho hry mě napadla myšlenka na ohňostroj, který ohlašuje naprostou upřímnosti-takové zářivé záblesky od kterých nemůžete a nechcete odtrhnout pohled.
S duší otevřenou naplno a emocemi na hranici vyčerpání,byl jako jiskra osvětlující temné kouty duší diváků, kteří možná nečekaly že budou TAK hluboko dotčení a rozrušení touto upřímnou hrou.
Byl to zážitek z velké litery "z"!

Po skončení jsem nedokázala vůbec s nikým mluvit; jen se zavřít do sebe a svých myšlenek a prožitků...
Úchvatná inscenace o svobodě i nesvobodě. Je dechberoucí a srdcervoucí, a přitom tak moc duši hladící a uvnitř hřející.
Inscenace o naději i beznaději, o síle i slabosti, o něze i krutosti, o křehkosti i pevnosti, o jemnosti i drsnosti, o kráse i hnusu, o moci i bezmoci, o lásce i nenávisti, o spravedlnosti i bezpráví, o radosti i smutku, o pochopení i nepochopení, o úlevě i bolesti, o lítosti i bezlítostnosti, o dobru i zlu v nás všech a okolo nás všech.
Jedno z nejlepších spojení slova a tance, jaké jsem kdy viděla. Druhé Sólo pro tři.

Po skončení jsem nedokázala vůbec s nikým mluvit; jen se zavřít do sebe a svých myšlenek a prožitků...
Úchvatná inscenace o svobodě i nesvobodě. Je dechberoucí a srdcervoucí, a přitom tak moc duši hladící a uvnitř hřející.
Inscenace o naději i beznaději, o síle i slabosti, o něze i krutosti, o křehkosti i pevnosti, o jemnosti i drsnosti, o kráse i hnusu, o moci i bezmoci, o lásce i nenávisti, o spravedlnosti i bezpráví, o radosti i smutku, o pochopení i nepochopení, o úlevě i bolesti, o lítosti i bezlítostnosti, o dobru i zlu v nás všech a okolo nás všech.
Jedno z nejlepších spojení slova a tance, jaké jsem kdy viděla. Druhé Sólo pro tři.

Po vstupu do sálu netušila jsem že se ponořím do jakéhosi transu, při kterém nevíš jak dlouho přestavení trvá a kdy vůbec skončí.
V hlavní roli vystupoval Zbyšek Humpolec,který na začátku pokorně vstoupil do prostoru a postupně se otevíral publiku.
Při pozorování jeho hry mě napadla myšlenka na ohňostroj, který ohlašuje naprostou upřímnosti-takové zářivé záblesky od kterých nemůžete a nechcete odtrhnout pohled.
S duší otevřenou naplno a emocemi na hranici vyčerpání,byl jako jiskra osvětlující temné kouty duší diváků, kteří možná nečekaly že budou TAK hluboko dotčení a rozrušení touto upřímnou hrou.
Byl to zážitek z velké litery "z"!

Po vstupu do sálu netušila jsem že se ponořím do jakéhosi transu, při kterém nevíš jak dlouho přestavení trvá a kdy vůbec skončí.
V hlavní roli vystupoval Zbyšek Humpolec,který na začátku pokorně vstoupil do prostoru a postupně se otevíral publiku.
Při pozorování jeho hry mě napadla myšlenka na ohňostroj, který ohlašuje naprostou upřímnosti-takové zářivé záblesky od kterých nemůžete a nechcete odtrhnout pohled.
S duší otevřenou naplno a emocemi na hranici vyčerpání,byl jako jiskra osvětlující temné kouty duší diváků, kteří možná nečekaly že budou TAK hluboko dotčení a rozrušení touto upřímnou hrou.
Byl to zážitek z velké litery "z"!

Po skončení jsem nedokázala vůbec s nikým mluvit; jen se zavřít do sebe a svých myšlenek a prožitků...
Úchvatná inscenace o svobodě i nesvobodě. Je dechberoucí a srdcervoucí, a přitom tak moc duši hladící a uvnitř hřející.
Inscenace o naději i beznaději, o síle i slabosti, o něze i krutosti, o křehkosti i pevnosti, o jemnosti i drsnosti, o kráse i hnusu, o moci i bezmoci, o lásce i nenávisti, o spravedlnosti i bezpráví, o radosti i smutku, o pochopení i nepochopení, o úlevě i bolesti, o lítosti i bezlítostnosti, o dobru i zlu v nás všech a okolo nás všech.
Jedno z nejlepších spojení slova a tance, jaké jsem kdy viděla. Druhé Sólo pro tři.