Pevnost (řeč o zničení)

64,99% Je libo podívat se na nacistická zvěrstva optikou televizní show? Rainald Goetz napsal hru, v níž analyzuje německou společnost, jež se sice chce bavit a propadnout čirému konzumenství, zároveň si s sebou ale nese svou minulost. A je mu jedno, co si o tom kdo myslí. Miroslav Bambušek text přetavil v morbidní kabaret, v němž ponechává volný prostor všem svým nápadům a asociacím. A je mu jedno, co si o tom kdo myslí. A co na to divák? Komu na něm záleží... Divadelní punk v akci.

M. Bambušek si jako vždy vybral dobré téma, ale zpracoval jej do příliš neuspořádaného a chaoticky koncipovaného tvaru (pokolikáté už!), čímž myšlenky návštěvníkovi moc nepřiblížil. Dramaturgický dohled tentokrát Bambuškovu invenci dostatečně neukočíroval, jak se to v MeetFactory podařilo například u Silných. Inscenace disponuje potenciálem myšlenkového přínosu, nicméně je sledem více či méně srozumitelných obrazů, jejichž pochopení je přímo úměrné otevřenosti a ochotě diváka k hledání. Z látky by se dalo vytěžit podstatně více a divácky vstřícnější realizace by jistě oslovila širší publikum.