Zpráva

Operní soubor DFXŠ otevírá svou 143. sezonu DFXŠ se zaštiťujícím tématem V pokušení příhodným titulem, slavnou operetou Jacquese Offenbacha Orfeus v podsvětí  z roku 1858. Ačkoli je satirická komedie mistra francouzského kabaretu stará téměř 170 let, ze své aktuálnosti nic neztratila. Vrcholem tohoto kusu je slavný Pekelný galop, skladba, na kterou se nejčastěji tančí energický a rozverný kankán. Ani v této inscenaci nebude chybět – objeví se dlouhé sukně, vysoké výkopy, „pekelné“ tempo i výskání v neotřelém komickém provedení. Na jeviště Šaldova divadla se opereta vrací po 21 letech a jedná se o čtvrté nastudování po roce 1945. Hudebního nastudování se ujal umělecký šéf opery DFXŠ Karol Kevický a režie Linda Hejlová Keprtová. V hlavních rolích se představí sólista opery DFXŠ Dušan Růžička a dvojnásobná držitelka Liberecké Thálie, Veronika Kaiserová.

Jacques Offenbach zkomponoval první celovečerní operetu o dvou jednáních a čtyřech obrazech v roce 1858 v naději, že zachrání před bankrotem své divadlo Théâtre des Bouffes-Parisiens. To se naštěstí podařilo. Opereta má totiž ryze komický charakter a s nadsázkou kritizuje tehdejší společenskou morálku Druhého francouzského císařství a dvora císaře Napoleona III., synovce Napoleona Bonaparte.

Pro svůj záměr Offenbach s libretisty Hectorem Cremieux a Ludovicem Halévym zvolil slavný antický mytický příběh o velké lásce, kdy bájný pěvec a hudebník Orfeus krátce po svatbě ztratí svou milovanou ženu Eurydiku a odchází do podsvětí vyprosit si ji u vládce říše mrtvých Pluta zpět. Jeho prosba je vyslyšena a může Eurydiku vzít s sebou mezi živé, ale při společné cestě se na ni nesmí otočit. Eurydika jde za ním však velmi tiše a Orfea těsně před koncem cesty přemohou obavy a pochybnosti, zda za ním opravdu kráčí, příkaz poruší, otočí se, a Eurydika tak zůstane navždy mezi mrtvými.
Offenbach upřímný cit mezi Orfeem a Eurydikou záměrně proměnil na pohrdlivou přezíravost hraničící s nenávistí a jejich manželství jen na společenskou formalitu plnou předstírání a milostných záletů. Jeho Orfeus po smrti Eurydiky netruchlí, právě naopak. A rozhodně nemá v plánu vypravit se za ní do podsvětí a riskovat svůj pohodlný život. Přesvědčí ho až postava Veřejného mínění: „Co by na to totiž řekli lidé, kdybys ji nešel zachránit?“

Celou operetu po úderné předehře otevírá právě monolog Veřejného mínění, které klade pichlavé otázky obecenstvu o tom, kým skutečně jsme a co jen předstíráme, aby naše jednání zapadlo do společenských očekávání. V dnešním světě, kterému často vládnou sociální sítě, fake news a umělou inteligencí a lidmi přetvořený obraz skutečnosti, je toto téma více než aktuální. Na Offenbachově operetě je báječné to, že překypuje svižnými zpěvnými melodiemi plnými radosti a laskavého humoru.

Dirigent Karol Kevický o libereckém Orfeovi v podsvětí:
„Z dirigentského i muzikantského hlediska je toto dílo naprostým klenotem. Skladatelova hudba v sobě snoubí francouzský šarm, neobyčejnou lehkost, rytmický „drive“ a melodickou invenci, která okamžitě utkví v paměti. Každé číslo v partituře má svůj specifický vtip a ráz – od parodie na klasickou operu přes pochod bohů až po ikonický, strhující a energií nabitý Pekelný galop. Udržet toto tempo, preciznost a lehkost je pro orchestr i zpěváky obrovskou výzvou. Naším cílem však nebylo pouze technicky přesné provedení. Chtěli jsme do každého taktu otisknout radost z hudby, divadelní bláznivost a nakažlivou energii.“

Režisérka Linda Hejlová Keprtová o libereckém Orfeovi v podsvětí:
„Bezesporu nejdůležitějším tématem mnohovrstevnaté Offenbachovy operety je z mého pohledu téma veřejného mínění, neboli podivných novinářů, neboli bulváru, neboli možností přetvořit realitu tak, jak si ji zrovna dotyčný či dotyčná představuje. Dnešní doba je plná zrychlených článků, které nemají s poctivou novinářskou prací nic společného, a přesto ovlivňují naše mínění více, než bychom si přáli. A dokonce více, než jsme ochotni si připustit.“

zdroj zprávy: Eleonora Kočí