Počet komentářů: 0
Nový komentář

Zpráva z...
Studio Ypsilon

Ypsilonka vzpomene na scénografa Jaroslava Malinu a uvede 300. reprízu
[5.12.2017]
Studio Ypsilon na začátku prosince připomene výročí narození významného scénografa (v Ypsilonu i kmenového) Jaroslava Maliny, který by se 5. prosince dožil jubilejních osmdesáti let. Stejně tak řadu let spolupracoval s Ypsilonem scénograf Miroslav Melena. Inscenace Hlava Medúzy, kterou v devadesátých letech vypravil, oslaví 8. prosince 300. reprízu.

V úterý 5. prosince 2017 by oslavil dlouholetý spolupracovník Ypsilonky, český scénograf světového významu Jaroslav Malina jubileum osmdesát let. Původně byl Malina výtvarník, žák Cyrila Boudy, později odešel studovat scénografii na pražskou DAMU, kde se stal žákem Františka Tröstera. Po absolutoriu v šedesátých letech se ihned zařadil mezi nejvýraznější představitele tzv. „akční scénografie“. Jeho jevištní a kostýmní návrhy netradičně pracující s divadelním prostorem jsou oceňované a mimo jiné zastoupené v prestižních mezinárodních publikacích a galeriích daleko od domácích hranic. Jeho jméno je uvedeno v nejedné známé encyklopedii (například včetně uznávané La Scéne Moderne). Kromě divadelních scénografií se věnoval také práci ve filmu, významně rovněž rozvinul svou pedagogickou činnost, přednášel na univerzitách v Německu, ve Finsku či ve Velké Británii. V devadesátých letech se stal rektorem AMU a působil také jako generální sekretář pražského Quadriennale.

Se Studiem Ypsilon Jaroslav Malina spolupracoval už od jeho samotných počátků. Uznávaná, a v dějinách českého divadla často citovaná, je zejména jeho výprava ke slavné inscenaci Jana Schmida Carmen nejen podle Bizeta. K Malinovým výrazným ypsilonským scénografiím posledních let patří zejména jeho výpravy k Schmidovým autorským a režisérským projektům Faust a Markétka, Škaredá středa, T.G.M. aneb Masaryk mezi minulostí a dneškem, Muž na větvi, Sežeňte Mozarta!, Swing se vrací ad.

„(…) po mých začátcích spolupráce s Janem Schmidem a Studiem Y následovala po sedmdesátých létech pauza, kdy scénografie ypsilonských inscenací téměř převážně patřila Mirku Melenovi – on stvořil s Janem legendární inscenace sedmdesátých až devadesátých let. Já jsem se do Ypsilonky zas vrátil až v roce 2008, poté co nás Mirek opustil. A jestli se měnil můj přístup práce k jednotlivým tématům? V zásadě ne, jedině snad vzhledem k toku času a jeho požadavkům, vzhledem k rozšířeným technologickým možnostem atp. Ale respekt k základním hodnotám ypsilonské metody, jako jsou lehkost, hravost, autenticita, oklika atd. přetrvává. A nápady přicházejí snadno a odevšad, pokud mám ovšem dobré partnery. Žádné pouhé ilustrace či dekorace, žádná laciná a přímočará popisnost. Prostor pro hru, můj prostor, alegorický časoprostor, chcete-li (…),“ vysvětloval v ypsilonském Zpravodaji na začátku roku 2016 Jaroslav Malina.

Nejen divadelní svět opustil náhle 14. května 2016: „V osobě Jaroslava Maliny nás opustil nejenom znamenitý scénograf a divadelník, ale také skvělý kolega a kamarád,“ uvedl v nekrologu dlouholetý přítel a spolupracovník Jan Schmid.

V prosinci divadlo uvede i kulatou 300. reprízu inscenace Hlava Medúzy, k níž vytvořil kostýmy a scénu Jaroslavem Malinou zmiňovaný scénograf Miroslav Melena.

Obsazení této oblíbené komorní komedie o manželské nevěře zůstalo dvacet let nezměněné, diváci se tak setkávají s Jaroslavou Kretschmerovou, Jiřím Lábusem, Petrem Vackem, Martinem Janoušem a Miroslavem Kořínkem. Premiéra se konala 2. února 1996 a i dnes se představení těší diváckému zájmu, reprízy bývají často rychle vyprodané.

Roli spisovatele Bonneau ztvárňuje Jiří Lábus, který za ni získal v roce 1997 cenu Thálie. „Lábusova kreativitia je nevyčerpatelná, ale tentokrát nejde o spontánní proud realizovaných podnětů a navzájem se oplodňujících nápadů, jaký známe z jeho groteskních lidových postav, ale o dokonale stylizované, přesně strukturované herectví. Jeho komika je místy výbušná, razantním místy nechává diváka vydechnout v uvolněném úsměvu a posléze zase vychutnávat motiv vracející se v nové, nečekané poloze,“ hodnotil výkon Jiřího Lábuse tisk po uvedení premiéry.

„Když jsme si hru tehdy přečetli, zaujala nás svou absurdností, dá-li se to tak nazvat, protože je to vlastně příběhem vstavěný na banálním milostném trojúhelníku. Jenomže celé je to postavené jaksi na hlavu. Během zkoušek jsme zjišťovali, že nás ta hra čím dál více provokuje a inspiruje, a tak jsme ji dotvářeli a rozvíjeli, až nakonec vznikla naše verze, která se sice od originálu poněkud liší, ale je rozvíjen v jeho duchu,“ přiblížil Milan Lasica, autor úprav a režisér inscenace, který současně poslal kolegům vzkaz k 250. repríze této inscenace v roce 2014: „Milí priatelia, som nadšený, že naša spoločná práca sa dožila 250. repríz. Je to predovšetkým vaša zásluha pretože hráte s radosťou a hravosťou, že vás to skrátka baví. A potom sa baví aj publikum. Zlomte väz! Váš Milan Lasica.“

zdroj zprávy: Aneta Filipová



Komentáře k tématu článkuPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.