MeetFactory

Dech

Premiéra: 7.9.2022 | 1:10x
Ve scénáři použity citace z knihy Josefa Winklera „Matka a tužka“, z románu Josefa Winklera „Domra“, z novely Petera Handkeho „Zvláštní žena“ a z knihy Henryho Davida Thoreaua „Deník“. Dramaturgie: Matěj Samec. Scéna: Pavel Svoboda. Kostýmy: Jana Smetanová. Hudba: Jakub Kudláč. Režie: Natália Deáková.
Inscenace, která se z větší části odehrává ve tmě (podobně jako všechny zajímavější události našich smutných životů), aby tak nechala vyniknout podstatným smyslovým vjemům. Josef se jmenuje Josef, ale nikdo mu neříká jménem. Když byl malý, věřil, že hvězdy se každou noc kousek přibližují. Hlavu si čistí náročnými horskými treky, má oblíbený bar, kde často zpívá jedna zajímavá zpěvačka smutné písně o náznacích lásky. Jeho osobní život je v troskách, svou manželku podváděl s ženskými z internetu v hnusných hotelových pokojích. Z nebe se spustil déšť, tichounký jako mrtvola...
MeetFactory
Hodnocení inscenace
Redakce
57 %
Uživatelé
90 %
9011000
Hodnocení redakce
Lukáš Holubec 50 %
Pavel Širmer 50 %
Helena Grégrová 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
27.2.Po20:00 vstupenky
29.3.St20:00 vstupenky

Volby

Hodnocení (4)

HODNOCENÍ REDAKCE
Lukáš Holubec  50 %
27.12.2022 | 715 hodnocení
+ souhlasím
--- Povzdech synovské duše --- (více v článku na blogu)
Pavel Širmer  50 %
12.10.2022 | 1868 hodnocení
+ souhlasím
55%. Autor M. Samec se inspiroval několika zdroji, které spojil do zvláštně neuchopitelného textu, v jehož středu je Josef, resp. zmatený tok jeho myšlenek ve složité situaci. Většina inscenace je situována do tmy, což přináší ozvláštnění i úskalí. Propracovaný zvukový design ve spojení s podmanivým hlasem J. Hájka přinášejí silné momenty. Diskutabilnější je řešení, kdy B. Milotová představuje tři ženské postavy; herečce se pouhým hlasem vždy nedaří role odlišit, což může někoho mást, jiného naopak lákat v posílení pocitu Josefovy zmatenosti. Experiment potenciál látky a možnosti zvuku využil jen částečně, své příznivce si však možná najde.
Helena Grégrová  70 %
10.9.2022 | 1535 hodnocení
+ souhlasím
Inscenace Dech částečně posouvá (a v jistém ohledu vlastně i pokouší) hranice divadla směrem k těm rozhlasovým či audioknižním. Divák je tu do značné míry odkázán na vnímání pouze prostřednictvím sluchu, spolusdílení tmy s ostatními v hledišti pak vjem o další dimenzi zpestřuje, ale současně i klade nezvyklé nároky na adekvátní možnost soustředění se. Cesta neuspořádanými myšlenkami ústřední postavy Josefa, které se především dotýkají jeho komplikovaného vztahu s matkou, ve své spletitosti zvládne obsáhnout víc témat. A Jan Hájek opětovně dokazuje, že pro role "životních outsiderů" má unikátní patent s darem podmanivě vás vtáhnout do příběhu.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
V_M  90 %
16.1.2023 | 25 hodnocení
+ souhlasím
Působivé reflexivní, místy bezmála meditativní představení rafinovaně pracující s hlasem, zvukem, jemně i s hudbou, ale především se světlem, resp. spíše s tmou. Místy nostalgicky, místy nervně tematizující dávné úzkosti i přítomné výčitky. Jakkoli dobře napsané, v některých pasážích by člověk řekl, že to trauma a jeho zrcadlení je skoro prvoplánové, ale při sledování to díky silné atmosféře, kterou herci i výprava hry jako celek vyvolává, nikterak nevadí. Navzdory (nebo právě díky) minimalismu a úsporné délce přiměje k zamyšlení, k ponoru do vlastní minulosti a ke kořenům emocí.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.