Blog redakce i-divadla

Láska, divadlo, Židé
vydáno: 18.12.2018, Lukáš Holubec

Komorní činohra tentokrát opustila dvé domácí Divadlo Troníček a principál Jiří Bábek nahnal na jeviště Divadla Na Prádle svých sedm ověřených hereček a herců, kde na větším prostoru, než jsou v Kočce zvyklí, poskytli divákům zážitek nejen z divadla o divadle prostřednictvím inscenace s názvem Neslušní.

Režisér Jiří Bábek tentokráte uvedl v české premiéře text Pauly Vogel, jejíž dvě hry už v minulosti v Komorní činohře nastudoval. A nutno dodat, že Neslušní jsou velmi rozmanitý text, jenž obsahuje hned několik zajímavých témat. Přesto se nejedná o nepřehlednou inscenaci. Jiří Bábek naopak zvolil strohou scénu a vypomohl si také promítanými titulky.

Základní linií Neslušných je skutečný příběh Šaloma Aše, respektive především jeho hry Bůh pomsty. Ta měla vskutku pestrý život. Od prvního čtení zakladateli moderní jidiš literatury, Isaacu L. Peretzovi, který ji doporučil spálit, přes různá uvedení v Evropě, cenzorské zásahy v USA, až po uvedení hry v židovském ghettu nacházející se v nacisty okupované Lodži. Hlavním tématem Boha pomsty je dcera majitele nevěstince, jež se zamiluje do jedné z prostitutek. Šalom Aš tím otevřel počátkem dvacátého století tabuizované téma lásky mezi jedinci stejného pohlaví, navíc v komunitě, která podobně jako de facto celá společnost byla velmi konzervativní a puritánská. Společně s příběhem homosexuální lásky pak divák Neslušných sleduje rovněž židovské peripetie v první polovině dvacátého století, zmíněné zásahy cenzury, těžkosti svobody uměleckého projevu a divadelní zákulisí kočovné společnosti.

Velkou radostí, jež inscenace poskytuje, je možnost vidět tváře Komorní činohry pohromadě na jednom jevišti. Byť silnější co do své výpovědi se mi zdály scény, v nichž docházelo ke komunikaci mezi dvěma či třemi postavami. Nicméně po celou dobu představení bylo znát, že tento herecký tým je jednoduše skvěle sehraný a režisérská ruka pevná. Výtečně si se svojí postavou poradila Ivana Machalová a v osobě Šaloma Aše jsem Jiřímu Böhmovi absolutně uvěřil jak jeho nadšení pro psaní, tak také skrývané duševní otřesy ze zjištěných faktů k probíhajícím pogromům. Možná byla pro vývoj inscenace nejdůležitější postava Lemmla v podání Petra Halíčka. Tato osoba je s hrou Bůh pomsty nejvíce spjatá. Dokonce více než samotný autor, neb Lemml je přítomen od vzniku textu, po dobu jeho slávy, až po trpký konec. A Petr Halíček své nadšení i bol prožíval přesvědčivě, sugestivně a intenzivně.

Jestliže jsem již ocenil výběr textu, práci Jiřího Bábka a jeho hereckého souboru, musím také ještě zmínit účinkující muzikanty. Nic jiného než žánr světské židovské hudby pojmenované slovem klezmer pro inscenaci logicky nepřipadal v úvahu a přítomní instrumentalisté také předvedli, že jej ovládají s jistotou. Atmosféru představení tím podtrhávali velmi výstižně.

Nevím, nakolik Jiří Bábek vybral Neslušné například z důvodu nedávných potíží Komorní činohry a házení klacků pod nohy od „vyvolených", ale podobenství jsem vnímal po celou dobu představení a přineslo mi to velkou radost. A tak alespoň pro mne bylo téma svobody uměleckého projevu daleko zajímavější než ve své době nepředstavitelně zobrazované projevy lesbické lásky a dokonce i než samotné těžkosti židovské komunity, což ale bylo možná zapříčiněno nevyužitím vhodného momentu pro velké finále inscenace, v němž by osudy Bohem vyvoleného národa vyzněly daleko působivěji.

Neslušné doporučuji, byť přiznávám, že mi jsou bližší komornější inscenace Kočky a ze samotného textu jsem si musel pečlivě vyzobávat pro mne aktuální témata.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.