Zpráva

V listopadu proběhne již 7. ročník festivalu Pražské křižovatky, který by žádný divadelní nadšenec neměl minout. I v letošním roce je program sestaven z inscenací, které se věnují současným politickým problémům či otevírají diskusi nad širšími společenskými tématy, všechny spojuje i to, že pocházejí z dílny světově uznávaných režijních osobností.

Těšit se můžete na Rimini Protokoll s inscenací This Is Not an Embassy (Made in Taiwan), která na jevišti simuluje zřízení neexistující tchajwanské ambasády. Milo Rau a NTGent přijedou se svou nejnovější produkcí Medea’s Children, jejímž východiskem je skutečný případ matky, která se v naprostém zoufalství rozhodne zabít své děti a vzít si život, ale přežije, kombinovaný s klasickou řeckou tragédií. A poprvé se v Praze představí francouzsko-rakouská režisérka Gisèle Vienne a její velkolepá show Extra Life s hereckou hvězdou Adèle Haenel. Festivalovým centrem bude na pár let naposledy Nová scéna, i to je důvodem proč není radno nechat si letošní Pražské křižovatky ujít.
Podrobný program s anotacemi a bližší informace o doprovodných akcích najdete na stránkách www.prazskekrizovatky.cz.

PROGRAM

ND Talks: Je divadlo nebezpečné? (panelová diskuse)
Součást Resistance now! Tour ve spolupráci s Wiener Festwochen
st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna

This Is Not an Embassy (Made in Taiwan) - Stefan Kaegi & Rimini Protokoll
st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna
čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Medea’s Children - Milo Rau
so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna
ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Extra Life - Gisèle Vienne
út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna
st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla Lukáš Trpišovský zve na festival
Mám velkou radost z programu, který se nám podařilo připravit pro letošní ročník Pražských křižovatek. Již podruhé v řadě se festival stal koproducentem mezinárodního projektu. Tentokrát je to o to zajímavější, že podporujeme projekt zabývající se tématem Tchaj-wanu zcela v duchu odkazu Václava Havla.
Mimořádně syrovým zážitkem bude výkon dětských herců v Medea's Children. A naprosto výjimečný bude i Extra Life Gisèle Vienne, který zahltí všechny vaše smysly. Některé momenty vám vezmou dech!

Umělecký ředitel Činohry Národního divadla Martin Kukučka zve na festival
S představením This Is Not an Embassy od Rimini Protokoll zažijeme svět diplomacie inspirovaný situací na Tchaj-wanu. Těším se na interaktivní zážitek, který zkoumá otázky identity a exilu, kde s diváky zažijeme, co znamená být občanem bez oficiálního zastoupení.
Medea’s Children od zásadního režiséra Milo Raua je silná a provokativní inscenace, která otevírá otázky rodiny, moci a nevinnosti v dnešním světě. Očekávám, že budu spolu s publikem vtažen do surového, emotivního příběhu, který rezonuje hluboko pod kůží. Myslím, že to nikoho z nás nenechá chladným.
Režisérka Gisèle Vienne vytvořila svéráznou inscenaci Extra Life. Zkoumá v něm vztah mezi časem, tělem a pohybem. Jsem přesvědčen, že nám nabídne fascinující, hypnotický svět, kde se vše zpomalí a my se ocitneme v intenzivní atmosféře, která v nás bude ještě dlouho rezonovat.

Generální ředitel Národního divadla Jan Burian zve na festival
Divadelník i politik Václav Havel si přál, aby Praha byla inspirativní křižovatkou setkávání různých společenských názorů i uměleckých směrů. Náš festival, který vznikl na počest jeho osoby i jeho myšlenek, bude znovu příležitostí konfrontovat a porovnávat odlišné přístupy k umění a inspirovat se jimi pro další tvorbu.

-----
ND Talks: Je divadlo nebezpečné? (panelová diskuse)
Součást Resistance now! Tour ve spolupráci s Wiener Festwochen
st 6. 11. 2024 18.00 Nová scéna

Milo Rau na Pražských křižovatkách nepředstaví jen svou poslední inscenaci Medea’s Children, ale přijíždí i se svým diskusním projektem Resistance now! Tour, který si klade za cíl spojit zástupce institucí, umělce a aktivisty. Společně se budeme ptát, jaká je role divadla ve 21. století, co můžeme jako kulturní sektor strukturálně udělat pro podporu svobodné, kreativní a nezávislé divadelní scény v Evropě a co je nutné pro její ochranu před politicky motivovanými útoky, jaké jsme zažili letos v létě na Slovensku. Hosty budou Milo Rau, Dóra Büki z maďarského divadla Proton, které čelí bezprecedentnímu tlaku stran vlády Fideszu, Miriam Kičiňová, umělecká ředitelka Činohry Slovenského Národního divadla, a Jiří Havelka, nastupující umělecký ředitel Dejvického divadla. Moderuje Nina Jacques, dramaturgyně festivalu Pražské křižovatky.

-----
Rimini Protokoll: This Is Not an Embassy (Made in Taiwan)
st 6. 11. 2024 20.00 Nová scéna
čt 7. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Představte si území, které světové společenství většinově neuznává coby stát, ale přesto jeho diplomatické zastoupení při každém představení ožívá na jevišti. Inscenace zve diváky na otevření imaginárního velvyslanectví, které oficiálně nesmí existovat.
Tchaj-wan je svou zeměpisnou polohou součástí Ohnivého kruhu (Tichomořského lemu), což je pásmo podél břehů Tichého oceánu vyznačující se mimořádně aktivní sopečnou činností, kde se střetávají obrovské tektonické desky a často tam dochází k silným zemětřesením. Stejně nestabilní jako jeho přírodní ráz je i politická situace ostrova, který se nachází v kleštích čínské mocnosti a hrozí mu, že se stane ohniskem velkého světového konfliktu.
V roce 1945 byl Tchaj-wan (pod názvem Čínská republika) jedním ze zakládajících členů OSN a také plnoprávným členem Rady bezpečnosti. Když však v roce 1971 Richard Nixon obnovil vztahy mezi USA a pevninskou Čínou, musela tzv. Čínská republika z OSN odejít. Od té doby usiluje Tchaj-wan o diplomatické uznání své existence. Pouze asi v deseti státech má diplomatickou misi na úrovni velvyslanectví. Ačkoli má mnoho spojenců a obchodních partnerů po celém světě, žádný stát si nemůže dovolit rozkmotřit se s takovou průmyslovou velmocí, jako je Čína, a proto také jeho samostatnost neuznává žádná evropská země vyjma Vatikánu. Jinými slovy, Tchaj-wan zosobňuje globální dilema jak se k Číně postavit.
Tchaj-wan proto přišel s novou formou zahraniční politiky, v jejímž rámci navazuje spojení s ostatními zeměmi mimo hledáček oficiální diplomacie prostřednictvím nevládních organizací a obchodních styků. Takové předstírání, „hra na něco“, není v divadle ničím překvapivým. Jak by tedy vypadalo tchajwanské zastoupení na divadelních prknech? Jaká vlajka, hymna a rituál by se pro něj dnes hodily?
Stefan Kaegi provedl během své sedmitýdenní rezidence v Národním divadle v Tchaj-peji výzkum, v rámci nějž společně s tchajwanskými umělci hovořil s diplomaty, geology, inženýry z polovodičového průmyslu, politiky a obchodníky. Tři z nich, velvyslanec ve výslužbě, digitální aktivistka a hudebnice a dědička impéria výrobce bubble tea, se divákům představí v inscenaci This Is Not an Embassy (Made in Taiwan).
Hrají: Chiayo Kuo, Debby SzuYa Wang, David Wu
Koncepce a režie: Stefan Kaegi (Rimini Protokoll)
Koprodukce: Rimini Apparat, Berliner Festspiele, Volkstheater Vídeň, Centro Dramático Nacional Madrid, Zürcher Theater Spektakel, Festival d’Automne à Paris, Činohra Národního divadla / Festival Pražské křižovatky
Délka: 1 hodina 40 minut bez přestávky
V angličtině a čínštině s českými, anglickými a francouzskými titulky

Stefan Kaegi tvoří společně s Helgardem Haugem a Danielem Wetzelem pod značkou Rimini Protokoll. Ve své tvorbě využívají výzkum, veřejné konkurzy a konceptuální postupy, jejichž prostřednictvím dávají hlas odborníkům, kteří sice nejsou herci z povolání, ale mají co říci ke zkoumaným tématům. Diplomatické protokoly využili již v řadě svých děl, například v inscenaci Schwarzenbergplatz, kterou připravili pro vídeňský Burgtheater a v níž účinkují bývalý rakouský velvyslanec v Číně, bývalý rakouský konzul v Nigérii, řidič OPECu a majitel dílny, která po generace vyrábí státní vlajky.

-----
Milo Rau: Medea’s Children
so 9. 11. 2024 20.00 Nová scéna
ne 10. 11. 2024 13.00 Nová scéna

Ve své poslední inscenaci Medea’s Children předkládá režisér Milo Rau historii divadla v kostce. Dává v ní hlas dětem, aby mohly vyjádřit své pocity z rozchodů, nespravedlnosti a síly velkých tragédií.

V inscenaci Medea’s Children režisér zkoumá nově a hlouběji možnosti práce s dětmi na jevišti. Vychází přitom z reálného trestního případu, kdy se matka na pokraji zoufalství rozhodla zabít sebe i své děti, avšak sama svůj čin přežila. Tato moderní tragédie se prolíná s antickou tragédií Médeia, která je asi nejznámějším případem zničujícího vztahového konfliktu a infanticidy v západní literatuře.
Pro skupinu dětí na jevišti jsou tento krvavý kriminální případ a možná jeden z nejtemnějších příběhů evropské kultury východiskem k zamyšlení nad sebou samými: nad rodinnou historií, prvními láskami i prvními setkáními se smrtí, nad přáními do budoucnosti a obavami z konce světa. Jak se dítě vyrovná s rozvodem rodičů, nespravedlností, rozbitými přátelstvími, školním stresem? Jak na ně působí radikální síla Médeina příběhu a tragédií obecně? Děti, které jsou v antických tragédiích vždy odsouzeny k mlčení, tentokrát nacházejí svůj hlas a mají možnost se projevit.
Medea’s Children: absurdní a krvavé tragédie dospělých viděné očima dětí – dějiny divadla v kostce a krutá, zároveň však poetická škola života.

Hrají: Peter Seynaeve / Lien Wildemeersch, Anna Matthys / Juliette Debackere, Emma Van de Casteele / Ella Brennan, Jade Versluys / Bernice Van Walleghem, Gabriël El Houari / Aiko Benaouisse, Sanne De Waele / Helena Van de Casteele, Vik Neirinck / Elias Maes
Koncept a režie: Milo Rau
Délka: 1 hodina 30 minut bez přestávky
V nizozemštině s českými a anglickými titulky
UPOZORNĚNÍ: Představení obsahuje scény, přímo či nepřímo odkazující na sebevraždu a zobrazující násilí na dětech, a scény s falešnou krví.
Vhodné pro publikum od 16 let.
Kritici označují Milo Raua za „nejvlivnějšího“ (Die Zeit), „nejoceňovanějšího“ (Le Soir), „nejzajímavějšího“ (De Standaard), „nejkontroverznějšího“ (La Repubblica), „nejskandálnějšího“ (New York Times) nebo „nejambicióznějšího“ (The Guardian) umělce současnosti. Rauovy divadelní inscenace byly uvedeny na všech významných mezinárodních festivalech a vycestovaly do více než 30 zemí světa. Rau je držitelem mnoha ocenění, včetně Evropské divadelní ceny za celoživotní dílo z roku 2018. Jeho práce je nedílnou součástí výuky divadelní a literární vědy na mnoha univerzitách. Po šesti letech opustil Milo Rau funkci uměleckého ředitele NTGent a byl jmenován novým kurátorem festivalu Wiener Festwochen ve Vídni.

-----
Gisèle Vienne: Extra Life
út 19. 11. 2024 20.00 Nová scéna
st 20. 11. 2024 20.00 Nová scéna

Ráno po bujarém večírku spolu zůstávají dva sourozenci, sestra a bratr, jejichž silné dětské pouto přetrhla před dvaceti lety tragická událost. Jako dospělí chápou, že systém, který jim způsobil trauma, se zhroutil, a díky nově nabyté citlivosti a schopnosti vidět věci v souvislostech hledají cesty, jak jít a žít dál. Ve své inscenaci Extra Life Gisèle Vienne dále zkoumá různé možnosti vnímání času a prostoru. Na pozadí této události, která hlavním postavám převrátila život naruby a zjitřila jejich city, přichází režisérka a zároveň choreografka se zcela novou formou vnímání času, kdy se vzájemně prolíná a souběžně odvíjí minulost, současnost a budoucnost, vzpomínky a představy. Výrazným prvkem inscenace Extra Life je choreografie vycházející z námětů samotných tanečníků. Jako prostředek k vyjádření hierarchie jednotlivých úrovní vnímání využívá režisérka soubor koláží, na jejichž vytvoření se kromě ní podíleli účinkující Katia Petrowick, Adèle Haenel a Theo Livesey. Inscenace promlouvá k divákům zcela jedinečným jevištním jazykem, jehož základním skladebným prvkem jsou pocity, z nichž se pak tvoří myšlenky a mluvené slovo.

Koncept, choreografie, režie a scéna: Gisèle Vienne
Performeři: Adèle Haenel, Theo Livesey, Katia Petrowick
Délka: 1 hodina 50 minut bez přestávky
Ve francouzštině s českými a anglickými titulky

Gisèle Vienne je francouzsko-rakouská umělkyně, choreografka a režisérka. Po absolvování filozofie studovala na loutkářské škole École Supérieure Nationale des Arts de la Marionnette. Její inscenace tourovaly po Evropě a pravidelně byly uváděny také v Asii a v Americe. Její fotografie a instalace byly vystaveny v newyorském Whitney Museum, pařížském Centre Pompidou, Museo Nacional de Bellas Artes de Buenos Aires a Musée d'Art Moderne de Paris. Vydala dvě knihy: JERK / Through Their Tears s Dennisem Cooperem, Peterem Rehbergem a Jonathanem Capdeviellem v roce 2011 a 40 PORTRAITS 2003-2008 ve spolupráci s Dennisem Cooperem a Pierrem Dourthem v roce 2012.


zdroj zprávy: Kateřina Ondroušková