Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog návštěvníků i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Vašek Vašák: Když jsem v presu, trhám scénář a házím ho do koše

Publikováno primárně na http://www.studentpoint.cz/53-divadlo/11104-rozhovor-s-vaskem-vasakem-kdyz-jsem-v-presu-trham-scenar-a-hazim-ho-do-kose#.VRxoF_msV2s,

20.5.2013

Dříve přední herec Mahenovy činohry v Brně, nyní nová posila Divadla Na Vinohradech. Kdo je tento úspešný umělec?

Václav Vašák je spíše známý brněnskému publiku, a to jak díky působení v Mahenově činohře, tak i v divadle Reduta. Objevuje se v mnoha známých rolích, a dokonce i v samotném Shakespearovi. Ani televize a film mu nejsou cizí, a co se ještě divadla týče, může se pyšnit Cenou divadla za rok 2007 a širší nominací za rok 2010 v roli Jiřího Voskovce. Nyní ale přesídlil do Prahy kde je od roku 2011 v angažmá Divadla na Vinohradech.

Dlouho jste působil v Brně v Mahenově divadle a Redutě. Co vás vedlo ke změně?

V Mahenově divadle jsem byl v angažmá celkem deset let, nastoupil jsem hned po ukončení JAMU v roce 2000. Ke změně angažmá mě přiměla nabídka Martina Stropnického, který byl šéfem činohry Vinohradského divadla.

Brněnští diváci vás mohou i tak vidět v nějakých inscenacích?

V Brně stále hraji v divadle Reduta v představeních Korespondence V+W, Europeana a Valmont.

Můžete říct něco o sobě, kdo je Václav Vašák?

Pocházím z Vysočiny, miluji divadlo, mám tři děti, špatně plavu, piju kečup.

Které divadlo (Mahenovo divadlo, Reduta nebo Vinohrady) je vám bližší, a proč?

V každém z těchto tří divadel je něco, co mi je blízké a co mne oslovuje. Mahenku považuji za jednu z nejkrásnějších divadelních budov v republice. Reduta je divadlo, u jehož znovuotevření a hledání něčeho nového a progresivnějšího jsem měl to štěstí být. A Vinohrady, to je především úctyhodná tradice.

Můžete čtenářům prozradit, jak se učíte texty a jak si je potom uchováváte v paměti? Máte nějakou mnemotechnickou pomůcku na části textu, který se vám špatně pamatuje?

Texty se učím podle druhu inscenace a náročnosti režiséra, někdy velmi intensivně a mechanicky, jindy se v hlavě objeví bez sebemenší snahy samy. Pomůckou na různě šroubované dialogy či věty je určitý stav harmonie a klidu, do kterého se snažím dostat. Pod vlivem presu se mi totiž mozek automaticky zasekne a ruka scénář trhá, nebo hází do rohu.

Napsal jste si někdy text na ruku, a případně jej použil?

Párkrát jsem to dělal ve fázi zkoušení, protože jsem nechtěl dát kolegům a režisérovi znát, že to pořád ještě nemám v hlavě. Ale z obavy, aby to nikdo neviděl, se začali ruce potit. A když jsem text v tu pravou chvíli chtěl použít, vypadalo to, že umím psát čínsky.

Stala se vám nějaká komická situace na jevišti, ze které jste nemohl vybruslit?

Pakliže se vám stane něco nepředvídatelného na jevišti, tak to většinou připadá komické všem ostatním jen ne vám. Takových situací se stává na divadle mnoho, ale všechny už je bohužel popsal Mirek Donutil.

Kdy se u vás vlastně objevila myšlenka, že půjdete studovat herectví?

Bylo to přesně ve chvíli, kdy jsem jako malý kluk řešil zásadní životní dilema komu se podobat a na koho si hrát. Vinetou, Sandokan anebo Olda Kaiser. Uvědomil jsem si, že jedině herectví dokáže vyřešit můj problém.

Na koho z profesorů nebo spolužáků rád a třeba i často vzpomínáte?

Své profesory a spolužáky často potkávám, takže vzpomínáme společně. Postupně ale opouštíme téma divadlo a přesunujeme se do oblasti farmacie. Sýkora, Bláha, Plesl, Šulaj, Vrběcký, Maceček, Varadzinová, Novotná, Kynclová, Zoubková, Dašková.

Jaké jste měl ve škole známky?

Krásné.

Vymlouval byste vašim dětem povolání herce/herečky?

Vymlouvám, ale nedaří se mi to.

Která z rolí pro vás byla nejtěžší, a se kterou na vašem repertoáru z těch brněnských se budete nerad loučit?

Každé představení a role, která se povede, se těžko opouští. Jediné přínosné na tom všem je, že si do příští práce nesete tu zkušenost a chuť to znova zažít a zopakovat.  Měl jsem v Brně to štěstí, že jsem byl u představení, která mi to očekávání naplnila. Krvavá svatba, Gazdina roba, Antigona, Osiřelý západ, Korespondence V+W, Elementární částice, Europeana…

Jak relaxujete?

Příroda, hudba, běh, víno a rodina.

Na co byste rád pozval diváky do divadla?

Na cokoliv a kdekoliv. Nabídka jídelního lístku je pestrá, důležité je zvednout se a jít a nebrat divadlo jenom jako kulturní kantýnu zábavy, ale přistoupit na to, že i v kuchyni je někdy potřeba přemýšlet.


Další články tohoto uživatele na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.