Alfred ve dvoře

Smrt jsem já

Premiéra: 21.10.2014. Scéna: Apolena Vanišová. Kostýmy: Daniela Klimešová & diváci. Režie: Apolena Vanišová & kol.
1:00x|La Calaca | Poslední uvedení: říjen 2015 (v Alfredu ve dvoře).


Všichni tam musíme, zatím ale ještě žijeme. Po smrti se duše musí od mrtvého těla odloučit, což je poslední epizoda lidského příběhu – a zároveň nelehký úkol nejen pro mrtvého, ale i pro pozůstalé. Tělo ještě krátkou chvíli zůstává, duše odchází a při pohřební slavnosti se smutek z odchodu mísí s radostí ze života...
14!

inscenace již byla stažena z repertoáru

Alfred ve dvoře
Hodnocení inscenace
Redakce
60 %
Uživatelé
80 %
8011000
Hodnocení redakce
Pavel Širmer 60 %
Volby

Hodnocení (2)

HODNOCENÍ REDAKCE:
Pavel Širmer 60 %
(zadáno: 12.1.2015, počet hodnocení: 1606)
přínosný / zajímavý komentář
55%. Performeři projeví značné fyzické nasazení, když do hracího prostoru v rychlém tempu rozestaví basy, z nichž vyndají více než tisícovku lahví. Dojde i na komunikaci s diváky, kterou se nesluší předem konkretizovat. Kdo hledá, může v inscenaci objevit myšlenky o životě a smrti, o (ne)využití času a jeho promarňování. Projekt však k tomuto hledání sám dostatečně nevybízí. Řada diváků se bohužel spokojí s konstatováním o hromadě lahví, což nepřináší náležitý efekt. Je však správné, že existují divadelníci, kteří se nevydávají vyšlapanými cestičkami a snaží se hledat nové formy vyjádření.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Národosolsobě 80 %
(zadáno: 6.2.2015, počet hodnocení: 294)

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.