Blog redakce i-divadla

Kněžna Drahomíra a její vnučka
vydáno: 30.10.2024, Lukáš Holubec

Třetí premiérou divadelního uskupení +-VeDvou se stala autorská hra s názvem Kněžna. Ta byla napsána podle námětu herečky Lumíry Přichystalové režisérem inscenace Janem Večeřou. Tato umělecká dvojice je mimochodem schovaná pod názvem výše zmíněného spolku. Výchozím motivem hry je náhodné setkání mladé dívky se seniorkou Drahomírou. Z prosté pomoci s nákupní taškou se následně rozehrává velice rozmanitý vztah, který zahrnuje soucit, manipulaci, toleranci, ale také samotu, která je pro obě rozdílné generace jiná, leč v důsledku nepříjemně totožná.

Na začátku představení dostává prostor filmová dotáčka, jež se následně prolíná celým příběhem, a kterou vytvořil rovněž režisér Jan Večeřa. Jedná se o příběh ptáčníka a brhlíka s polámaným křídlem. Přirozeně kromě dotvoření atmosféry a zjevně záměru, aby představení zůstalo v rovině tragikomedie, slouží i pro kouskování hlavního příběhu, což se nakonec ukazuje jako funkční, neboť ústřední dvojice ke komediálnímu žánru sklouzává poměrně často.

V úvodní scéně je divák seznámen s oběma postavami. Lumíra Přichystalová se představuje jako šestaosmdesátiletá Drahomíra se vší přesvědčivostí. Vdova, jejíž dcera žije v Kanadě, využívá setkání s mladou dívkou nejprve přirozeným svěřováním se. Aby se nejednalo o monotónní proslovy staré dámy, komentuje její charakter slečna v podání Veroniky Lapkové a dochází i na přehrávání scény, kdy se obě ženy seznámily na přechodu pro chodce. Tehdy si Drahomíra řekla o pomoc s těžkou nákupní taškou. Z dobrého skutku, který skončil předáním telefonního čísla, se následně rozehrává zajímavá vztahová partie.

Manipulace má přirozeně mnoho podob. Po občasném nakupování Drahomíra, které rovněž v představení říká mladá dívka Kněžna, nabídne své pomocnici občasné přespání. A jelikož v tomto případě manipulace naráží na využití situace, zde z finančních důvodů, může se jejich vztah ještě více prohlubovat. Možná překvapivě se však představení nevyvíjí v drama. Respektive svým způsobem ano, ale o vnitřní, jež si divák musí pečlivě vycucnout z niter postav. Různorodé situace jsou podávány většinou komicky a hravě. Například posedlost obdarovávání, která je pro mnohé starší lidi směrem k mladším generacím typická, je prezentována svěžím tanečním číslem.

Jak se vztah obou žen nakonec vyvine? Kterým směrem se suplované role babičky a vnučky vydají? Na to už se musejí diváci vypravit do divadla, protože více prozrazovat nehodlám. Nutno dodat, že sonda do života dvou svým způsobem osamělých lidí se povedla. Obávám se, že celá řada situací divákům mnohé připomene. A nemusí to být příjemné vzpomínky na dětství. Rozhodně se však nejedná o jednobarevné podání.

Kněžna je velmi dobře vystavěný text a citlivá témata podává způsobem, který nechává finální dojem na divácích. Jedná se o křehkou vyváženost tragických i komediálních pohledů na samotu. Inscenace stojí na dvou výrazných hereckých výkonech. Lumíra Přichystalová je jednoduše přesná a suverénní a Veronika Lapková dokazuje, že má velký talent a mimochodem krásný a přesvědčivý přednes. Pro mě se jednalo o první setkání s režií Jana Večeři, a jednoznačně potvrdilo moji domněnku, že uskupení +-VeDvou má co nabídnout. A to jak formou, tak obsahem. Alespoň v případě Kněžny tomu tak je. Zbývá tedy seznámit se i s ostatním repertoárem tohoto spolku. Myslím, že bude o co stát.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.