Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Směšná interpretace podle Provázku? Chaos v rytmu tanga Kunderu bohužel míjí...

Směšná interpretace podle Provázku? Chaos v rytmu tanga Kunderu bohužel míjí...


Kateřina Šebelová | 24. 12. 2015

Autor: Ondřej Novotný

Režie: Vladimír Morávek

Hudba: Jiří Hájek

Scéna: Tomáš Rusín

Hrají: Jan Zadražil, Jan Kolařík, Ivana Hloužková, Tereza Marečková, Simona Zmrzlá, Pavlína Vaňková, Dalibor Buš, Tomáš Sýkora, Vít Pískala, Ondřej Biravský a Samuel Stříbrný.

Milan Kundera, brněnský rodák a spisovatel, který svým dílem jitří emoce. Filosof, esejista a básník žijící několik desetiletí ve Francii, patří k doposud velmi oblíbeným a čteným autorům. Mezi známá fakta patří i to, že nedává svolení k divadelním adaptacím svých knih. Nedostižná meta, kterou lze obejít – takovou cestou se vydali v brněnském Divadle Husa na provázku, aby vzdali hold slavnému brněnskému rodákovi, oslovili mladého autora Ondřeje Novotného. A tak vznikla inscenace vskutku nezvyklá, která pod názvem Směšná interpretace (zatímco nahoře se zas dává nějaká perverze) patří do nejnovějšího repertoáru Divadla Husa na provázku.

Kundera bez Kundery

Když se řekne Milan Kundera, snad každý z nás si vybaví povídkový set Směšné lásky nebo kdysi černobíle zfilmovaný román Žert. Na Provázku se rozhodli ulovit Kunderu za každou cenu, a tak se opětovně spojili s Ondřejem Novotným, se kterým Husa na provázku spolupracovala v inscenacích To léto nebo Divnej brouk aneb Kdo zabil Johna Lennona? Novotného scénář, s texty Radomila Matznera, dramaturgií Miroslava Oščatky a v režii Vladimíra Morávka, nese kromě již zmiňovaného hlavního názvu s podtitulem ještě několik dalších podtitulů, jako například žert v sedmi částech nebo Hommage ŕ Milan Kundera. Jedná se o čtvrtý díl projektu Divadla Husa na provázku Smějící se bestie.

V rytmu tanga...

Že se bude jednat o netradiční inscenaci, je jasné už při vstupu do divadla. Hra se nekoná v hlavním sále, ale atypicky ve foyer. Ještě před posazením se do sedadel divák vnímá herce, kteří už do hry vstupují a pokřikováním komunikují s diváky. Děj se však odehrává i ve venkovních prostorech, kde herci neustále poletuji zevnitř ven, kde hoří oheň v barelech, lije se voda na sklo nebo kde se prochází bílý kůň. Po rozpačitém začátku se začne konečně něco dít, ale do toho se ozývají hlasy, hudba a bouřlivý smích shora. Jevištěm, jako by se nechumelilo, se míhají herci, na červené plastice koně sedí chlapec ve vlčnovském kroji z Jízdy králů. Organizovaný chaos i nadále ruší smích z horního patra a herci, kteří i když se opravdu hodně snaží, se utápí v nekoordinovaném zmatku. Po celou dobu trvání inscenace zní reprodukovaná hudba a tančí se neúnavně tango. Éterem zní francouzština, občas se míchá i s ruštinou.

A teď začne Kundera!

Scénu tvoří dlouhý stůl s jednohubkami a vínem. Na stole se píší dějiny, knihy, udání a zde se i tančí. Tančí se překvapivě tango a po celou dobu v neměnném rytmu, jediné, co se mění, jsou podobizny státníků na stolku. Jednotlivé prvky se odehrávají ve zběsilém rytmu, který cválá stejně tak rychle jako kopyta běžícího koně.

Ať jste Kunderu četli nebo nečetli, nemá to na pochopení hry vliv. Z Kundery si divák při troše fantazie odnáší útržky, které nemají nějak zvláštní výpovědní hodnotu o jeho díle, osobnosti nebo jeho životním příběhu. Po hodině je tomuto dění odzvoněno a po hektické první části nastává zklidnění. Diváci jsou rozděleni do malých skupinek, kterým jednotliví herci ve vymezených částech divadla předčítají Kunderovy Směšné lásky, v sále běží film Žert nebo se tancechtiví diváci mohou naučit tančit tango od hostujícího herce Jana Zadražila.

Režisér a principál Husy na provázku Vladimír Morávek si ukousl příliš velké sousto. Zdali se mu podařilo vzdát hold slavnému Francouzovi s brněnskými kořeny, je otázkou nejen pro divadelní kritiky, ale především pro samotné diváky. Jestli k poctě Kunderovi stačí předčítání Kunderových povídek, stojí přinejmenším k zamyšlení. Hodnotíme-li výkony herců – všichni do jednoho ze sebe opravdu vydali maximum. Je to škoda, protože jejich úsilí ztroskotává na vratkém scénáři v chaotickém provedení. Co se Morávkovi podařilo, je navození období vlády komunismu u nás. Ze hry je cítit temná nálada padesátých až sedmdesátých let minulého století, atmosféra Pražského jara, vpádu vojsk Varšavské smlouvy a také doby udavačů a pitoreskních postaviček přisluhujících režimu.

Silný kunderovský potenciál bohužel zůstal prozatím v Divadle Husa na provázku nevyužit. Třeba to bude výzvou do budoucna. Necháme se překvapit...

Hodnocení: 25%

 

http://www.epochtimes.cz/2015122423074/Smesna-interpretace-podle-Provazku-Chaos-v-rytmu-tanga-Kunderu-bohuzel-miji.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.