Zpráva

Národní divadlo Brno uvádí v divadle Reduta českou premiéru současné hry Doktorka oceňovaného britského dramatika Roberta Ickeho, jenž je adaptací vrcholného dramatu Arthura Schnitzlera Profesor Bernhardi. Premiéra proběhne v rámci festivalu Divadelního světa Brno.

Ruth Wolffová je vynikající lékařka a ředitelka prestižního Alzheimerova institutu, který od základu vybudovala. Je nekompromisní ve svých diagnózách, precizní ve vyjadřování a neústupná ve svých názorech. Její tým má nepřehlédnutelné výsledky a ona sama aspiruje na získání Nobelovy ceny. Přesto do jejího života a kariéry zcela nečekaně zasáhne dlouhá noční směna, během které se pokouší zachránit život umírající čtrnáctileté dívce. Dostane se do přímého konfliktu s knězem, který trvá na pacientčině posledním pomazání, aniž by však bylo zřejmé, zda je dívka katolického vyznání. Ruth odmítne knězi vstup k pacientce a vyvolá tím zběsilou reakci – ne nepodobnou honu na čarodějnice.

Současná hra oceňovaného britského dramatika Roberta Ickeho, jenž je adaptací vrcholného dramatu Arthura Schnitzlera Profesor Bernhardi přináší do této nelehké doby velmi cenný pohled na člověka – ženu v mezní situaci, která je okolím donucena přehodnotit řadu svých „jednoznačných názorů“ a nahlédnout za obzory „lékařky, která si je naprosto jistá“. Autor nám nabízí takřka v přímém přenosu, jak vypadá střet několika názorových světů, zdánlivě nesmiřitelných myšlenkových postojů, kde každý obhajuje tu svou pravdu, aniž by se snažil alespoň na chvíli vnímat nebo respektovat odlišnost druhého. Představuje se nám příběh plný otázek o naší identitě, na které neexistují jasné odpovědi, ale přesto se úzce dotýkají současné rozdělené společnosti, v níž vzrůstá tlak médií či různých zájmových skupin. Příběh, v němž se intimní drama jedné ženy může proměnit ve společenský thriller.

Režisér inscenace Lukáš Brutovský ve své režijní koncepci vychází ze základního principu postupného rozkrývání a odhalování jednotlivým vrstev příběhu, které prezentují názorové postoje i osobní motivace jednotlivých postav. Tento způsob vyprávění je podpořen scénografií Pavla Boráka, která zrcadlí vnitřní i vnější svět hlavní postavy. Abstraktní a záměrně odosobněný prostor nemocničního prostředí je doplněn o intimní rovinu vstupující do soukromí i myšlenek hlavní postavy skrze využití videoprojekcí a live cinema.

V inscenaci účinkují Hana Tomáš Briešťanská, Tereza Richtrová, Martin Siničák, Petr Kubes, Roman Nevěčný, Ivan Dejmal, Michal Bumbálek, Vladimír Krátký, Viktor Kuzník, Jana Štvrtecká, Petra Lorencová a Veronika Lapková.

Robert Icke (*1986) patří k nejvýraznějším britským režisérům současnosti a řadí se také po bok nejúspěšnějších současných anglosaských dramatiků. Věnuje se především přepisům a úpravám klasických textů. Chápe divadlo jako kontinuální proces, jehož cílem není uvést zakonzervovanou verzi kanonického díla, ale spíše se pokusit komunikovat prostřednictvím známých příběhů a postav o tématech, která se nás bezprostředně týkají.
Icke sám při hodnocení své autorské strategie používá metaforu hledání toho správného adaptéru pro každou konkrétní předlohu. Říká: „Musíte najít adaptér, který Vám umožní prohnat elektřinu dneška skrze starou věc a tím ji učinit funkční.“

Stěžejní režie vytvořil ve svém domovském divadle Almeida Theatre v Londýně, kde byl v letech 2013 až 2018 kmenovým režisérem. Vždy šlo o razantní autorské adaptace klasických předloh – 1984 (2014), Oresteia (2015), Marie Stuartovna (2016), Strýček Váňa (2016), Divoká kachna (2018), nebo o výrazné jevištní výklady a posuny klasiky – např. Hamlet (2017) s Andrewem Scottem v hlavní roli přenesený do současných reálií. V roce 2019 zde měla premiéru i hra Doktorka. Za tuto inscenaci si v témže roce odnesl ocenění za nejlepší režii roku v prestižní soutěži Evening Standart Theatre a nominaci za hru roku v rámci vyhlášení cen Laurence Olivier Award.

zdroj zprávy: Petr Novák