Blog uživatelů i-divadla

Vyhnání Gerty Schnirch v Hadivadle – syrový a silný příběh o naději, zlobě i hledání kořenů
vydáno: 20.11.2014, Kateřina Šebelová

Vyhnání Gerty Schnirch v Hadivadle – syrový a silný příběh o naději, zlobě i hledání kořenů


Kateřina Šebelová | 20. 11. 2014

Autorka: Kateřina Tučková
Režie, výprava: Marián Amsler
Hudba: Ivan Acher
Dramaturgie: Marie Špalová
Hrají: Sára Venclovská, Gabriela Štefanová, Jan Lepšík, Zbyšek Humpolec, Marie Ludvíková, Jan Grundman, Cyril Drozda, Táňa Malíková, Kamila Valůšková, Jiří M. Valůšek, Simona Peková, Miroslav Kumhala, Kateřina Kumhalová.

Román Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch se stal po zlínském uvedení Žítkovských bohyní druhou divadelní dramatizací této autorky. Kniha oceněná Magnesií Literou z roku 2010 líčí na reálných základech příběhy násilně odsunutých brněnských Němců na konci druhé světové války. Režie příběhu, který popisuje tzv. brněnský pochod smrti, kterým prošly tisíce brněnských Němců, se ujal dosluhující umělecký šéf brněnského Hadivadla Marián Amsler. Premiéra Vyhnání Gerty Schnirch se konala 28. října 2014.


Příběh Gerty Schnirch
Hlavní postavou inscenace je poloviční Němka Gerta Schnirch, která se svojí rodinou žije v milovaném Brně. Válečné události dívku nijak zvlášť nezajímají, ze strany otce a bratra je nucena alespoň částečně podporovat vojáky wehrmachtu, ale po smrti matky německou ideologii zamítá. V poválečné euforii však jsou brněnští Němci nahnání po tisících na pochod smrti z Brna do Pohořelic. Při tomto pochodu i po doražení na místo jsou staří lidé, ženy a děti, kteří tento průvod tvořili, vystaveni nelidskému zacházení a tisíce jich zemřou při krutostech věznitelů nebo epidemiích tyfu a úplavice, zbytky z nich jsou posíláni na nucené práce, jejich majetek je zkonfiskován, nemají žádná práva. Gerta Schnirch s dítětem a dvěma kamarádkami se dostává na statek do Perné u Mikulova, kde musí sice tvrdě pracovat, ale nachází i vlídnost některých místních. Následuje příběh touhy po spravedlnosti, ale i krutých perzekucí, kterých se odsunutým Němcům po celou dobu minulých let dostávalo.


Desatero upozornění
Již při vstupu do divadelního sálu dostává divák desatero upozornění, co jej při inscenaci čeká. Toto slibuje nečekaný zážitek, který pokračuje vstupem na jeviště. Jeviště i hlediště jsou v podstatě jedno, scénu uprostřed tvoří několik kusů starodávného nábytku, kolem dokola jsou židle pro publikum, odvážnější diváci mohou sedět na pytlích od brambor, které lemují židle okolo a slibují autentičtější zážitek.


Pozor, bude se střílet!
Herci už jsou před začátkem hry na jevišti, posléze se trousí další z nich, kteří se proplétají bez zájmu mezi diváky, spouští se hudba, jedeme... Inscenace pracuje se světly, zvuky i historickými momenty. Trochu jsem se obávala, že člověk neznalý knihy se bude jen těžko v ději orientovat. Bylo to však zbytečné, děj je srozumitelný, snad jen rychlé střídání herců v nejrůznějších mnohočetných rolích může trochu ze začátku mást. Výborně se daří nastínit atmosféru strachu a válečných hrůz – při náletech silné zvuky vojenské techniky, střelba, houkačka, zmatek a shon v ansámblu nebo náhlé zhasnutí světel na několik vteřin diváka postaví na roveň hercům i rychle chtě nechtě vtáhne do samotného děje. Do toho následují brutální i erotické scény, bez obalu se tu střílí v těsné vzdálenosti od diváků, padá omítka nebo může dojít k postříkání diváka vodou.

Celý děj běží ve strhujícím zběsilém rytmu válečných i poválečných událostí. Rozkrývá jednotlivé charaktery osob příběhu, zbabělost, přátelství, nenávist, lásku i neštěstí. Docela dobře se podařilo nastínit i pochod smrti, ve kterém herci odnášejí kusy nábytku jako svoje zavazadla. Jako dobrý doplněk slouží kreslení smutných a důležitých událostí v příběhu křídou na zeď – v jednoduchosti je přitom i velká síla, která je cítit nejvíce v samotném závěru hry. Jednotlivá časová období dokresluje hudební doprovod písní i stylové oblečení, které nenechá snad nikoho na pochybách, v jaké době se příběh momentálně odehrává.

Silné ženy bodují, muži jsou v pozadí
Gertu Schnirch ztvárnila Sára Venclovská. Její Gerta servíruje osudem zk(r)oušenou ženu od mládí až po její smrt s neuvěřitelným nasazením. Představuje ženu, která se odmítá smířit s bezprávím a do posledního dechu se touží vrátit k sobě i ke svým kořenům. S lehkostí ji doplňují také i její kamarádky z „pochodu", se kterými se ocitne na statku v Perné – Gabriela Štefanová jako Theresa Bauerová a Kamila Valůšková v roli Hermíny Herzigové. Výborně jim také sekunduje Simona Peková ztvárňující selku Zipfelovou a také židovskou sousedku z Brna, paní Goldsteinovou.
Mužský prvek, jak je tomu u Tučkové zvykem, je opětovně upozaděn. Ne, že by se tu muži nevyskytovali, ale působí tak trochu jako komické postavičky lehce dokreslující děj. Vyniká tu asi nejvíce Jan Grundman v roli Karla Němce, snad jediné pozitivní mužské postavy v Gertině životě nebo Jiří M. Valůšek ztvárňující sedláka Huberta Šenka či mnohovrstevnatý sled rolí od Edvarda Beneše („...musíme německou otázku vylikvidovat!"), po brněnské starosty Rudolfa Spaciera či Oscara Judexe.


Amslerův tým si vybral obtížnou látku a téma, které bylo donedávna tabuizováno. Vždyť teprve před nedávnem se naše veřejnost dozvěděla více o této nehojící se ráně česko-německých vztahů. I teď desítky let po válce vyvolává emoce o vině či nevině trýznitelů a trýzněných a potrestání skutečných viníků. Tříhodinové srdceryvné drama se zdá být příliš dlouhé, abychom na válečné hrůzy zapomněli. Možná by neškodilo jej trochu zkrátit, aby divák ustál či spíše useděl tuto smutnou historii.


Některé linie a otázky zůstávají v ději nezodpovězeny a upadnou v zapomnění. A tak se pokud si nepřečteme knížku, nikdy se nedozvíme, jak dopadli členové Gertiny rodiny nebo kam zmizel zvídavý Karel Němec. To je tak trochu škoda. Příběh Gerty Schnirch je příběhem o víře, naději, ale i o ponížení a lidské krutosti. Na to bychom nikdy neměli zapomenout, protože na co se jednou zapomene, musíme prožívat znovu a znovu.

Hodnocení: 95%

 

http://www.epochtimes.cz/2014112022472/Vyhnani-Gerty-Schnirch-v-Hadivadle-syrovy-a-silny-pribeh-o-nadeji-zlobe-i-hledani-korenu.html


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.