Blog redakce i-divadla

Vražda jako komický prvek
vydáno: 14.1.2011, Jiří Koula
Kdyby u vás jednoho krásného dne zazvonil slušně vypadající pán a oznámil vám, že přišel zavraždit vašeho manžela (či manželku), jak byste zareagovali? Ve vesmíru hry Vražda jako poznaná nutnost ho pozvete dál, nabídnete mu kávu a zdvořile, i když opatrně, s ním začnete konverzovat.

V anotaci k této hře se píše, že jde o "černou komediální absurdní hru". Všechny přívlastky skutečně sedí. Přiznám se, že první čtvrthodinu jsem nevěřícně zíral na to, co se na jevišti odehrává. Tak dlouho mi trvalo přijmout, že svět, který jsem ten večer z hlediště pozoroval, má prostě vlastní pravidla a zákony. Poté už jsem se začal bavit, sice žádné nepřetržité salvy smíchu, to ale odráží mé hodnocení.

Pokud si nyní myslíte, že úvodní odstavec je vším, co může hra nabídnout, pak tomu tak není. Kromě poněkud senilní manželky (v podání Dany Syslové), jejíž největší životní radostí je její rybička, a opravdu elegantního vraha ztvárněného Lubošem Veselým tu máme další postavy se svými příběhy - dceru Lolimair (Veronika Janků), která je špatnou herečkou a přehrává i v soukromí (a zde myslím, že nejde o špatné herectví Veroniky Janků, ale o opravdu výborně zahranou špatnou herečku Lolimair), přihlouplou služku (Evellyn Pacoláková), jejíž největší (a kromě lásky zřejmě také jedinou) zálibou je televize, kadeřníka (Lukáš Jurek), jenž je služčiným nápadníkem, listonoše (Pavel Juřica), k němuž služka vzplane náhlou a neodolatenou touhou, zvěrolékaře (Martin Kubačák) s nestandardními metodami pečujícího o nemocnou rybku. A konečně pana Gutera, manžela, jenž má být zavražděn, jehož roli ztvárnil Petr Štěpánek.

Pokud jde o herecké výkony, přišly mi téměř vyrovnané a v rámci hrou vytyčených mantinelů vůbec ne špatné. Dvě věže čnící nad cimbuřím ostatních byli Luboš Veselý coby vrah (toho jsem si po celou dobu opravdu užíval) a Petr Štěpánek, který však bohužel nedostal příliš mnoho prostoru, neboť (SPOILER ALERT!) celou první polovinu na něj čekáme, aby byl v druhé opravdu zavražděn (a rozhodně tím hra nekončila). I přes nedlouhý časový interval daný těmito okolnostmi však ukázal, že prostě umí.

Musím ale též zmínit nešvary představení. Prvním bylo, že si některé okamžiky herci užívali očividně více než diváci a ne vždy se to podařilo zamaskovat. Vrcholem tohoto bylo, když se na konci první poloviny na jevišti zhaslo a ze tmy se ozval sborový smích všech přítomných herců, skoro to až vypadalo jako výsměch divákům.

A druhým prvkem, který na prknech Městských divadel pražských není zdaleka vlastní pouze této hře, je přítomnost pro děj nepostatných "estrádních" vsuvek snažících se do představení propašovat více humoru, než bylo úmyslem autora.

Sečteno a podtrženo, rozhodně nejde o "nejhorší představeí, jaké jsem poslední dobou viděl", celkový dojem však není nikterak přesvědčivý.

Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.