Divadlo JANART, které se v posledních letech těší veliké oblibě diváků, přivezlo po několika letech do Bratislavy nejznámější milostný příběh o zakázané lásce a znepřátelených rodech - Rómeo a Júlia. Muzikálový hit Gérarda Presgurvica se dříve hrál s velkým úspěchem v Divadle Nová scéna. K jubileu, které v této sezóně populární slovenský režisér Ján Ďurovčík slaví, je spolu s dalšími úspěšnými tituly tento oblíbený muzikál na exkluzivní počet repríz navrácen. Zájem je však enormní, a tak jsou neustále přidávány další reprízy a také turné po celém Slovensku. V obsazení září jak tváře, které si získaly srdce diváků v původním uvedení, tak nováčci, z nichž pro některé je možnost účinkovat v tomto díle splněným snem. 

Nevyhnu se srovnání - pro mě je to totiž již druhé setkání s tímto nádherným muzikálovým dílem. Před 8 lety se uvádělo i v Praze, nejprve ve Fóru Karlín a následně v Divadle Hybernia. Byť se inscenace setkala s velice kladnými diváckými ohlasy, ani jedna z produkcí ji bohužel nedokázala udržet v záři reflektorů příliš dlouho. A to se mezi účinkujícími objevila taková jména jako Helena Vondráčková, Jitka Čvančarová, Leona Machálková nebo David Uličník. 

Byť i já patřil k nadšeným pražským divákům, musím uznat, že slovenská verze byla po všech stránkách úplně jiný level. Ďurovčíkova režie bývá vždy zárukou kvality, ne jinak tomu bylo i nyní. Choreografie jsou na velmi vysoké úrovni a já si troufám tvrdit, že to na nich dokonce i stojí. Stejně tak na excelentním světelném designu, který inscenaci dodává tu správnou atmoféru (i z toho důvodu doporučuji sedět v zadnějších řadách hlediště). Jmenovat ty, kteří za tím stojí, bohužel nemohu. Webové stránky divadla nejsou zaktualizované a v divadle není k prodeji program - to by chtělo napravit. 

Obsazení muzikálu se rovněž vydařilo. Ze všech účinkujících vyzařuje ohromná radost a energie, čím někteří zakryjí i drobné nedostatky. V roli Rómea se střídají Patrik Vyskočil a Michal Candrák. Ani jeden na poli muzikálu není nováčkem. Vyskočil se do role vrátil a je hvězdný. Jako ve všech představeních okouzluje diváky svou jedinečnou sílou v hlase a přirozeným charismatem. Candrákovi zase nechybí jakási dětská jiskra v oku, jeho Rómeo je plašší a roztomilejší. A také on zaujme krásnou barvou hlasu. Ať vidí člověk toho či onoho, nešlápne vedle. V roli Júlie exceluje mladičká Cynthia Lara Vittek. Její přirozené kouzlo osobnosti se snoubilo se skvělou pěveckou technikou a s Candrákem tvořili opravdu krásný pár. Chtěl bych ocenit také její ladný tanec. S Vyskočilem se představila alternující Lenka Kopuncová Fecková. Člověk jejímu výkonu nemá v podstatě , co vytknout. Byla profesionální, vše skvěle vyzpívala, herecky také bavila, tanečně byla přesná, ale pro mě byla po Cynthii až "tou druhou". Opět se ale jedná o dobře obsazenou interpretku a je vidět, že měl režisér při výběru šťastnou ruku. V ostatních rolích mohu pak vždy posoudit už jen jednu z alternací. Martin Hudec, další navrátivší, jako Tybalt nepostrádal charisma, nejvíce mě překvapil svým tanečním výkonem, herecky se mu nedá nic vytknout, pěvecky trochu na houpačce, ale to vzhledem k dalším skvěle zvládnutým složkám jeho výkonu dokážu odpustit. Jako věrní přátelé hlavního hrdiny se představili Vladislav Plevčík (Mercutio) a Filip Čechovič (Benvolio). Oba pánové splnili mé představy o daných rolích, navrch měl ale v mých očích jednoznačně Plevčík, který po všech stránkách exceloval. U Čechoviče mě zamrzelo, že celou svou sólovou píseň odzpíval "herecky", s až přílišnými emocemi na úkor kvalitního pěveckého výkonu. Ubral bych tedy - méně bývá mnohdy více. Chůva (na slovensku dojka) bývá vděčnou rolí, ale pro intepretky nejsou její pěvecké party procházkou růžovou zahradou a málokterá z nich je zvládne tak, jako Monika Drgáňová. Ta již mnohokrát dokázala, že je kvalitní zpěvačkou, která ovládne jak hlubší, tak vysoké tóny. Její sólová písnička patřila k vrcholům představení. V několika scénách využila také svůj komediální talent. Dalším vrcholem představení byl duet matek Kapuletové a Montekové v podání Lenky Machciníkové a Radky Koprivy. Machciníkovou jsem neviděl poprvé, dostal jsem od ní tedy přesně to, co jsem očekával. Svou postavu měla vyšperkovanou o výrazná gesta a mimiku, což se k postavě hodilo, navíc byla velmi silně znázorněna i jistá žárlivost ve vztahu k chůvě, u které cítila, že má na Júlii větší vliv, než ona. Kopriva byla pro mě novou tváří, o to víc mě dostala v prvních tónech, které ze sebe vyloudila. Krásný "chraplák", který se naprosto hodí k partům, které pro roli autor napsal. Roman Müller, respektive jeho role otce Kapuleta, je spíše stínem své ženy, ale když se dostane ke slovu, ovládne jeviště. Svou sólovou píseň podal velmi dojemně a zkušeně. Na pořádek ve Veroně dohlížel Erik Michálek v roli knížete. Tomu k moci nad oběma rody pomáhá jak jeho tělesná stavba, tak silný hlas (a tedy také velmi slušivý kostým). Na nejvyšší tóny svých písní šel sice trochu stěží, jinak ale v menším prostoru obstál skvěle. Příjemným překvapením byl Adam Šeliga v roli kněze Vavřince. Byť z jeho herectví byla místy cítit nejistota, náročné pěvecky party zvládl s přehledem. Poslední rolí je Paris - v té jsem viděl Filipa Šebáně, kterému se vzhledem k malému prostoru nedá nic vytknout, ani pochválit.

Jsem moc rád, že se zrovna tento muzikál na krátký čas vrátil na Slovensko a já ho tak mohl vidět v tomto prvotřídním provedení. Gratuluji hercům i inscenačnímu týmu k velikému úspěchu a pokud mohu poradit, nedával bych tuto inscenaci po necelém roce "k ledu". Jistě dokáže vyprodávat hlediště alespoň pár sezón, stejně tak další tituly, které se mají vracet - z těch muzikálových to bude Ôsmy svetadiel a Jesus Christ Superstar a já se na oboje už moc těším!