Z tiskových konferencí

Michal Dočekal představil premiéry sezony 2012/13
vydáno: 31.1.2012
Šéf činohry Národního divadla Michal Dočekal na neformálním setkání v ředitelně ND představil dramaturgický plán pro sezonu 2012/2013. Společný jmenovatel pro všechny tituly se při fungování na čtyřech scénách hledá těžko, přesto z vybraných titulů pocítíme témata, jako rozladění, deziluze, zmar, falešné naděje... „Reflektují naši společenskou situaci, ne tu globální, jako spíše domácí, která je vnímána snad ještě více kriticky. Jsme plni vnitřního neuspokojení, až rozhořčení. Pokusíme se reagovat komediemi či tragikomediemi,“ uvedl Michal Dočekal.
Mimo hru však zůstane Nová scéna, kde bude pouze dojíždět stávající repertoár či momentálně dozkušované tituly. Důvod je prostý, jednak je určitá naděje, že budova Nová scény se dočká kýžené rekonstrukce, jednak jeden z uvažovaných projektů (měl ho připravovat režisér Viliam Dočolomanský) byl z plánů vyškrtnutý, napjatý rozpočet jeho zařazení do dramaturgického plánu už neumožnil.

„Bude to především sezona hostujících režisérů, s nimiž jsme vedli dlouhé námluvy, dlouho jsme je k práci v Národním divadle přemlouvali,“ říká Michal Dočekal. „Když jsem byl designován do funkce, přál jsem si, aby u nás režíroval David Radok. Po devíti letech se to povedlo! I Hanu Burešovou jsem dlouho přemlouval, má své divadlo a je mu věrná, stejně jako Městskému divadlu Brno. Můj soustředěný tlak však přinesl své ovoce. To samé platí i o Dušanu D. Pařízkovi, který u nás připraví Havlovu Zahradní slavnost. Ještě že tu Komedii zakousli a Dušan je volný, čehož jsem jako sup využil. Ne, to je vtip, ze situace Divadla Komedie a že už tu v této podobě nebude, jsem nešťastný, jako celá kulturní veřejnost.“

Nyní uvádíme přehled chystaných titulů, s komentáři Michala Dočekala.

listopad 2012
Molière – Pán z Prasečkova, režie: Hana Burešová, na scéně Stavovského divadla

„Osobně mám k této hře rezervovaný vztah, už jen ten divný název!, ale když ona tak na dění kolem nás pasuje. Její téma je poměrně jednoduché, povýšenec se chce dostat ještě na vyšší úroveň. Je z té řady křupanů, nehodných svého společenského postavení. Podobnost s těmi, kteří se na svých vysokých postech chovají úplně stejně jako v Molièrově Prasečkově, je pochopitelně pouze náhodná. Režisérka Burešová se dlouhodobě a ráda komedii dell´arte věnuje, což je zárukou zajímavé a společensky angažované inscenace. Skladatel Vít Zouhar se inspiroval barokní hudbou, mohlo by se vše skvěle doplňovat.“

prosinec 2012
William Shakespeare – Troilus a Kressida, režie: David Radok, na scéně Národního divadla

„David Radok – stejně jako ostatní režiséři – má volnou ruku, jak co pojmout. Vybral si tento titul, který zrovna nepatří k hitům Williama Shakespeara, sám. Uvidíme, s čím přijde, velmi se však na tuto inscenaci těším.“

březen 2013
Anton Pavlovič Čechov – Strýček Váňa, režie: Michal Dočekal, na scéně Stavovského divadla

„Čechovovy hry mají velmi blízko, i když se to nezdá, k vaudeville. Zároveň Strýček Váňa bohužel přesně odráží těch našich 20 let deziluze a zklamání. Společenská realita sama tyto hry aktualizuje! Racek a Strýček Váňa mají v českém kontextu asi největší platnost. Optimismus není, nevyhrabeme se z toho jen tak. Napsal to Čechov, obvykle se nemýlí.“

Lenka Lagronová – Z prachu hvězd, režie: Štěpán Pácl, na scéně Divadla Kolowrat
„Moc hezká hra..., kdo se s ní již seznámil, jistě mi dá za pravdu. Je bilancí života, jak už to bývá – neradostnou.“

duben 2013
Jan Antonín Pitínský – Rukopisy, režie: Jan Antonín Pitínský, na scéně Národního divadla

„Nebýt nechvalně proslulých falz Rukopisů, Národní divadlo by asi nevypadlo tak, jak vypadá. (smích) Jan Antonín Pitínský chce do dramatizace jejich obsahu vkomponovat i faktické události kolem zápasů o Rukopisy. Významnou roli v inscenaci bude hrát hudba, opět od Víta Zouhara.“

květen 2013
Stefan Massini – Ohlušující pach bílé, režie: Lucie Bělohradská, na scéně Divadla Kolowrat

„To je současná italská hra o Vincentu van Goghovi. Odehrává se v psychiatrické léčebně a je to téměř psychothriller...“

červen 2013
Václav Havel – Zahradní slavnost, režie: Dušan D. Pařízek, na scéně Stavovského divadla

„Ono to bude už padesát let, co tato hra vznikla. Dodnes zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Ukazuje téma politické fráze, fráze jako prostředek k tomu, aby se i nuly vyšvihly do vysoké politiky a bohužel tam i uspěly. O tomto titulu uvažujeme už nějaký čas, nyní si myslíme, že její uvedení je také jeden z nejlepších způsobů, jak uctít památku Václava Havla.“

Rozpočet činohry (bez nákladů na provoz budov) na rok 2012 činí 23 milionů korun, se mzdovými náklady zhruba dvakrát tolik. Příjem z kasy je 43 milionů, čímž se činohra ND dostává na vysoké, až nečekané procento soběstačnosti. Herecký soubor je stabilizován na 50 členech, herci ND ročně odehrají na čtyřech scénách přes 400 představení.
Již potvrzeným novým členem souboru bude Martin Pechlát, nyní působící v Pražském komorním divadle.

-mys-