Nad Sázavou

S ozvěnou slov velikého Jestřába v zádech stopuje inscenace pod hvězdnou klenbou pěšinu osetou šlépějemi touhy po svobodě. Samotné prostředí trampingu v sobě nese jak prostor k uchopení notoricky známých písní či poetiky splývání s přírodou, tak především pro jeho jádro tvořené neměnnou touhou po specifickém druhu volnosti. Zaposloucháni do tlukotů trampských srdcí můžeme krom jehličí ve spacácích hledat kořeny neutuchající touhy, která tuláky ustavičně vhání do náruče „divočiny“, aby zde mohli ukrást mezi tlakem doby, životů ponechaných v stínu měst či i sami před sebou, kus „pravé„ svobody...