Zpráva

Sezóna 2020/2021 v Divadle v Řeznické
vydáno: 27.8.2020
„Velké divadlo na malé scéně již 40 let“

Minulá sezóna byla katastrofálně poznamenána korona karanténou. Tak jako celá naše společnost jsme se i my ocitli na pokraji kolapsu, ale věříme, že se spoluobčany a diváky zvládneme návrat k “normálnímu životu”.
Nouzový stav zastihl Divadlo v Řeznické krátce po nejnovější české premiéře inscenace Falešná nota z pera současného francouzského dramatika Didiera Carona. Osvědčená herecká dvojice Martin Finger a Pavel Rímský v režii Radima Špačka stačila odehrát pouhé tři reprízy. Proto si Vás dovolujeme ještě pozvat na podzimní termíny této nové inscenace (15.9., 22.9., 15.10., 19.10.).

Budeme se na Vás těšit na představeních všech nových premiér, a pokud jste ještě nestihli, i na stálicích našeho repertoáru, mezi které patří velmi úspěšné loňské premiéry her Ve smyčce, Scott a HemSejdeme se pod vocasem aneb tak jsme tu žili.
Vstupenky si rezervujte včas, hlediště má omezenou kapacitu a bývá rychle vyprodané!

Těšíme se na Vás zase na viděnou.
Yvetta Srbová, ředitelka Divadla v Řeznické

.........

FALEŠNÁ NOTA (FAUSSE NOTE) - DIDIER CARON
Překlad: Alexander Jerie
Režie: Radim Špaček
Dramaturgie: Yvetta Srbová
Výprava: Yvetta Srbová, Radim Špaček
Hudební spolupráce a nahrávka (playbacku): Adéla Štajnochrová
Obsazení: Pavel Rímský, Martin Finger
Česká premiéra: 27. února 2020

Jedná se o dramatický text z francouzské provenience. Tato hra byla nedávno představena na Off d´Avignon festivalu a posléze přenesena do Théatre Michel v Paříži. Silný příběh - krutý souboj - s velmi dobře vystavěnou zápletkou a napětím, ve kterém je divák vtažen do role svědka a soudce, tváří v tvář minulosti a současnosti. Vidíme portréty dědictví a odkazy otců. Můžeme uniknout minulosti a můžeme dál beztrestně žít a můžeme přežít zneuctění a křivdu? Shakespearovský duch odhaluje pravdu minulosti a viny, strhne masky, a to co odkryjí, zapáchá. Jsme svědky psychického kolapsu člověka, který musí nejprve zachránit svou pověst, pak zachránit svou kůži, hrát hru, kterou ho jeho agresor nutí hrát. Ale kdo je opravdu agresor? To je to, co nám aktéři – slavný dirigent a návštěvník - kousek po kousku odkrývají a řeší témata jak důležitá a neomylná je odpovědnost, svobodná vůle a nevyhnutelnost. V obsazení dvou mužských rolí uvidíte opět Pavla Rímského a Martina Fingera, kteří se už mistrně představili v inscenaci Poslední sezení u doktora Freuda.

Didier Caron (12.6.1963) - současný francouzský divadelní herec, zpěvák, ale především úspěšný a velmi plodný spisovatel, scénárista, dramatik a režisér divadla Théâtre Michel. Napsal mnoho komedií (například Le Meal of the Fauves, Les Nombrils a další), které mu přinesly čtyři prestižní ocenění – Molier Award for Best Comedy, for Best Show - New Play, for Best Director, for Best Playwright. Hra Un vrai bonheur byla v roce 2005 i zfilmována. Dále jmenujme z jeho tvorby román L´huite. Adaptoval slavný román Roberta Jamese Wallera Madisonské mosty (Sur la Route de Madison, 2005). Ve filmovém zpracování tohto románu se představili skvělí Clint Eastwood a Meryl Streepová.

Divadlo v Řeznické v příštím roce na podzim oslaví 40 let od datování profesionální činnosti.

DVĚ ČESKÉ PREMIÉRY:

JEDEN NĚMECKÝ ŽIVOT (A GERMAN LIFE) - CHRISTOPHER HAMPTON
Překlad: Jitka Sloupová
Režie: Radim Špaček
Dramaturgie: Yvetta Srbová
Výprava: Yvetta Srbová, Radim Špaček
Obsazení: Kateřina Macháčková
Předpokládaná česká premiéra: duben 2021

Především připravujeme českou premiéru A German Life (Jeden německý život) Christophera Hamptona, která měla nedávno premiéru v londýnském Bridge Theatre v hlavní (a jediné) roli s Maggie Smith (Dame Margaret Natalie Smith, DBE, známá jako Maggie Smith, je britská herečka, dvojnásobná držitelka Oscara i Zlatého glóbu, pěti cen BAFTA a držitelka Ceny Emmy a Ceny Tony. V roce 1970 byla oceněna Řádem britského impéria - rytíř-komandér. V roce 1990 obdržela šlechtický titul dame - ženský ekvivalent sira).
Byla to jedna z nejočekávanějších premiér sezóny i proto, že jí předcházel úspěšný dokumentární film. Hra je založena na skutečném osudu Goebbelsovy sekretářky, která vypráví o svých životních peripetiích, ale hlavně o své kariéře. Tento dramatický text sice pojednává o zcela konkrétních historických událostech, je však až nepříjemně aktuální, protože akcentuje právě ta témata, která jsou vlastní i dnešní společnosti: ignorance, kariérismus, alibismus a neochota převzít odpovědnost i třeba jen za svá vlastní selhání apod.

Christopher James Hampton (26. 1.1946, Faial, Azorské ostrovy)
Britský dramatik, překladatel, scénárista a filmový režisér Christopher Hampton se narodil na portugalských Azorských ostrovech. Dětství strávil v Egyptě a Zanzibaru, po té studoval francouzštinu a němčinu v Oxfordu. Jde o nejmladšího dramatika, jehož dílo (komedie When Did You Last Time See My Mother?) bylo inscenováno na londýnském West Endu. V letech 1968-1970 působil jako rezidentní dramatik prestižního divadla Royal Court. Asi nejznámější Hamptonovou hrou jsou Nebezpečné známosti (Les Liaisons Dangereuses), adaptace románu Choderlose de Laclose, která byla posléze zfilmována a získala mnoho cen. Tato hra vznikla pro Royal Shakespeare Company, v původním obsazení jako vikomt de Valmont exceloval Alan Rickman. Velmi ceněné je i Úplné zatmění (Total Eclipse), hra o spalujícím vztahu dvou prokletých francouzských básníků – Arthura Rimbauda a Paula Verlaina. I tato hra byla zfilmována. Hampton je také autorem mnoha divadelních adaptací a překladatelem z francouzštiny, jeho působení se ale neomezuje pouze na divadlo, většinu svých her sám převedl do filmové podoby, v současné době pracuje na scénáři filmu podle úspěšné knihy Iana McEwana, Atonement.


VĚČNÁ MILENKA ALMA MAHLEROVÁ (ALMA MAHLER – ÉTERNELLE AMOUREUSE) – MARC DELARUELLE
Překlad: Alexander Jerie
Režie: Peter Gábor
Dramaturgie: Yvetta Srbová
Výprava: Tomáš Kypta
Obsazení: Radka Fidlerová, Máša Málková, Ondřej Volejník
Předpokládaná česká premiéra: říjen 2021

„Velká vdova“ (Thomas Mann) - Alma Mahlerová (1879 – 1964), také přezdívaná „Siréna s modrýma očima“, byla na přelomu 19. a 20. století považována za jednu z nejpřitažlivějších a nejkrásnějších žen Vídně. Jako dcera známého vídeňského krajináře Emila Jakoba Schindlera žila odmalička v uměleckém prostředí, a proto snad touto kultivací byla nadána jedinečným instinktem rozpoznat rodící se geniální umělce. Stala se jejich Múzou a ovládala je nejen svou krásou, ale i železnou vůlí, inspirovala je, ale i nemilosrdně nutila k tvůrčí práci. Sama studovala hudební kompozici a toužila se stát skladatelkou. Byla slavnou ženou slavných mužů – skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, architekta a zakladatele Bauhausu Waltera Gropiuse, spisovatele Franze Werfela, a milenkou a múzou mnoha dalších – malíře Gustava Klimta, skladatele Alexandra von Zemlinského a malíře Oskara Kokoschky, se kterým prožila asi nejbouřlivější a nejintenzivnější vztah, díky němuž se její tvář objevuje ve všech světových muzeích a galeriích. Žila nejen ve Vídni, Berlíně a Benátkách, ale také ve Spojených státech, v Beverly Hills a nakonec v New Yorku. Svůj dlouhý život věnovala zčásti péči o své velké muže, zčásti snaze o zachování jejich památky, především jej ale zasvětila vytváření vlastní legendy - milující oddané ženy, která svůj hudební talent položila na oltář manželství s Gustavem Mahlerem. V historických pramenech však najdeme i fakta, která lehce demytizují obraz Almy Mahlerové a odkrývají i její temné stránky. Náchylnost k nestřídmému požívání alkoholu a podivné sklony k antisemitizmu, přesto, že byla dvakrát provdána za muže židovského původu a sama byla nucena po nástupu nacismu opustit Rakousko a žít v americkém exilu. Vedla život plný vzrušení, vášně a ctižádostivosti na výsluní slávy velkých umělců.
Děj naší hry, „hry se slovy a emocemi se všemi příchutěmi“, se odehrává v roce 1960 v New Yorku, při schůzce nakladatele a Almy číslo 1., která se na sklonku života rozhodne sepsat paměti a uvést tak v život všechny své slavné, již mrtvé manžele i milence, které postupně před námi defilují ztělesněni nakladatelem. Další velmi důležitou rolí je mladá Alma číslo 2., která je jakýmsi alter egem a vzpomínkami.
Tato divadelní hra plna vtipu, ale i hloubky, měla světovou premiéru v lednu 2017 v Théatre du Petit - Montparnasse v Paříži. Pro nás je to velká příležitost přiblížit současnou francouzskou dramatiku, kterou jsme trochu opomíjeli a chceme se ji také v nejbližších sezónách věnovat a představit výjimečnou ženu s výjimečným osudem a životem. Původně byla premiéra plánována k 140. výročí jejího narození, ale po karanténě jsme ji z finančních důvodů museli opět přeložit na sezónu 2021/2022.

Marc Delaruelle je velmi talentovaný a již uznávaný francouzský dramatik a režisér. Mimo jiné také spoluzakladatel a organizátor festivalu Festival des Ecritures, který ve scénických čteních prezentuje nové dramatické texty.
.