Z tiskových konferencí

V nedávné době oslavili londýnští Bídníci již neuvěřitelných třiadvacet let na jevišti a jsou stále na repertoáru. Stali se tak nejdéle uváděným muzikálem v historii hudebního divadla vůbec! Předčili dokonce i Kočky, které dosud hrály prim a Fantoma Opery. Uvádět tak slavné dílo na prknech Hudební scény Městského divadla Brna si celý tým v čele s režisérem Stanislavem Mošou pokládá za velkou čest. Dohoda se zastupující zahraniční agenturou šla dokonce tak daleko, že brněnští tvůrci se nemusí striktně držet některých technických a scénických prvků, které jakkoliv změnit bylo dříve zapovězené. Co si fanoušek muzikálového divadla může více přát, než se konfrontovat s dosud neviděným osobitým přístupem ke známému dílu!

„Dovolím si neskromně poznamenat, že bylo jen otázkou času, kdy se naše divadlo s Bídníky potká, respektive dospějeme k nim vnitřní silou i schopnostmi souboru,“ uvedl ve své první větě Stanislav Moša, ředitel Městského divadla Brno a též režisér inscenace. Pak představil celý tvůrčí tým: dirigenty Dana Kalouska a Jiřího Petrdlíka, kteří také muzikál s účinkujícími nastudovali, dramaturgyni Pavlínu Hoggard, uznávaného mladého německého scénografa Christophera Weyerse, kostýmní výtvarnici Andreu Kučerovou, která je autorkou pětiset kostýmů, které se v inscenaci objeví! Též vzpomněl na Zdeňka Borovce a vyzdvihl jeho kongeniální český překlad Bídníků.

„Můžeme se pyšnit, že se podařilo realizovat obsazení téměř kompletně z členů vlastního souboru. Obvyklé to při tak velkém projektu asi moc není. Ale i my máme vzácného hosta, budete mít možnost v jedné z alternací role Jeana Valjeana opět vidět Jana Ježka, který tuto řekl bych až extrémně herecky i pěvecky náročnou postavu ztvárnil již v legendární pražské inscenaci. Má úžasný potenciál,“ vysekl mu poklonu Stanislav Moša. A pokračuje: „Jistě jste si všimli, že počet alternací u jednotlivých postav je i na naše poměry poměrně velký. Má to jednoduché odůvodnění. Počítáme totiž s častým nasazováním Bídníků do našeho programu. Tušíme také, že zájem diváků bude značný.
Kdo mě znáte, víte o mé lásce k románu, podle něhož muzikál Bídníci vznikl, propadl jsem pak i filmu s Jeanem Gabinem, byl jsem logicky zvědavý i na jevištní zpracování tohoto díla ve formě muzikálu. Dočkal jsem se čtyři roky po londýnské premiéře a byl to jeden z mých největších životních zážitků – a z první řady! Když se dnes o Bídníky pokoušíme, tak se samozřejmě snažíme dosáhnout z naší strany maximální kvality, byť vím, že s detaily a fungováním celé londýnské inscenace se srovnávat nemůžeme. Má vize spíše směřuje k práci s tématem, který celé dílo proslavil. Jistě se nemusím moc zmiňovat o ušlechtilosti a romantickém patosu nebo síle hodnot, které jsou civilizačním postupem zapomínány. V Bídnících se však především hraje o lidské vášni. Ať je to láska, nebo touha změnit svět, vstoupit do revoluce a nechat se jednou z těch vášní zničit... Náš pohled možná jde proti srsti, ale nebylo by asi správné podlehnout romantickým pózám. Hrozilo by sklouznutí do cajdákové podoby. Raději budeme hledat něco až živelně zvířecího, co lidi žene ven z lesa, rovnou na barikády. To jsou témata, která nás zajímají a která - doufáme - stále budou umět strhávat diváka.
Nebylo jednoduché práva na nastudování a uvádění Bídníků dostat. Tak nějak zvláštně se ještě nedávno dohrávala ta druhá pražská inscenace. Práva jsme získali od stejné agentury, se kterou jsme spolupracovali již při uvedení muzikálu Oliver! nebo Čarodějek z Eastwicku. Snad jsme se jim osvědčili. Díky této dlouhodobé spolupráci jsme dostali povolení, že nemusíme Bídníky realizovat identicky, jak se hrají v Anglii. I tak supervize nás nemine. Agentura je logicky opatrná, vždyť proč by si měli kazit své dobré jméno a povolit někde nějaké neumětelství. Naši partneři samozřejmě také chápou, že i poetika divadlo se vyvíjí. Takže jsme toho využili a pokusíme především realizací scény dostat více do základního tématu libreta, kterým je stav zuboženosti lidí. Děj stylizujeme do kamenolomu a města, které je prostoupeno špínou a plísní. Tam se odehrávají osudy hrdinů. Ale pochopitelně jde o kašírované kulisy, jejichž cílem je vytvořit veristickou nebo také symbolistickou iluzi. Jakkoliv se budeme orientovat na témata, která jsou blízká dnešku, není naším cílem muzikál jakkoliv modernizovat, vše, včetně kostýmů, bude odpovídat době, v níž se příběh odehrává.
Ještě doplním, že hrajeme v plném orchestrálním obsazení, tedy dle originálu. Chceme dosáhnout optimálního výsledku a nic neponecháváme náhodě, a proto jsme vyslali jsme náš tým zvukařů do Londýna, aby se nadechli tamního muzikálového ovzduší. Dobré nazvučení totiž hraje v případě tohoto muzikálu snad ještě významnější roli než u jiných. Bude to těžké, ale můžeme si také říct, že Bídníci jsou muzikál, kde se netančí – to nám vše aspoň trochu ulehčí,“ usmívá se Stanislav Moša. „No jo, ale taková ta vnitřní herecká „choreografie“, ta je zas nesmírně obtížná...“
…A tak diváci snad už chápou, proč došlo k týdennímu odkladu premiéry. Stanislav Moša a herecký kolektiv Městského divadla jsou moc velcí perfekcionisti. A většina herců se účastnila i těch zkoušek, kterých nemusela. Koncentrace na velký projekt je v Městském divadle Brno značná…

Dirigent Dan Kalousek k tomu dodal: „Bídníci jsou víc operou než muzikál, ale ať je to jak chce, před námi je opravdu nádherná hudební partitura, která fantasticky sleduje napětí dějové linky. Po slovech Stanislava Moši snad nemusím ani dodávat, jak je zároveň velmi náročná, pro herce i dirigentsky.“

„Když se nasadí nějaký muzikál, často slýcháváme, i my tady, že jde o komerci a o to vydělat prachy. Nebudu zastírat, že očekáváme přínos do pokladny našeho divadla, ať můžeme existenčně standardně fungovat, ale na druhou stranu – zkuste si muzikál rozsahu a náročnosti Bídníků udělat. My pitominy, které se v poslední době mezi tak zvanými muzikály objevují, dělat opravdu nechceme. Co je komerce a co dejme tomu hledání a koncentrace na téma, hudbu, obsah uměleckého sdělení, nechť každý posoudí sám. Bídníky navíc můžete velmi snadno pokazit. Bídníci jsou obrovskou výzvou a stát před ní stylu naší práce snad konvenuje,“ uzavírá své zamyšlení Stanislav Moša.

Jinými slovy, Bídníci nedávají velké šance na zářivou show založenou na prezentaci hvězd. Naštěstí!
Dodejme ještě, že brněnská inscenace Bídníků bude mít jednu zvláštnost: Kateřina Krejčová byla v roce 1992 v Divadle Na Vinohradech Malou Cosettou, nyní je jednou z alternantek dospělé Cosetty.