Zpráva
První premiérou nové sezony činoherního souboru Divadla F. X. Šaldy bude nová dramatizace slavného románu Eduarda Basse Cirkus Humberto. Příběh malého Vaška Karase, kterému učaruje svět velkého cirkusu a který s ním nakonec spojí celý svůj život, patří již desítky let ke klasickým dílům české literatury. Nová inscenace v režii Kateřiny Duškové nechce ovšem tuto klasiku předkládat divákům pouze jako nostalgickou vzpomínku na romantický svět manéže, maringotek, artistů a klaunů. Snaží se především vzdát hold lidem, kteří tento svět vytvářeli – jejich práci, vytrvalosti, odvaze a schopnosti spolehnout se jeden na druhého.
Eduard Bass znal svět jeviště i zákulisí z vlastní zkušenosti. Než se stal výraznou osobností Lidových novin, prošel pražskými kabarety, pro které psal kuplety, skeče i satirické texty, a dokonce v nich sám vystupoval. Později jako novinář a šéfredaktor získal cit pro přesný detail, rytmus vyprávění i schopnost zachytit život nejrůznějších prostředí a profesí. Právě tyto zkušenosti se v Cirkusu Humberto výrazně propojují a dělají z románu velmi čtivý a čtenářsky oblíbený příběh. Kniha vyšla v roce 1941, tedy za protektorátu, a autorovo opakované připomínání české šikovnosti a zdůrazňování nutnosti poctivé práce, soudržnosti, vytrvalosti a profesní cti mohlo tehdejším českým čtenářům znít i jako nenápadné povzbuzení. Bez otevřených politických gest připomínal hodnoty, o které se bylo možné opřít v době, kdy byl veřejný prostor stále více svazován okupací.
Pro dnešní čtenáře i diváky může být Cirkus Humberto přitažlivý právě tím, že za dobrodružstvím a romantikou manéže nabízí velmi současná témata. Je to příběh o světě, v němž nic nevzniká bez práce, vytrvalosti, důvěry a odpovědnosti za druhé. V době, která často zdůrazňuje individuální úspěch, připomíná, že každý mimořádný výkon stojí na souhře mnoha lidí a že skutečnou hodnotu má řemeslo, které člověk poctivě ovládá. Vždyť v cirkuse je potřeba postavit stan, vyložit vozy, napnout lana, nakrmit a ošetřit zvířata, opravit kostýmy, nacvičit hudbu a každé vystoupení zkoušet stále dokola. Lidé od cirkusu proto nikdy nemohli být pouze specialisty ve svém oboru. Každý měl své hlavní řemeslo, zároveň ale musel být připraven přiložit ruku k dílu tam, kde bylo právě potřeba. Úspěch jednotlivce vždy závisel na práci ostatních a chyba jednoho mohla ohrozit celý podnik. Soudržnost zde nebyla romantickým heslem, ale podmínkou přežití.
„Cirkus se v mnohém podobá divadlu. Divák nikdy neuvidí všechny, kteří se na vzniku představení podíleli. Vidí herce či artisty, ale všichni ti stavěči, osvětlovači, kostymérky, vlásenkářky, nápověda nebo inspicienti zůstávají ukryti. I proto bychom naši inscenaci chtěli věnovat opravdu všem profesím, bez nichž by žádné představení nemohlo vzniknout. Všem snílkům, kteří činí svět lepším tím, že pro naši radost stavějí vzdušné zámky,“ říká režisérka a spoluautorka dramatizace Kateřina Dušková.
Cesta nové inscenace symbolicky začala přímo v cirkusové manéži. První čtená zkouška se v červnu uskutečnila v šapitó Cirkusu Humberto, který v Liberci právě hostoval. Herci tak nový text poprvé četli přímo v prostředí, o kterém vyprávějí. Na jevišti Šaldova divadla se představí téměř celý činoherní soubor a jeho členy doplní také skuteční profesionální artisté. A nebude chybět ani slonice Bala, která sice před pár týdny opustila libereckou zoo, ale v inscenaci se objeví.
Nový liberecký Cirkus Humberto je určený pro celou rodinu. Na své si tu přijdou jak malé děti, tak i jejich rodiče či prarodiče. Všichni tu najdou silný a dojemný příběh, dechberoucí artistické výkony v podání profesionálních akrobatů i členů činoherního souboru a také humor a klaunská čísla, jež do cirkusu bezesporu patří. Inscenace chce být oslavou živého umění, které vzniká z odvahy, práce a ochoty věnovat svůj život něčemu, co existuje pouze v přítomném okamžiku. Svět Bassova románu dnes možná působí vzdáleně, hodnoty, na kterých stojí, ale zůstávají překvapivě blízké.
Premiéra Cirkusu Humberto proběhne v neděli 20. září 2026 v 19.00 v Šaldově divadle.
zdroj zprávy: Eleonora Kočí
Eduard Bass znal svět jeviště i zákulisí z vlastní zkušenosti. Než se stal výraznou osobností Lidových novin, prošel pražskými kabarety, pro které psal kuplety, skeče i satirické texty, a dokonce v nich sám vystupoval. Později jako novinář a šéfredaktor získal cit pro přesný detail, rytmus vyprávění i schopnost zachytit život nejrůznějších prostředí a profesí. Právě tyto zkušenosti se v Cirkusu Humberto výrazně propojují a dělají z románu velmi čtivý a čtenářsky oblíbený příběh. Kniha vyšla v roce 1941, tedy za protektorátu, a autorovo opakované připomínání české šikovnosti a zdůrazňování nutnosti poctivé práce, soudržnosti, vytrvalosti a profesní cti mohlo tehdejším českým čtenářům znít i jako nenápadné povzbuzení. Bez otevřených politických gest připomínal hodnoty, o které se bylo možné opřít v době, kdy byl veřejný prostor stále více svazován okupací.
Pro dnešní čtenáře i diváky může být Cirkus Humberto přitažlivý právě tím, že za dobrodružstvím a romantikou manéže nabízí velmi současná témata. Je to příběh o světě, v němž nic nevzniká bez práce, vytrvalosti, důvěry a odpovědnosti za druhé. V době, která často zdůrazňuje individuální úspěch, připomíná, že každý mimořádný výkon stojí na souhře mnoha lidí a že skutečnou hodnotu má řemeslo, které člověk poctivě ovládá. Vždyť v cirkuse je potřeba postavit stan, vyložit vozy, napnout lana, nakrmit a ošetřit zvířata, opravit kostýmy, nacvičit hudbu a každé vystoupení zkoušet stále dokola. Lidé od cirkusu proto nikdy nemohli být pouze specialisty ve svém oboru. Každý měl své hlavní řemeslo, zároveň ale musel být připraven přiložit ruku k dílu tam, kde bylo právě potřeba. Úspěch jednotlivce vždy závisel na práci ostatních a chyba jednoho mohla ohrozit celý podnik. Soudržnost zde nebyla romantickým heslem, ale podmínkou přežití.
„Cirkus se v mnohém podobá divadlu. Divák nikdy neuvidí všechny, kteří se na vzniku představení podíleli. Vidí herce či artisty, ale všichni ti stavěči, osvětlovači, kostymérky, vlásenkářky, nápověda nebo inspicienti zůstávají ukryti. I proto bychom naši inscenaci chtěli věnovat opravdu všem profesím, bez nichž by žádné představení nemohlo vzniknout. Všem snílkům, kteří činí svět lepším tím, že pro naši radost stavějí vzdušné zámky,“ říká režisérka a spoluautorka dramatizace Kateřina Dušková.
Cesta nové inscenace symbolicky začala přímo v cirkusové manéži. První čtená zkouška se v červnu uskutečnila v šapitó Cirkusu Humberto, který v Liberci právě hostoval. Herci tak nový text poprvé četli přímo v prostředí, o kterém vyprávějí. Na jevišti Šaldova divadla se představí téměř celý činoherní soubor a jeho členy doplní také skuteční profesionální artisté. A nebude chybět ani slonice Bala, která sice před pár týdny opustila libereckou zoo, ale v inscenaci se objeví.
Nový liberecký Cirkus Humberto je určený pro celou rodinu. Na své si tu přijdou jak malé děti, tak i jejich rodiče či prarodiče. Všichni tu najdou silný a dojemný příběh, dechberoucí artistické výkony v podání profesionálních akrobatů i členů činoherního souboru a také humor a klaunská čísla, jež do cirkusu bezesporu patří. Inscenace chce být oslavou živého umění, které vzniká z odvahy, práce a ochoty věnovat svůj život něčemu, co existuje pouze v přítomném okamžiku. Svět Bassova románu dnes možná působí vzdáleně, hodnoty, na kterých stojí, ale zůstávají překvapivě blízké.
Premiéra Cirkusu Humberto proběhne v neděli 20. září 2026 v 19.00 v Šaldově divadle.
zdroj zprávy: Eleonora Kočí
Další zprávy
A pak že kluci neuměj vychovávat…
(Divadlo Minor, 17.9.2026)
DEKKADANCERS budou v novém představení lakovat diváky narůžovo. Dvě choreografie spojí téma lží.
(Dekkadancers, 17.9.2026)
Divadlo Petra Bezruče zasáhla před startem nové sezóny rozsáhlá havárie, provoz to však neohrozí
(Divadlo Petra Bezruče, 17.9.2026)
Ceny Thálie 2026 - nominace
(17.9.2026)
Rakvičkárna plná šťávy
(Divadlo Letí, 16.9.2026)



PRAHA
aktuální festivaly





