Velvet

U mě absolutní jednička v Celetné, viděla jsem několikrát a ještě několikrát uvidím.
McDonaghovy hry mě baví svým černým humorem, se kterým výborně na jevišti vykresluje dobré i špatné stránky lidské povahy. Nehodnotí, nekritizuje, jen nastavuje zrcadlo.
U Mrzáka v Celetné se divák může od začátku do konce jen smát, nebo si ve hře najít i to hlubší, méně legrační poselství. A nebo jen krátký vhled do života na irských ostrovech, kde se - napříč McDonaghovými díly - opakují podobné postavy, jako je místní klepna, policajt s pochybnou pověstí, obecní blbec... "Irsko asi nebude tak špatná země", když o ní McDonagh s láskou vytrvale píše.

Výborné divadlo o divadle, trochu v něm vidím paralelu k filmu Americká noc, který si filmaři natočili "pro sebe", film o filmařích... V Hamletech se divákům nabízí slušný vhled za povrchní divadelní "pozlátko". Na scéně se toho odehrává občas skutečně hodně a stojí za to, vidět to víckrát.

Začátek nadějný, ve druhé polovině představení jsem se přistihla při myšlence, "kolik asi zbývá do konce".
Herecky nemám co vytknout, ale téma už je asi na dnešní dobu trochu vyčpělé a některé vulgarismy byly, podle mě, zbytečné a přes čáru dobrého vkusu.

Můj každoletní "evergreen", kromě představení přímo v divadle, stojí za zhlédnutí i open air verze. Nostalgická atmosféra zahřeje na duši, poetické texty potěší uši, akrobatické kousky oči a o přestávce i jazyk dostane možnost si smlsnout. Perfektní představení pro letní večer.