Panilili

Skutečný příběh o zbabělosti na jedné straně a o neuvěřitelně lidských a statečných lidech na straně druhé.
Příběh, který ukazuje, jak jeden jediný moment může převrátit život mnoha lidem.
Děkuji Dejvickému divadlu za to, že tento tragický příběh, který se započal v srpnu 2021 uprostřed Prahy, zinscenoval a předkládá jej nyní veřejnosti.

Tleskám!

Geniální způsob, jak několik herců a dva muzikanti můžou velmi zábavným způsobem seznámit dětské diváky s operou. Herci opět prokázali, že jsou i výbornými zpěváky. A nahradit celý orchestr dvěma (vynikajícími) hráči tak, že Smetanova hudba neutrpí, naopak je posune směrem k dětskému vnímání, je obdivuhodné. Inscenace je výtvarně velmi zdařilá a vynalézavá. Takto má vypadat dobré loutkové divadlo!

Tohle bylo jedno z nejkrásnějších představení pro děti, jaké jsem kdy viděla.

Kouzelné zpracování krásného příběhu! Režisér Karel Růžička přesně vystihl způsob, aniž se jeho dílo podbízí, jak oslovit dětskou duši.

Vynikající, silné představení. (více v článku na blogu)

Nezvládnutá režie i scénář. Děj, spíše neděj je tříštěn zbytečným poučováním o historii Semaforu. Inscenace je nepřehledná, ke zmatku přispívá velmi i přeplácaná popisná scéna /bomba, divadelní líčící stolky v hotelu?/ Semaforská poetika naprosto chybí. Zato agrese, typická pro inscenace tohoto režiséra, se na diváky valí s velkou rasancí. Herec v dámských šatech byla další nevysvětlitelná trapnost. Neodešla jsem jen díky mimořádným výkonům Fausta a Markétky, skvělé kapele s disponovanými zpěváky, výborným kostýmům a nesmrtelným semaforským písním.