Z tiskových konferencí

Už v sobotu 19. listopadu začíná 21. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka, který jeho organizátoři opatřili mottem VIRUS WIR.

Proč zrovna jím, vysvětlila hned na začátku tiskové konference k zahájení festivalu samotná ředitelka Jitka Jílková. „Toto výstižné heslo vymyslel Petr Štědroň (hlavní dramaturg festivalu, pozn. redakce). Jedná se o narážku na to, že je naše zeměkoule napadena podivnou nákazou, které se říká lidstvo, ale nemáme si s ní dělat moc velké starosti, protože se naše planeta z této nákazy jistě brzy uzdraví. Je to ovšem i narážka na fakt, že kultura nebo dobré umění obecně může jako virus napadat ustálené vzorce myšlení, znejisťovat a vytvářet možná někdy i trošku určité obavy – podobně jako v momentě, kdy máme pocit, že na nás leze nějaká choroba. VIRUS WIR je, myslím, působivé motto. A na mě zaúčinkovalo ihned – už čtyři týdny se nemohu dostat z virózy,“ zavtipkovala ředitelka.

Jitka Jílková (foto: Michal Novák)

A pokud jsme už u pojmu virus, který vždycky znamená nějaké obtíže, vězte, že se nevyhnuly ani letošnímu ročníku festivalu. „Ty však letos vůbec nespočívaly ve výběru inscenací, nýbrž v problému, kam je umístit. Přestavuje se totiž Státní opera, v rekonstrukci je i Divadlo Na zábradlí, Divadlo Komedie je zavřené a všechny tyto tři scény nám citelně chybějí. Bylo náročné zkoordinovat možnosti pražských scén s možnostmi německých divadel, proto se letos některé termíny hostování překrývají. Přesto považuji za zázrak, že se nám nakonec inscenace podařilo umístit a spřáteleným scénám tímto děkuji za pomoc,“ přiznala Jílková.

Pořadatelé měli letos největší obavy z Hamleta Thomase Ostermeiera z berlínské Schaubühne. „Jde o osm let starou inscenaci, přičemž jsme od její premiéry usilovali o převoz do Prahy, který však nebyl možný. Jediným místem, kam by se byla bývala vešla bylo Divadlo Archa, jenže po postavení scény by se tam zase už nevešli diváci, což by také nebylo úplně ideální,“ poznamenala s humornou nadsázkou Jílková. Nabízí se tedy otázka, jak je možné, že k jejímu uvedení letos nakonec přece jen dojde. „Inscenace se totiž stala celosvětově tak úspěšnou, že absolvovala spoustu hostování, čímž začala být natolik přenosná, že ji můžeme v Divadle na Vinohradech předvést i českým divákům. Můžu vás na ni s klidným srdcem pozvat, opravdu je to neopakovatelný zážitek,“ dodala.

výstava fotografií Viktora Kronbauera na piazzettě ND (foto: Michal Novák)

K umístění velkých inscenací festivalu hodně pomohlo především Divadlo na Vinohradech, ale ani v tomto případě se to neobešlo bez nějakých těch „virů“. „Inscenaci Pověření z Staatsschauspielu Hannover musela být tvůrci trochu předělaná, bude bez zadní projekce, kterou nahradí jakási fólie, na níž se pak ,cosi‘ objeví. Jsem vděčná hannoverským kolegům, že byli tak iniciativní a inovativní a trochu pro nás svoji inscenaci přepracovali. A do třetice jsme měli jistý zádrhel tady na Nové scéně Národního divadla s inscenací Effi Briest – ovšem s jiným textem a taky jinou melodií z Deutsches Schauspielhausu Hamburg. Snažili jsme se, abychom ji mohli zahrát aspoň dvakrát, z nejrůznějších organizačních důvodů se nám to bohužel nepodařilo. A navíc se musely o třicet centimetrů zkrátit kulisy, aby se vešly do výtahu Nové scény. Toť pozadí příprav festivalu,“ uzavřela Jitka Jílková.

Závěrem je nutné dodat, že i když se nyní spousta představení tváří v předprodejích jako vyprodaná, zájemci nemusí věšet hlavu. Zhruba týden před každým hostováním daného divadla, o jehož produkci má divák zájem, se uvolňují propadlé rezervace určené pro sponzory festivalu, takže lze pořídit i hezké vstupenky na bližší místa. A pokud byste měli zájem o zajímavou diskuzi s německými divadelníky zabývající se zejména německým politickým divadlem, navštivte 22. listopadu od 16 hod Goethe-Institut, kde se bude daná problematika v diskuzi Politika a divadlo důkladně rozebírat.

Během celého listopadu je na Náměstí Václava Havla u Nové scény k vidění také výstava fotografií Viktora Kronbauera Světlo v akci zachycující jedinečné momenty inscenací festivalu za posledních patnáct let.

-jl-