Zpráva

Dvě oceňované inscenace – Požitkáři Divadla Na zábradlí a Deník zloděje divadelní společnosti Masopust – se představí na festivalu českého divadla ve Francii Na skok do Prahy. Druhý ročník akce, jejímž cílem je budovat most mezi českou a francouzskou kulturou, se koná v Arcueil a Paříži 26. až 29. září.

„Francie je pro Divadlo Na zábradlí zemí, kde vůbec nehostujeme, bude to poprvé, kdy tam vyrazíme. Těší mě také, že byl pozván i Deník zloděje, protože Masopust je rezidenčním souborem Divadla Na zábradlí, je to takové hezké propojení,“ konstatoval ředitel Divadla Na zábradlí Petr Štědroň. Inscenace Požitkáři je na programu 28. září v Gare au Théâtre. V plánu je i odpolední masterclass se scénografem Markem Cpinem, který za Požitkáře dostal Cenu divadelní kritiky za scénografii roku.

„Fakt je, že ve Francii je české divadlo, snad kromě Václava Havla, absolutně neznámé, vyváží se tam velmi málo nebo prakticky vůbec. My se snažíme tohle povědomí rozšířit přímo ve Francii,“ definovala hlavní cíl festivalu Na skok do Prahy, organizovaného kulturní organizací Sněz tu žábu, jeho šéfdramaturgyně Linda Dušková.

Hlavním tématem Požitkářů je pomíjivost života, smrt jako nevyhnutelná součást každého života, pomíjivost ve všech myslitelných směrech. „Požitkáři jsou inscenace v dramaturgické linii, kterou bych nazval jakousi kulturní antropologií nebo pokusem o work in progress, tedy práci, která vzniká částečně i během zkoušení. Samozřejmě má nějaký pevný rámec v podobě vybraných textů, ale velká část replik, které ve finále zazní v inscenaci, vznikla v kooperaci s celým hereckým a tvůrčím týmem,“ přiblížil Petr Štědroň inscenaci, kterou režíroval jeden z kmenových režisérů DNZ Jan Mikulášek.

„Požitkáři nás zaujali specifickou estetikou Marka Cpina i Jana Mikuláška. Myslíme si, že patří mezi režiséry, které je potřeba v cizině představovat, a zároveň by jeho estetika mohla být Francii blízká,“ vyzdvihla Linda Dušková a dodala: „A Deník zloděje je inscenací, kterou jsme vybrali především kvůli tématu, protože je složená z textů Bedřicha Bridela a Jean Geneta. Jde tedy o česko-francouzské propojení už v samotné dramaturgii.“

zdroj zprávy: Simona Andělová (2media)