PRAHA
aktuální festivalyZ tiskových konferencí
Nevšední inscenaci hry NEFAUST, která jistě zaujme nejen milovníky netypických divadelních prostor a zážitků, připravilo ve spolupráci s Divadlem APROPO Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy sídlící v domě na pražské Malé Straně, kde žil samotný Edward Kelly. Napsal ji a režíroval Filip Jan Zvolský.
Bezprostředně po skončení jedné z repríz jsme se ho zeptali, proč si vybral zrovna faustovské téma. „Je lákavé, tajemné a nabízí mnoho různých proměn. Mě však k Faustovi nepřivedla touha utkat se s velkým tématem, ale víceméně dané výchozí skutečnosti. Chtěl jsem napsat hru pro tři konkrétní herce, kteří si spolu přáli něco nazkoušet, a zároveň jsem při její realizaci chtěl využít prostory našeho muzea. A když si vezmete, že mám herce Martina Lubojackého, jenž skvěle ztvárňuje čertovské postavy, Přemysla Bílka, což je typ přemýšlivého herce, tedy víceméně Wagnerovská postava, a Hanku Grulichovou jako krásnou dívku plnou sexappealu – tedy Markétku, a k tomu prostory, v nichž je symbolická místnost Faustova domu, téma přišlo samo. A jestliže už přišlo, během představení divákům připomeneme i několik jeho proměn od loutkové faustiády přes jarmareční píseň až po víceméně filosofickou hru – úvahu,“ přibližuje genezi vzniku autor projektu. A zároveň také prozrazuje, kdy a proč se rozhodl uvést právě Fausta bez Fausta. „Náš NEFAUST je bez Fausta ne proto, že bych na tuto postavu potřeboval ještě čtvrtého herce, ale tak nějak, jak jsem se zmínil před chvílí, to přišlo samo. Jel jsem vlakem tři hodiny do Trutnova za babičkou a tři hodiny zpět a za těch šest hodin vznikla většina hry. A jelikož píšu většinou tak, že nechávám řádky, aby mne samy překvapily, opravdu už nevím proč je nakonec náš Faust bez Fausta. I když vlastně ne tak úplně. On tam vlastně Faust po celou dobu je. V loutkárně je osobně přítomen jako loutka a dál se ve hře objevuje jako téma hovoru a jako homunculus, který má na sebe vzít zodpovědnost za Wagnerovy činy, ale poněvadž je bez duše, nemůže zodpovědnost přijímat,“ doplňuje.
Při zkoušení prý bylo ze všeho nejnáročnější dát dohromady všechny tři herce. „A jen co se to konečně povedlo, přišla nějaká nemoc, takže jsme nakonec premiéru odsouvali a odsouvali skoro rok a půl. Původně měla být v teplejší části roku, protože na půdě, kde hrajeme závěrečnou část, je v zimě hodně chladno, ovšem nakonec jsme NEFAUSTA premiérovali vloni 1. prosince. Jinak ale při zkoušení žádné zásadní peripetie nenastaly. Naopak. Herci přicházeli s nápady, které bych se snad ani sám neodvážil vyslovit, jako třeba, že čert přijde po trámech nad hlavami diváků a podobně. Trošku problematický byl jen fakt, že jsme se museli vyhnout návštěvní době muzea, a tak se zkoušelo buď brzy ráno, nebo po nocích,“ říká Filip Jan Zvolský.
Proč by se tedy měli diváci přijít na NEFAUSTA podívat? „Protože věřím, že se jedná o ojedinělý zážitek. Je to představení jen pro patnáct diváků, které se hraje všude kolem nich, takže jsou doslova vtaženi do děje. Nejde ale o interaktivní představení, kdy by herci nutili diváky k nějaké akci před ostatními, toho se nikdo nemusí bát. Ono by to vlastně ani nešlo, protože scéna je úplně všude. Jde však o vtažení do atmosféry a do tématu zodpovědnosti. Nicméně skutečnou odpověď na to, proč by ten nebo onen divák měl přijít, si nejlépe každý najde v samotném zážitku,“ ukončuje zamyšlení autor. Další reprízy budou k vidění 7. a 23. října, poté 11. a 24. listopadu, vstupenky můžete rezervovat na www.muzeumalchymistu.cz.
z inscenace Nefaust (foto: Oldřich Malina)
Bezprostředně po skončení jedné z repríz jsme se ho zeptali, proč si vybral zrovna faustovské téma. „Je lákavé, tajemné a nabízí mnoho různých proměn. Mě však k Faustovi nepřivedla touha utkat se s velkým tématem, ale víceméně dané výchozí skutečnosti. Chtěl jsem napsat hru pro tři konkrétní herce, kteří si spolu přáli něco nazkoušet, a zároveň jsem při její realizaci chtěl využít prostory našeho muzea. A když si vezmete, že mám herce Martina Lubojackého, jenž skvěle ztvárňuje čertovské postavy, Přemysla Bílka, což je typ přemýšlivého herce, tedy víceméně Wagnerovská postava, a Hanku Grulichovou jako krásnou dívku plnou sexappealu – tedy Markétku, a k tomu prostory, v nichž je symbolická místnost Faustova domu, téma přišlo samo. A jestliže už přišlo, během představení divákům připomeneme i několik jeho proměn od loutkové faustiády přes jarmareční píseň až po víceméně filosofickou hru – úvahu,“ přibližuje genezi vzniku autor projektu. A zároveň také prozrazuje, kdy a proč se rozhodl uvést právě Fausta bez Fausta. „Náš NEFAUST je bez Fausta ne proto, že bych na tuto postavu potřeboval ještě čtvrtého herce, ale tak nějak, jak jsem se zmínil před chvílí, to přišlo samo. Jel jsem vlakem tři hodiny do Trutnova za babičkou a tři hodiny zpět a za těch šest hodin vznikla většina hry. A jelikož píšu většinou tak, že nechávám řádky, aby mne samy překvapily, opravdu už nevím proč je nakonec náš Faust bez Fausta. I když vlastně ne tak úplně. On tam vlastně Faust po celou dobu je. V loutkárně je osobně přítomen jako loutka a dál se ve hře objevuje jako téma hovoru a jako homunculus, který má na sebe vzít zodpovědnost za Wagnerovy činy, ale poněvadž je bez duše, nemůže zodpovědnost přijímat,“ doplňuje.
z inscenace Nefaust (foto: Oldřich Malina)
Při zkoušení prý bylo ze všeho nejnáročnější dát dohromady všechny tři herce. „A jen co se to konečně povedlo, přišla nějaká nemoc, takže jsme nakonec premiéru odsouvali a odsouvali skoro rok a půl. Původně měla být v teplejší části roku, protože na půdě, kde hrajeme závěrečnou část, je v zimě hodně chladno, ovšem nakonec jsme NEFAUSTA premiérovali vloni 1. prosince. Jinak ale při zkoušení žádné zásadní peripetie nenastaly. Naopak. Herci přicházeli s nápady, které bych se snad ani sám neodvážil vyslovit, jako třeba, že čert přijde po trámech nad hlavami diváků a podobně. Trošku problematický byl jen fakt, že jsme se museli vyhnout návštěvní době muzea, a tak se zkoušelo buď brzy ráno, nebo po nocích,“ říká Filip Jan Zvolský.
z inscenace Nefaust (foto: Oldřich Malina)
Proč by se tedy měli diváci přijít na NEFAUSTA podívat? „Protože věřím, že se jedná o ojedinělý zážitek. Je to představení jen pro patnáct diváků, které se hraje všude kolem nich, takže jsou doslova vtaženi do děje. Nejde ale o interaktivní představení, kdy by herci nutili diváky k nějaké akci před ostatními, toho se nikdo nemusí bát. Ono by to vlastně ani nešlo, protože scéna je úplně všude. Jde však o vtažení do atmosféry a do tématu zodpovědnosti. Nicméně skutečnou odpověď na to, proč by ten nebo onen divák měl přijít, si nejlépe každý najde v samotném zážitku,“ ukončuje zamyšlení autor. Další reprízy budou k vidění 7. a 23. října, poté 11. a 24. listopadu, vstupenky můžete rezervovat na www.muzeumalchymistu.cz.
z inscenace Nefaust (foto: Oldřich Malina)
