MeetFactory

Příběh herečky Hedy Lammar, který se odehraje tam, kde se v roce 1933 proměnila díky filmu „Extase“ Gustava Machatého v hvězdu filmového plátna.

Autorská adaptace fiktivního životopisu Dimitrije Šostakoviče, který prožil prakticky celý život v sovětském Rusku. Za Stalinova režimu byl perzekuován, protože jeho hudba neodpovídala pro svůj formalismus požadavkům státní propagandy. Po odhalení Stalinova kultu byl zase tlačen k tomu, aby se státní mocí spolupracoval. Jaké možnosti má člověk, bytostně přesvědčený o svém talentu, čelící nelidským a morálně pokřiveným okolnostem své doby, chce-li přežít, tvořit a zároveň si zachovat svou tvář - alespoň před sebou? Jaký smysl má umělecká tvorba ve společnosti, ve které nelze mluvit pravdu? Jaké zápasy s vlastním svědomím musí vést a může tento souboj generovat nějakého vítěze...?

Koláž z tvorby Judith Hermann, v jejíž povídkách a románech je zachyceno to, čeho si zpravidla nemusíme ani všimnout, přestože je tím náš život utvářen. detaily obyčejných věcí, prchavé okamžiky setkání s jinými lidmi, momenty bezděčných rozhodnutí k tomu, že v dané situaci zůstaneme pasivními. Žena má pocit, že se čas zpomaluje. Je to sice nepříjemné, ale zároveň to dává možnost pochopit, co má. Vzpomene si, jak coby patnáctiletá náhodou a tajně listovala v deníku své matky a jak ho rychle zaklapla, jako by se o něj spálila. Ptáci těžce máchají křídly. Měsíc je olejnatě rozmazaný, světlo v domě na konci louky má tvar ostře ohraničeného čtverce. Chtěla by sama sobě říct, že ten strach zase zmizí, jako skoro všechno...

Open air projekt, v němž se setkají české herečky s herečkou ukrajinskou, čečenskou a s ruskými hudebnicemi. Jak lze sdílet bolest? Jakou roli má lhostejnost? A jak s nimi navázat dialog? Letní večer roku 2022. Jedna Češka po třicítce nedělá nic a k tomu má puštěné zprávy. Myšlenky, které okupují její hlavu, ji přenášejí z příjemného pražského bytu do bombami pustošeného Grozného v Čečensku 90. let, zkoušeného ukrajinského Mykolajiva dnešních dnů, údajně šťastného Finska a zase zpět k vlastní bolesti zubů...

První česká adaptace vrcholného díla Georgese Pereca, které je díky své struktuře označováno za jeden z nejkomplexnějších románů 20. století. Obyvatelé činžovního domu žijí od sebe vzdáleni jen několik centimetrů. Odděleni pouhými příčkami, sdílejí stejné prostory, ve stejnou dobu provádějí tytéž všední úkony. Několik desítek simultánních životů se opakuje od poschodí k poschodí, od domu k domu, od ulice k ulici. Je 23. června 1975 večer a život v činžovním domě se přerušil, ustrnul v jakémsi očekávání. Pohyby jednotlivých obyvatel v celém domě znehybněly. Právě v tuto chvíli jakási neviditelná ruka sundavá přední fasádu domu - a my můžeme nahlédnout do každého z bytů. Každý má svůj vlastní příběh, a přesto je společný život v jednom domě spojuje víc, než bychom si dokázali představit...

Adaptace románu irské autorky. Frankie se snaží najít řád ve skladišti nepotřebných věcí, které představuje její vlastní hlava i dům po babičce, kam se úchýlila...

Adaptace autobiografického textu jihokorejské autorky, v němž tematizuje smrt své nikdy nepoznané sestry. Všepohlcující konkrétnost bílé barvy jako vizuální odraz nejhlubšího smutku a konečné samoty. Mlčení, světlo a porobeton jako materiál pro pokus najít odpověď na otázku, zda mám právo na tenhle život...

Divadelní adaptace prvního dílu románové autobiografické hexalogie norského autora, jenž se v ní pokouší nevyhýbat se pojmenování žádného ze svých pocitů. Dva bratři se po smrti svého otce vydávají na cestu do jeho posledního bydliště, aby se společně postarali o pohřeb. Na půdorysu těchto okolností se rozehrává řetězec úvah, reminiscenací, myšlenek, ale i mikrodramat. Neefektních, přesto však bolestivých natolik, že je máme tendenci sami před sebou mnohdy zamlčovat. Může být jejich vyslovení očistné? Nebo posloužit aspoň jako důkaz, že na určité úrovni člověk může držet svůj život na moment ve vlastních rukou? „Mluvím, tedy jsem.“
Inscenace je (stejně jako první část hexalogie) rozdělena do dvou částí. První diváci obdrží jako video do svého mobilu nebo jej mohou zhlédnout přímo v  MeetFactory hodinu před začátkem představení. Druhá část začíná ve 20 hodin v Divadelním sále MeetFactory.

Žena přijela navštívit jinou ženu v jejím srubu v severovýchodním Norsku. Chce jí předat zprávu, jejíž obsah je však bohužel vzhledem k okolnostem zamlčen. Do srubu záhy přestane proudit elektřina, hustě sněží a ženy mají mezi sebou tolik nevysloveného, že každý pokus o prolomení mlčení pálí jako čert...

Jevištní adaptace novely oceněné Magnesií Literou. Velice netradiční cestopis po Indii, Islandu a Akademii věd. Plný střetů s iritující realitou, především nesnesitelným vlastním já. Existuje na světě nějaké místo, kde bychom nenarazili sami na sebe...?

„Čtyři neurotici ze západní Evropy v boji za světový mír.“ Martin a Jón se vrátili z mise v Afghánistánu, jejich kolega Alex se už nevrátí nikdy. Daniel se zúčastnil coby armádní kaplan, po návratu z Afghánistánu vystoupil z církve. Linda opustila Jóna, Martin opustil Isabelu. Všichni by sice rádi slyšeli nějaké historky z války, ale Martin ani Jón toho moc kloudného neřeknou. Nic se tam nedělo? Nebo je trauma příliš velké...?

Inscenace inspirovaná rusko-čečenským konfliktem, knihou Petry Procházkové „Aluminiová královna“ a prací této novinářky a spisovatelky obecně. 12. prosince 2018, pozdě večer. Johana slaví ve svém pražském bytě o samotě třicetiny. Elza, původem z Grozného, dnes slaví své čtyřiapadesátiny, neznámo kde. Soucit s bolestí těch, kteří se narodili v nesprávné době na nesprávném místě a vlastní bolest zubů. Lidskost jako nežádoucí účinek Aulinu...

Vztah Jamieho a Julie se vyčerpal, a proto se ho pokusí oživit zvláštním experimentem. Extrémní vedro v Řecku. Nějaká mrtvola v prachu u cesty, davy nevzhledných těl na špinavé pláži. Důsledky klimatické změny fatálně ovlivňují způsob jednání lidí. A jak trávíte léto vy...?

Nová hra Petry Hůlové představuje postavy z jejího stejnojmenného románu z roku 2004, akorát o čtrnáct let starší. Sledujeme je od prezidentských voleb letos v lednu do prosince 2018. Jejich já se příliš nezměnilo. Popis české společnosti „očima poražených” získal od vydání románu novou, nepříjemnou a poměrně nesympatickou naléhavost...

Dramatizace románu o posledním případu svérázného policejního komisaře. Netradiční detektivní příběh, na jehož začátku je znám pachatel i jeho motiv, se odehrává ve světě dvou špičkových fyziků. Ti se od sebe však značně liší. Zatímco jeden z nich zastává kauzální přístup k životu, druhý je vyznavačem multi-světové interpretace. Kdysi je pojilo hluboké přátelství. Anebo je tomu tak stále...?

Dramatizace románu nadějné irské autorky o ničivých následcích izolace a hojivé síle soucitu, blízkosti a náklonnosti. Ray žije sám v domě svého otce. Bez vazeb, bez vztahů, bez vlastního místa na světě a spřízněné duše. Jednoho dne si v útulku pořídí zohaveného jednookého psa. Tím začíná silný příběh jedné atypické lásky, který skrz postupné odhalování Rayovy komplikované minulosti a dobrodružnou a očistnou cestu čtyřmi ročními obdobími nalézá svou naléhavou pointu...

Jevištní provedení knihy španělského spisovatele. „Popeleční středa, poslední den karnevalových oslav. Koná se pohřeb sardinky. Dnes je možné cokoliv...“

První divadelní uvedení nového románu Irvine Welshe. Lesbická trenérka fit centra Lucy a nadváhou a depresí sužovaná umělkyně Lena žijí v americké Miami. Jejich životy se nečekaně protnou po náhodné noční přestřelce. Láska, kalorie, zvrácenosti, křehké vnitřní životy navenek tvrdých žen i pohlavní život siamských dvojčat: to vše v číslech, jimiž je Amerika posedlá...

Adaptace německého románu, příběhem o stalkingu, zranitelnosti a křehkosti lidského štěstí. Stella se se svým mužem a šestiletou dcerou nedávno nastěhovala do nového domu v satelitním městečku na kraji německého maloměsta. Jednoho dne u ní zvoní neznámý muž. Jen málo stačí k tomu, aby se během pár týdnů rozpadl život napohled spokojené mladé bohaté rodiny. Strach a nejasný pocit z toho, že to, co přijde, bude nejspíš zlé anebo ještě horší...

Autorský projekt inspirovaný posledním dílem rakouského spisovatele a esejisty Jeana Améryho „Vztáhnout na sebe ruku“.

Drama o dvou mužích v mezní situaci. Ocitají se opuštění v bunkru, uprostřed pouště, obklopení neznámou krajinou. Dochází jim voda, jídlo, odvaha a trpělivost. Ukazuje se tak jejich fraškovitá, ale i tragická neschopnost a nekonečná fantazie při vyrábění zástupných problémů. Na povrch vystupují jejich předsudky a obavy, oba upadají do nekontrolovatelné spirály paranoie a nedůvěry...

Letní inscenace na pomezí divadla a filmu, odehrávající se v industriálních prostorech zadního dvorku MeetFactory, mezi graffiti a pod dálnicí. Tři sourozenci po smrti rodičů hledají víc srandy a víc lásky. „Je hrozně těžké být otevřený a velkomyslný a vstřícný a mít pochopení a umět odpouštět, ale to jediné má v životě smysl. Nejlepší způsob, jak vyhrát závod, je zamilovat se do pocitu, který tento pocit spouští. Na pipličí štípanec je nejlepčí udělat křížek takle...“

Divadelní adaptace románu současné německé autorky íránského původu. Úspěšné hudební producentce Mané vyhoří byt, přežije jen zázrakem. Její psychický stav se ovšem i měsíce po katastrofě setrvale zhoršuje. Skvostně vystavěný psychologický thriller s detektivními prvky podává sugestivní zprávu o člověku, pro kterého byla kdysi hudba vším...

Jelinekové dramolet je lament stárnoucího muže, který se vypořádává především s rakouským nacismem, ale i se stereotypy, lidovou mentalitou a nekompromisními hodnotami dravého trhu.

Divadelní podoba českého románu, strhující, až thrillerový příběh o několika cestách napříč světem a především cesty z pocitů prázdnoty a beznaděje. Karla po katastrofě způsobené vlnou tsunami v Thajsku v roce 2004 ztratila oba rodiče. A s nimi také svou schopnost skládat hudbu a hrát na trubku. Poté, co začne studovat hispanistiku v Olomouci a seznámí se profesorkou Topinkovou, rozhodnou se podniknout společnou cestu na Kubu. Vezou léky a finanční pomoc několika disidentům, kteří upadli v nemilost kubánského komunistického režimu. Do hry připlete kubánská tajná služba a dobrodružná cesta se promění v nemilosrdnou hru o život...

Inscenace o nemožnosti lidské komunikace a strachu z rizika bolestného fiaska. „Těžko uvěřit, že nemůžeme dojít sjednocení s Bohem, ať už je tím míněno cokoliv.“

Mezižánrový experiment na pomezí divadla a monumentální umělecké instalace, tematizující obraz lásky coby paradoxního archetypu a zkoumající téma vášně a svádění jako estetického aktu, motiv přebytku a přílišného intelektu, který může být zničující silou i hnacím motorem života, přítomného okamžiku a nesmrtelnosti. Ve jménu hledání smyslu života se milující subjekt vrhá po hlavě do sebezničující propasti. Neúnavně, stále znovu, napříč staletími. Neideologicky, nevysvětlitelně, s narcismem sobě vlastním, za stále stejných kulis milostných trojúhelníků, jejichž vrcholy jej opakovaně zraňují...

Netradiční inscenace o čtyřech částech, v nichž je odlišným divadelním jazykem jednotlivým režisérů zprostředkována jiná část tajemného i temného světa literatury. Příběh bezejmenné ženy, která se v noci místo spánku věnuje četbě klasické literatury. Ve svých nočních výletech literárním fikcím postupně čím dál víc propadá a dostane se až na samý pokraj života a smrti. Zároveň se jí však podaří nahlédnout vězení, ve kterém dosud, ač zaopatřená, svobodná a spokojená, dobrovolně žila...

Dramatizace jediného románu významné rakouské autorky, básnířky a filosofky. Dílo mělo být ouverturou celého literárního projektu o způsobech smrti, ale nakonec kvůli autorčině předčasné smrti z něho zůstalo pouhé torzo.

Zpracování románové trilogie maďarské autorky, která popisuje svět nesmírně chladný, plný nesnášenlivosti, násilný. Slepá monstra bez empatie, která v směsici spontánnosti a reflexivní distance dělají to, co je nezbytné učinit, a která pomáhají druhým a zároveň se straní jejich dotěrné blízkosti. Takto si tedy stojím, přesně takoví lidé bychom chtěli být? Pokud by takových lidí bylo víc, svět by byl mnohem příjemnějším místem...

Site-specific projekt vycházející z povídkové tvorby současných ukrajinských autorů Serhije Židana („Big Mac“), Oksany Zabužko („Polní výzkum ukrajinského sexu“ a „Sestro, sestro“) a Juryje Vynnyčuka („Chachacha“). Tito u nás neprávem jen okrajově známí autoři reflektují každý svým osobitým postmoderním stylem paradoxy východní postindustriální společnosti a jejich poutavé, většinou kratičké příběhy, se často odehrávají na cestě. „Naloďte se s námi a poznejte blázny, bohémy, intelektuály a alkoholiky našich východních sousedů!“

Adaptace izraelského bestselleru. Po tzv. Jom-kipurské válce podniká Adam v Haifě nesnadné pátrání po milenci své ženy, který byl do války odvelen, ale nevrátil se a nikdo o něm nemá zprávy. Pátrání se stává zároveň hledáním vlastní identity, svého místa na světě i cesty ze samoty. Příběh neobyčejné lásky, která se vymyká všem pravidlům a normám, která je nelaskavá a nepohodlná podobně jako izraelský poválečný stav společnosti, avšak pro kterou přesto lidem stojí za to žít...

Hra obracející se k významným momentům německých dějin (holocaust, studentské hnutí šedesátých let či znovusjednocení Německa), na něž je nahlíženo kritickým a často nepokrytě nenávistným úhlem.

Nová hra lucemburského autora, černá groteska o pádu bohů naší doby. Topmanažeři to nemají jednoduché. Manažer Jesus přijímá Virgin i Bloody Mary podobojí a dumá nad problematikou lidské duše. Parťákovi Tonimu zase dělá starosti jeho holka Grace. Co si má člověk natisknout na vizitky, když vůbec nic nedělá? Víte, jak loví kosatky? Co všechno vás napadne na cestě mezi solárkem, squashem a podvečerním drinkem v baru...?

Adaptace stejnojmenné dystopické novely. Zbytky lidstva čekají v rozpadajícím se městě na Nový začátek, přislíbený charizmatickým Stanem. Erik doprovází ty, kteří se rozhodli už nečekat. Jeho práce ho baví, nebýt staré romantické melodie v jeho hlavě, která se stále vrací...

Takřka detektivní komedie z prostředí sex klubů v Tokiu.

První jevištní uvedení ceněného úsporného románu současné německé prozaičky, která se v něm pustila na tenký let erotické utopie a lesbického příběhu. Švédsko a jeho jezera, světlo a jeho lámající se paprsky, lidé a jejich zločin...

„Nesmrtelnost je norma. Umírat je hloupé, zbytečné a dokonce i směšné! Jste bytosti, vytvořené z živé mysli. Všechno je pro vás možné. To je věta, kterou byste si měli opakovat stokrát denně. To je ta magická věta, kterou by měl začínat každý váš den. Všechno je možné. To je nejdůležitější věta ve vesmíru, kterou je nutné brát naprosto doslova! Před každou životní zkouškou, před každým úkolem byste ji měli několikrát v duchu vyslovit a možná i nahlas zařvat.“

Tak trochu apokalyptická road show na motivy kultovního amerického komiksu „The adventures of Phoebe Zeit-Geist!“, jehož hlavním tématem není samozřejmě nic menšího než smysl lidské existence a cyklická povaha dějin.

Příběh inspirovaný známým románem, který vypráví o touze po doteku, něze a blízkosti, za které je jednodušší platit, než je hledat, a rychlejší za nimi cestovat přes půl světa, než na ně čekat. Michel je čtyřicetiletý ministerský úředník, vyhořelý, citově vyprahlý a osamělý. Jeho jedinou radostí je občasná návštěva peep-show nebo bordelu. Když nečekaně zdědí slušnou sumu peněz, rozhodne se opustit zaměstnání a vydat se na cestu... kam jinam než do Thajska? Ale tam se setká s něčím, co už ze svého života dávno vypudil - s láskou...

Groteskní divadelní kresba pro šest herců, papír a plechovky s balakrylem podle komiksové předlohy Miloše Mazala. „Alkoholik, kurva, zloděj a Ježíš sedí v hospodě a drbou... To je špatnej vtip... Měl jsem tě nechat narazit na kůl, nad oltářem by ti to slušelo mnohem víc.“

„Už nás to tady pěkně sere. Vás taky? Budem si z toho pořád dokolečka jenom dělat srandu, nebo s tím zkusíme kurva už něco udělat? Nebo vám to taky přijde normální?“

Neslavná hra slavného autora. Politická komedie o jednom ministrovi a třech úřednících.

Stylizovaný rozhovor, zpověď vykrouceného homosexuálního páru ze zaniklého světa Wroclawské homosexuální scény osmdesátých let, světa plného neukojitelné touhy po prchavých okamžicích rozkoše na smradlavých veřejných záchodcích, lázních, kasárnách, světa rozkladu, smrti a štěstí. Patricie a Lukrécie jsou narkomanky sexu, jejich život je bytostně oddán jediné touze, která je motorem jejich života, sexu s vošoustem...

Hra o smrtelném nebezpečí být „in“, o dobrovolném outsiderství, o strachu z umlčení, o boji mluvení a mlčení. „Něco je vyřčeno, aby si jeden mohl dělat naději, že v něm dřímá tygr. Zobrazovat tygra nebo ovci je však dovoleno pouze jedním jediným slovem. A jakmile člověk roztáhne metr, aby ho přiložil k dílu, je náhle nemožné stát se tygrem.“

Baladický příběh s prvky černé grotesky, odehrávající se v několika časových rovinách během islandské zimy, kdy se stírá rozdíl mezi dnem a nocí, mezi člověkem a zvířetem, zůstává však rozdíl mezi dobrem a zlem.

Koláž textů z mezinárodních pohádek a mýtů a filmu „Občan Kane“. „Jaký trest může potkat člověka, který nevěří, že v prahu jeho domu žijí ryby? Jak se stát sudipíčou? Kdo jsou oční mužíci? Co se stane, když se myška zamiluje do větru? Na tyto a mnoho dalších otázek, které si dříve nebo později položí každý přemýšlivý člověk, najdete konečně odpověď...“

Fragmentarizované drama-báseň, kde se na pozadí střetu jedince a společnosti podrobuje zkoumání a kritice současné politicko-sociální zřízení a jeho směřování. Pokřivená, „čistá a silná“, společnost diktuje pokřivenost jedinců. Jednotlivé situace a dialogy tematizují jednotlivé objekty kritiky: válka, kontrola, represe, xenofobie, média, kultura, civilizace...

Příběh spisovatelky, která se odstěhuje na varšavské sídliště Praga, aby po úspěšné prvotině získala inspiraci pro svůj druhý román. Praga je gheto, místo, kde žijí jen sociálně nejslabší lidé, nezaměstaní, narkomani a alkoholici. Spisovatelka do těchto kulis nejprve zasadí svůj fabulovaný příběh, aby ho záhy zavrhla a začala znovu a upřímně...

Adaptace dramatu polského dramatika a režiséra. Koláž syrových obrazů města a jeho vlastní imaginace, intimních fantazií týkajících se milenců, umění, mediálního světa atd. KaDeWe, největší velkoobchod Evropy v 70. letech, je pro autora metaforou temné a lákavé strany světa s plejádou podivných postav a předmětů, ale také cestou k zasvěcení.

Divadelní adaptace knihy švýcarského autora vzniklé v roce 1909. Jana von Gunten přichází do školy Benjamenta s úmyslem postavit se na vlastní nohy a uskutečnit v budoucnosti velké věci. Už v první chvíli ale zjišťuje, že celý výchovný ústav je spíš podvod a školu ovládá jakýsi zbytnělý systém dogmat a pravidel vyhnaných k absurdnosti a postrádající smysl. Člověk je zde podroben společenskému systému, který potlačuje lidskou přirozenost a kterému je nezbytné se přizpůsobit...

Netradičně pojatá inscenace, zabývající se uměním a otázkami transplantací, přesídlení. Mnohavrstevnatý příběh jedné věci uvnitř jiné. Příběh cizího srdce v cizím těle, cizí kultury v kultuře jiné země, divadla v galerii, postavy uvnitř herce, inscenace uvnitř samotného divadelního publika...

Příběh o temných dětských tajemstvích, odhalování světa za hranicemi otcova panství a poznání, že všechno je jinak, než jsme si doteď mysleli.

Autorská inscenace inspirovaná jednou z nejvýznamnějších a zároveň nejkontroverznějších osobností světové literatury dvacátého století. Děj se odehrává od října 1944 do května 1945. V době osvobození byl Céline lidovým soudem obviněn z kolaborace s Němci a z vlastizrady a odsouzen k smrti v nepřítomnosti. Inscenace expresivně pojednává zběsilý úprk lékaře a spisovatele Célina jeho ženy baletky Lili, herce Le Vigana a jejich kocoura Béberta z Paříže přes hroutící se Třetí říši do Kodaně.

Vtipná hra z prostředí uměleckých škol, výtvarných především. Všichni se staví do fronty a chtějí být umělci. Talent netalent. Všichni chtějí jen tvořit a nikomu se nechce makat...

Působivé monodrama o možnostech umění v dnešním světě. Co může umění v našem světě ztvárnit, způsobit, změnit?

Koláž z textů pacientky psychiatrické kliniky s diagnózou akutní schizofrenie. Hra o hledání smyslu lidské existence.

Postdramatický text slavné spisovatelky. Tři hlasy, které splývají v jedné osobě a dekomponují pradávný mýtus o Orfeovi a Eurydice.

Autorská taneční performance s prvky contemporary a experimentálního tance v jedinečné audiovizuální show s živou hudbou.

Nevyřešitelný případ obyčejného, hodného, všechny chápajícího a od dětství zakřiknutého pána. Jak vypadá a jak se projevuje úplně normální slušný člověk? Nežije náhodou stejně jako vy? A jak často toužíte všechno a všechny vypnout...?

Divadelní hra založená na skutečné události vypráví příběh ženy, která byla dlouhodobě hospitalizována v psychiatrické léčebně jako emocionálně nestabilní. Přišla tak o svůj dosavadní život, o svá práva a o dceru. „Jeden bílý pokoj. Jedna bílá žena. Jedna černá pistole. V bílých ústech. A stíny v tanci.“