Zpráva

Kopanec
vydáno: 14.1.2015
Dva dny zbývají Činoheráku Ústí do zahájení nového kalendářního roku na staronové scéně ve Varšavské ulici. Prvním představením, které uvede na prknech Činoherního studia, je česká premiéra dramatu Kopanec od uznávaných autorů Andrese Veiela a Gesine Schmidt. Hra vznikla podle skutečné události, vypráví příběh brutální vraždy teprve šestnáctiletého Marinuse ve východoněmecké vesnici Potzlow.

Hra otevírá divadelní cyklus Tři podoby svobody, jde na dřeň a odhaluje palčivá témata, která se dotýkají i regionu severních Čech. Diváci mohou Kopanec spatřit poprvé v předpremiéře už tento pátek 16. ledna v 21.00 hodin – večerní program zahájí v 19.30 hodin Pánské pěvecké sdružení extrémního folklóru Krása, hudebně recitační těleso z Brna.

V létě 2002 se šestnáctiletý Marinus Schöberl vypravil na víkend do východoněmeckého Potzlova – vesnice, kde dříve žila jeho rodina a měl tam také přátele. Když se ani po týdnu nevrátil domů, jeho matka po něm vyhlásila celonárodní pátrání. Po Marinusovi se ale jako by slehla zem. Jasno bylo jen v tom, že do Potzlowa dojel večer ze 12. na 13. července a popíjel tu se svými kamarády...
Marinusovo tělo se našlo až po čtyřech měsících. Z jeho vraždy byli obviněni a posléze za ni odsouzeni tři podobně staří chlapci, kteří se otevřeně hlásili k pravicovým extremistům. Zarážející na celé věci byla skutečnost, že se všichni poměrně dobře znali, byli dokonce kamarádi. Ba co více, o incidentu zřejmě věděli i někteří další obyvatelé Potzlowa.

Sugestivní dílo získalo řadu ocenění
Divadelní inscenace Kopanec zazářila na nejprestižnějším německém divadelním festivalu Theatertreffen der Berliner Festspiele. Autor a režisér Adres Veiel ji také převedl do podoby filmového dokumentu, který získal ceny Grand prix na Nyon visions du Reel a New Berlin Film award. Dokument byl mj. uveden i na Mezinárodním Festivalu Dokumentárních Filmů v Jihlavě.

Může se to stát i vám
Text hry Kopanec byl v Čechách zatím proveden jen v rámci inscenovaného čtení v Eliadově knihovně (Divadle na Zábradlí) v roce 2012. Nyní se mu dostává vůbec první dramatizace v osobitém pojetí Činoheráku Ústí a hostů v rámci cyklu Tři podoby svobody pod producentskou záštitou spolku KULT.

„Do repertoáru Činoherního studia byla častokrát zařazována díla, která měla přesah do skutečnosti a v nějakém směru se dotýkala regionu Ústecka. Rasová nesnášenlivost, sociální nepokoje a zoufalství, ze kterého se rodí další agrese – to jsou témata, která Kopanec velmi přímočaře nastoluje. Myslím si, že jsou hrozbou, před kterou bychom rozhodně neměli zavírat oči,“ přibližuje výběr díla Jan Kvasnička za spolek KULT.

Původně dokumentární text, který se snaží analyticky nahlédnout na pohnutky nemotivovaného násilí zejména mezi mladými lidmi, si v „činoherácké“ interpretaci uchovává jistou dokumentárnost. Hra zkoumá kořeny agresivity ve vsi. Je působivou reflexí problémů, které se nakupily po rozpadu dřívějšího NDR, kdy vesnice utrpěla ztrátou iluzí, pracovních míst i důsledky pohnuté historie. Velký důraz se přitom klade na dějovou linku – co se ten večer událo, přibližuje sled soudních výpovědí Marinusovy matky, útočníků (bratrů Schönfeldových), jejich rodičů a dalších zúčastněných. "Neměli po ruce nějakého přistěhovalce, vůči němuž by ventilovali svoji agresivitu a zášť, proto donutili svého známého, aby řekl, že je žid, aby měli záminku," řekla obžaloba. "Chtěli ten večer někomu naflákat, tak to holt dneska mezi mládeží chodí," dodal starosta obce.

Režie Kopance se ujal mladý talentovaný režisér Michal Skočovský, který v současné době dokončuje studium režie na brněnské JAMU. Kromě divadelní režie vystudoval grafickou a prostorovou komunikaci na University of the Art v Londýně, College of Communication. Ve studiu Marta v Brně inscenoval například Hořké slzy Petry von Kantové Rainera Wernera Fassbindera, v roce 2014 se podílel na uměleckém vedení divadelního festivalu Setkání v Brně, v rámci studií byl zároveň zástupcem JAMU v E:UTSA – Europe: Union of Theatre Schools and Academies.

zdroj zprávy: Evženie Belanová