Zpráva

Štvanice, která se každoročně koná na začátku sezóny v exteriéru VILY Štvanice a postupně uvádí inscenace antických dramat, či her s antickým námětem v koprodukci se stálými soubory VILY Štvanice a spřátelenými režijními osobnostmi. Čtvrtý ročník osvěží dosavadní dramatickou nabídku (Oresteia, Orfeus, Faidra-Prosebnice) o autorský text Marie Novákové Plodnost! Mír! A Bohatství!, opřený o Aristofanovy komedie Mír a Plutos a okořeněný řeckou a římskou lyrikou. Režie se znovu po čtyřech letech ujali zakladatelé Antické Štvanice Ivo Kristián Kubák a Marie Nováková.

Premiéra inscenace připadá na 30. srpna 2019 od 20:00, následně navazuje pouhých 10 repríz každý den ve stejném čase do 9. září. Představení se budou odehrávat pod Hlávkovým mostem, v přilehlém parku s výhledem na řeku.

Výchozí situace „komedie“ Tygra v tísni je bezútěšná. Řecko je v troskách. Kolébka civilizace má za sebou válečné trauma, brutální totalitu, zadlužení na mezinárodní úrovni, ekonomickou krizi a momentálně se nachází ve stávce. Bozi odvracejí od dítěte, jež sami zplodili zrak. Mají své zájmy jinde. Tři hrdinové, obyčejní helladští chlapci, touží svou zemi spasit a vrátit své obci Plodnost, Mír a Bohatství, učinit z Řecka ráj na zemi. Ostrov svobody, míru, lásky, rozkoše, hojnosti, radosti a volnosti těl i myšlenek.

„Ukážeme vám ta nejubožejší a nejharmoničtější místa ostrova. Ukážeme vám momenty pádu a vzestup řecké civilizace. Ukážeme vám, kam vede touha mít všechno dobré jen pro sebe.“ říká režisér Ivo Kristián Kubák.

Inscenace je posazena do kulis současného Řecka, které je ve stávce. Čím více božských setkání, čím více nepravděpodobných zázraků a mystérií naši tři hrdinové Demetris, Peristerás a Onasis (Michal Lurie, Kryštof Krhovják, Miroslav Zavičár) zažívají, tím více se propadají do časů starověkého Řecka a ještě hloub, do časů zvířecích rituálů, při kterých se osvobozují od každodenních politicko-ekonomických starostí. Nakonec ale stejně zvítězí sobecká, lakomá a přízemní lidskost.

Inscenační klíč spočívá v používání „řeckých“ a „antických“ klišé. Jak se hrálo antické divadlo nikdo neví, ale každý má nějakou představu či předsudek o nesrozumitelném verši, sborové recitaci, maskách, velkých gestech, bílých prostěradlech atd. S těmito klišé v inscenaci formálně pracujeme a zároveň si pohráváme s předsudky, které máme vůči tomu „dokonalému demokratickému starověkému Řecku“ tenkrát a tomu „současnému zadluženému Řecku plnému flákačů“ dnes.

Při honbě za ideálním stavem světa budou našim hrdinům dělat společnost olympští bohové Hermés, Plutos a Démétér (trojrole Petra Reifa), několik dopravních prostředků a živý hudebník (skladatel scénické hudby Petr Filák).

zdroj zprávy: Aneta Kučeříková