Valdštejn v noční košili

Ve stínu chebského hradu uvádějí jednu z nejzábavnějších a nejchytřejších venkovních produkcí, co jsem kdy viděl. Za denního světla se tu cestuje časem od roku 1492 do současnosti, středobodem je pak pochopitelně konec února roku 1634.
Ve víru divadelních obrazů se mihne nácek, který byl znalcem Schillerova Valdštejna, nebo třeba režisér Jan Grossman, který připomene slavný výraz chebno.
A jakkoli jest to celé moudře poučné, nechybí tomuhle kusu švih,lehkost, odstup a nadhled.
Jo a jestli vás zajímá, co mají společného indiáni s Albrechtovým osudem, musíte do Chebu - na to vám totiž neodpoví ani umělá inteligence.

Ve stínu chebského hradu uvádějí jednu z nejzábavnějších a nejchytřejších venkovních produkcí, co jsem kdy viděl. Za denního světla se tu cestuje časem od roku 1492 do současnosti, středobodem je pak pochopitelně konec února roku 1634.
Ve víru divadelních obrazů se mihne nácek, který byl znalcem Schillerova Valdštejna, nebo třeba režisér Jan Grossman, který připomene slavný výraz chebno.
A jakkoli jest to celé moudře poučné, nechybí tomuhle kusu švih,lehkost, odstup a nadhled.
Jo a jestli vás zajímá, co mají společného indiáni s Albrechtovým osudem, musíte do Chebu - na to vám totiž neodpoví ani umělá inteligence.

Ve stínu chebského hradu uvádějí jednu z nejzábavnějších a nejchytřejších venkovních produkcí, co jsem kdy viděl. Za denního světla se tu cestuje časem od roku 1492 do současnosti, středobodem je pak pochopitelně konec února roku 1634.
Ve víru divadelních obrazů se mihne nácek, který byl znalcem Schillerova Valdštejna, nebo třeba režisér Jan Grossman, který připomene slavný výraz chebno.
A jakkoli jest to celé moudře poučné, nechybí tomuhle kusu švih,lehkost, odstup a nadhled.
Jo a jestli vás zajímá, co mají společného indiáni s Albrechtovým osudem, musíte do Chebu - na to vám totiž neodpoví ani umělá inteligence.