Kabaret Hurvajz

Kabaret postavený na retrospekci několika vrcholných čísel a vůbec loutkařiny spojené s Divadlem S+H, i nepříliš známých východisek pro scénář – aneb kdo se i po sto letech cítí nejvíce zhrzený příchodem Hurvínka na scénu? Označení kabaret berte s rezervou a skoro se nabízí i otázka, nakolik je tato koláž vhodná pro děti pod sedm. I z Kašpárka (Jakub Šafránek) šel docela strach. Slabší kabaretní rámování si bohatě vynahradíme v okouzlujících výstupech, které žel mají jen hodinu a čtvrt trvající stopáž. Zároveň je radost vidět, jakého dřevění hrdinové dostali hlasového interpreta, neobyčejné improvizační pohotovosti i loutkářského umu k tomu.

Šmarioneta, tohle se povedlo.

Být Hurvínek, tak by mě taková inscenace na oslavu mých stoletin rozhodně potěšila i bavila. Protože je hravá, rozverná, nápaditá, výpravná, plná milého humoru a příjemného dojetí, dokonce i trochu napínavá. A taky proto, že se během ní plní i ta nejtajnější přání. A v neposlední řadě proto, že prostřednictvím zábavy člobrdíčkům a člobrdinkám každého věku nenásilně ukazuje, jaké hodnoty jsou v životě opravdu důležité. Je zkrátka rodinná, takže pospolitost a přátelská atmosféra na jevišti se přirozeně snoubí s tou v hledišti.

"Já to věděl, taťuldo, že v tobě dřímá hrdina."
"Já dřímám rád."

"Chá cháá!"