Ostravské Studio G v úvodu právě končící sezóny uvedlo novinku, která se konečně věnuje odvětví, jehož zásah je neskonale rozšířený. Nepamatuji se, že by se v českém divadle kompletní jedna hra věnovala pornu jako takovému. Pravdou je, že například Jihočeské divadlo uvádí adaptaci filmu Smolný pich aneb Pitomý porno, a při pátrání v zdůrazňuji divadelních análech by poctivý hledač našel i další hry využívající tento zábavný průmysl. Ovšem spíše jako výchozí téma nebo zápletku. Studio G má nyní na repertoáru inscenaci Péčko a jedná se o původní autorský počin jinak též dramaturga Tomáše Vůjtka. Ten ve spolupráci s režisérem Josefem Doležalem a v nepřehlédnutelné výpravě Milana Davida poslal do českého světa komedii částečně o pornu, ale taktéž o pornohercích, pornorežisérech a pornoproducentech. Zkráceně by se dalo napsat, že vzdal hold českým legendám tohoto filmového odvětví. A kde jinde než ve studiu, které má v názvu nejerotogenní písmeno, by měla být hra zplozena.

Již jsem zmínil, že diváci nepřehlédnou výpravu Milana Davida. Já reprízu Péčka viděl na jevišti pražského Činoherního klubu, takže nemohu posoudit, jak scénograf využil prostory komornějšího Studia G, ale již úvodní scéna, kdy se na pódiu objeví kvartet složený z pornohereček a pornoherců v kostýmech dávných pohanů a v extravagantních devadesátkových modelech, přináší velkolepost spojenou s pornem. Tu podpoří svým monologem ústřední postava Sperminátora v bezchybném podání Petra Panzenbergera, v němž si připravuje půdu pro následující scénu. V té pak na tiskové konferenci k nově chystanému výpravnému filmu, přirozeně erotickému, účinkující nenásilně představí své postavy, leckdy vycházející z legend českého porna. Výprava Milan Davida odkazuje nejen k antické historii, neb chystaný snímek má být o císaři Tiberiovi, ale pracuje též s celou řadou tematických rekvizit, od nafukovací panny až po všelijaká šidítka. Erotické hračky působí přirozeně, a jejich používání jde ruku v ruce s konceptem celé inscenace, kterým je komediální žánr s velkým důrazem na to, aby nesklouzl do laciných vulgarit a lascivností, k čemuž téma inscenace může pochopitelně svádět. Tvůrci si ale naštěstí hranice důsledně pohlídali, a i proto je Péčko příjemně chytrá groteska.

Kromě Petra Panzenbergera jako Sperminátora mohou diváci vložit své sympatie i do osoby s uměleckým jménem Hardy Hard. Jelikož za něho hraje ale především jeho obří úd, nezbývá jeho protagonistovi Jakubu Georgievovi příliš možností pro jiné než fyzické hraní. Zfetovaná dívka s příznačnou přezdívkou Nicky Speed v podání Andrey Zatloukalové také časem díky své jednoduchosti omrzí. Škoda jen, že více prostoru nedostala Kamila Janovičová. Její držitelka porno Oskara Laura Gold v rámci možností na sebe dokáže strhnout zaslouženou pozornost, čímž zrovna herečka jejího temperamentu mohla posunout inscenaci do ještě živějších vod. Kromě Petra Panzenbergera, který je bezpochyby ozdobou představení, což myslím ze své pozice z ryze z uměleckého hlediska, mě nemálo překvapil Daniel Hrůza. Začínající herec se do hry dostává až později, ale své role producenta se zhostil s velkým citem pro přirozenost, což v kontrastu s charaktery ostatních postav svým způsobem i trochu zachraňuje pozvolný pokles v energii a temporytmu představení.

Péčko je zjednodušeně zábava od začátku do konce, i když především textu dochází postupně dech a ani nekomplikovaná zápletka, kdy se hlavnímu hrdinovi Sperminátorovi nedaří pokračovat v natáčení, a navíc se mu bouří jeho nejbližší pornookolí, nedokáže udržet solidně nastavenou laťku po celou dobu představení. Celkových osmdesát minut se nakonec zdá být trošičku naddimenzovanými, ale to vlastně k pornu tak trochu patří. Koneckonců, kdo udrží stejnou míru pozornosti po celou dobu sledování eroticky laděného filmu? Rozhodně je ale celkově Péčko fajn odlehčená podívaná a ambici pobavit splňuje dostatečně. Význam slov: „jedno oko nezůstane suché“, jak slibuje název reflexe, však divák pochopí dost možná až po zhlédnutí inscenace.