MeetFactory

Divadelní adaptace prvního dílu románové autobiografické hexalogie norského autora, jenž se v ní pokouší nevyhýbat se pojmenování žádného ze svých pocitů. Dva bratři se po smrti svého otce vydávají na cestu do jeho posledního bydliště, aby se společně postarali o pohřeb. Na půdorysu těchto okolností se rozehrává řetězec úvah, reminiscenací, myšlenek, ale i mikrodramat. Neefektních, přesto však bolestivých natolik, že je máme tendenci sami před sebou mnohdy zamlčovat. Může být jejich vyslovení očistné? Nebo posloužit aspoň jako důkaz, že na určité úrovni člověk může držet svůj život na moment ve vlastních rukou? „Mluvím, tedy jsem.“
Inscenace je (stejně jako první část hexalogie) rozdělena do dvou částí. První diváci obdrží jako video do svého mobilu nebo jej mohou zhlédnout přímo v  MeetFactory hodinu před začátkem představení. Druhá část začíná ve 20 hodin v Divadelním sále MeetFactory.

Dramatizace knihy francouzského spisovatele. Šestačtyřicetiletý Florent-Claude, fyzicky zdravý, přesto však těsně před smrtí, dochází ke zjištění, že se v životě dopustil omylu, když mu jaksi uniklo, že partnerské vztahy kladou na člověka jiné nároky než výběr hummusů v supermarketu. Ocitá se v naléhavé prázdnotě, kterou nelze odehnat osvědčenými prostředky konzumního světa. Ze dne na den zpřetrhá veškeré aktuální pracovní i osobní vazby a vzdává se všech praktických komponent svého života. Zinscenuje několik reálných i fantasmagorických setkání se svými bývalými partnerkami i sebou samým, aby se mohl oddat své samotě plně a doklopýtat k nevyhnutelné pointě. Bolest, kterou přitom zažívá, je hrozivá, avšak jeví se nevyhnutelná a očistná...

Žena přijela navštívit jinou ženu v jejím srubu v severovýchodním Norsku. Chce jí předat zprávu, jejíž obsah je však bohužel vzhledem k okolnostem zamlčen. Do srubu záhy přestane proudit elektřina, hustě sněží a ženy mají mezi sebou tolik nevysloveného, že každý pokus o prolomení mlčení pálí jako čert...

Jevištní adaptace novely oceněné Magnesií Literou. Velice netradiční cestopis po Indii, Islandu a Akademii věd. Plný střetů s iritující realitou, především nesnesitelným vlastním já. Existuje na světě nějaké místo, kde bychom nenarazili sami na sebe...?

„Čtyři neurotici ze západní Evropy v boji za světový mír.“ Martin a Jón se vrátili z mise v Afghánistánu, jejich kolega Alex se už nevrátí nikdy. Daniel se zúčastnil coby armádní kaplan, po návratu z Afghánistánu vystoupil z církve. Linda opustila Jóna, Martin opustil Isabelu. Všichni by sice rádi slyšeli nějaké historky z války, ale Martin ani Jón toho moc kloudného neřeknou. Nic se tam nedělo? Nebo je trauma příliš velké...?

Inscenace inspirovaná rusko-čečenským konfliktem, knihou Petry Procházkové „Aluminiová královna“ a prací této novinářky a spisovatelky obecně. 12. prosince 2018, pozdě večer. Johana slaví ve svém pražském bytě o samotě třicetiny. Elza, původem z Grozného, dnes slaví své čtyřiapadesátiny, neznámo kde. Soucit s bolestí těch, kteří se narodili v nesprávné době na nesprávném místě a vlastní bolest zubů. Lidskost jako nežádoucí účinek Aulinu...

Vztah Jamieho a Julie se vyčerpal, a proto se ho pokusí oživit zvláštním experimentem. Extrémní vedro v Řecku. Nějaká mrtvola v prachu u cesty, davy nevzhledných těl na špinavé pláži. Důsledky klimatické změny fatálně ovlivňují způsob jednání lidí. A jak trávíte léto vy...?

Dramatizace románu o posledním případu svérázného policejního komisaře. Netradiční detektivní příběh, na jehož začátku je znám pachatel i jeho motiv, se odehrává ve světě dvou špičkových fyziků. Ti se od sebe však značně liší. Zatímco jeden z nich zastává kauzální přístup k životu, druhý je vyznavačem multi-světové interpretace. Kdysi je pojilo hluboké přátelství. Anebo je tomu tak stále...?

Drama o dvou mužích v mezní situaci. Ocitají se opuštění v bunkru, uprostřed pouště, obklopení neznámou krajinou. Dochází jim voda, jídlo, odvaha a trpělivost. Ukazuje se tak jejich fraškovitá, ale i tragická neschopnost a nekonečná fantazie při vyrábění zástupných problémů. Na povrch vystupují jejich předsudky a obavy, oba upadají do nekontrolovatelné spirály paranoie a nedůvěry...

Jelinekové dramolet je lament stárnoucího muže, který se vypořádává především s rakouským nacismem, ale i se stereotypy, lidovou mentalitou a nekompromisními hodnotami dravého trhu.

Divadelní hra založená na skutečné události vypráví příběh ženy, která byla dlouhodobě hospitalizována v psychiatrické léčebně jako emocionálně nestabilní. Přišla tak o svůj dosavadní život, o svá práva a o dceru. „Jeden bílý pokoj. Jedna bílá žena. Jedna černá pistole. V bílých ústech. A stíny v tanci.“