Blog redakce i-divadla

Po krásném zážitku z letošní premiéry Draculy na otáčivém hledišti v Českém Krumlově jsem se rozhodl v letním čase ještě jednou povozit na fenomenální točně a zhlédnout při tom tentokráte divadelní adaptaci známého detektivního příběhu. Tak jako je postava Draculy pojem mezi upíry, je Sherlock Holmes bezesporu stejně významným představitelem slavných detektivů. Jihočeské divadlo si nakonec zvolilo slavný příběh z dartmoorských blat, Psa baskervillského. Známý titul nastudovaný v režii Petra Zelenky a uvedený s Karlem Rodenem v hlavní roli splňuje zřejmě vše, co letní divadelní produkce může nazvat prvotřídním lákadlem pro diváky. Pravdou je, že jsem inscenaci navštívil tři roky po prvním uvedení v obnovené premiéře, ale nepředpokládám, že by z inscenace něco zásadního vyprchalo. Možná kdybych viděl Pavla Oubrama, jenž Karla Rodena alternuje, trochu by to mé hodnocení změnilo, ale faktem zůstává, že z večera jsem si odnesl pocit víceméně promarněné příležitosti.

Předně se nejedná o klasickou detektivku, ale snahu o parodii a rozesmátí diváka za každou cenu. Samozřejmě se to dá u letní divadelní produkce částečně odpustit, ale pokud máte k dispozici takový krásný prostor zámecké zahrady, možnost pracovat s otáčivým hledištěm, je rezignace na stvoření napínavého příběhu s magickou atmosférou pro mne trochu nepochopitelná.

Co na inscenaci oceňuji nejvíce je výprava. Scéna, dobové kostýmy, ale také choreografie a hudba navozují příjemnou atmosféru a dělají z Psa baskervillského vlastně sympatickou podívanou. Nejedná se sice o nic převratného a i po technické stránce jsem přesvědčen, že byl Dracula zvládnut lépe, ale dosti porovnávání.

Otazníkem pro mne zůstává režie Petra Zelenky. Ač si jej velmi vážím, nemohu si pomoct. Inscenace jako celek působila příliš zdlouhavě, zvláště když vezmu v potaz, že příběh samotný nezabral tolik času jako přechody mezi scénami a divácky vděčné kabaretní vystupování Karla Rodena. Nevím, jestli byl tedy režijní záměr pouze diváka pobavit, což jistě není málo a vykouzlit na tvářích úsměv nijak neodsuzuji, ale proč nevyužít detektivní žánr, který jest také vyhledávanou letní zábavou (jen si pročtěte, co nabízí TV o letních prázdninách), je mi větší záhadou, než leckteré slavné případy Sira Arthura Conana Doyla.

Nejvýraznějšími a nepřehlédnutelnými momenty inscenace byly bezesporu výstupy Karla Rodena. Se svým charisma si mohl dovolit parafrázování, případně i výpadky v textu, jelikož pointa byla zachována vždy a divák evidentně hercův komediální talent ocenil. Ovšem postavit na tom většinu představení nutně navozuje myšlenku, zda toho není příliš. Nechť se však obecenstvo baví. Já ovšem musím zmínit pro mne skvěle zvládnuté herecké party v podání Viktora Limra, jenž ztvárnil Doktora Johna Watsona a Jiřího Suchého z Tábora, který si s lehkostí poradil s postavou Sira Henryho Baskervilla. Přestože má Jihočeské divadlo kvalitní soubor, ostatní až tolik prostoru nedostali.

Závěrem tedy snad mírný postesk, že jsem nemohl porovnat alternaci Pavla Oubrama v roli Sherlocka Holmese. Ano, jednalo by se opět zřejmě „jen o zábavu", ale dost možná ne tak afektovanou a třeba by pak lépe seděla k atmosféře, jež zámecká zahrada a především otáčivé hlediště může nabídnout.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.