Městská divadla pražská [Divadlo Rokoko]

Anatomie sebevraždy

Premiéra: 24.10.2026
Překlad: Adéla Šotolová. Dramaturgie: Lenka Veverková. Výprava: Eva Zezula. Hudba: Filip Míšek. Režie: Marián Amsler.
Mezinárodně úspěšná hra o životě – o tom, co si mezi sebou předáváme, a o tom, zda lze přerušit příběhy, které vznikly dávno před naším narozením. A o tom, jak pod nánosem minulosti konečně svobodně dýchat a najít štěstí. Tři generace žen. Jejich životy se na jevišti odehrávají současně, přestože každá patří do jiné doby. Všechny hledají odvahu žít po svém. První se stane matkou a zjišťuje, že život se nezačne odvíjet podle slibovaného scénáře. Druhá se snaží najít vlastní cestu navzdory tomu, co zdědila. Třetí se rozhodne, že některé věci nebude opakovat vůbec. Každá vyrůstá v jiné době, každá sní o jiném životě a každá hledá vlastní svobodu...
1:35 (bez pauzy)   15!   
Městská divadla pražská
Hodnocení inscenace
Redakce
70 %
Uživatelé
67 %
6731000
Hodnocení redakce
Jan Pařízek 70 %
Chci vidět - přidat do seznamu
Termíny představení
6.11.Pá19:00+ LEKTORSKÝ ÚVODvstupenky
25.11.St19:00+ LEKTORSKÝ ÚVODvstupenky
2.12.St19:00+ LEKTORSKÝ ÚVODvstupenky
21.1.Čt19:00+ LEKTORSKÝ ÚVODvstupenky
6.11.Pá19:00 vstupenky
+ LEKTORSKÝ ÚVOD
25.11.St19:00 vstupenky
+ LEKTORSKÝ ÚVOD
2.12.St19:00 vstupenky
+ LEKTORSKÝ ÚVOD
21.1.Čt19:00 vstupenky
+ LEKTORSKÝ ÚVOD

Volby

Hodnocení (4)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jan Pařízek  70 %
26.10.2026 | 1047 hodnocení
+ souhlasím
Určitě pozitivně kvituji zvolenou formu zpracování, tedy prakticky neustálého paralelního souběhu 3 dějových linií, které jsou ale mezi sebou velmi dobře propojeny. Byť je hra náročnější na pozornost a vyžaduje větší dávku soustředění, tak na oplátku drží neustále ve střehu a daleko více vtahuje diváka do jednotlivých příběhů. A i když nejde vždy vstřebat úplně vše a nejspíše každému něco málo unikne, není to na překážku. Výsledný obraz je dosti zřejmý a jasně srozumitelný. Herecky velice vyrovnané. Výtečná jak ústřední trojice, tak všichni co jim sekundují. Povedené jsou též barevné kostýmy i samotná scéna. Výsledek zanechá rozhodně nemalý dojem a stojí za pozornost. 75%
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Ba-jo  80 %
27.10.2026 | 275 hodnocení
+ souhlasím
Představení nelehké a náročné (formou i obsahem) pro diváky i herce. Nedokážu si ani představit, jak náročné ho bylo nazkoušet. Výsledek se myslím velmi podařil a především je třeba vyzdvihnout ústřední ženskou "červenou" trojici. Upcyklovaná scéna z Yermy vše dobře dokreslovala. Musím vidět ještě aspoň jednou, kdy už budu poučeným a tudíž lépe koncentrovaným divákem.
Jan Vorlíček  70 %
26.10.2026 | 219 hodnocení
+ souhlasím
Téměř po celou dobu jsem představení z duše nenáviděl. Tak moc mě drásalo, že musím poslouchat tři dialogy souběžně, třeští mi z toho hlava a nezbývá mi žádný prostor děj s postavami prožít. Jenže ono být nešťastný a dojít k potřebě ukončit svůj život taky nebývá drama plné přímočarosti a emocí. Je to čirá beznaděj a přesně tu mi předaly všechny tři generace obyvatelek jednoho domu ztvárněné skvělou trojicí hereček.
RaB  50 %
25.10.2026 | 452 hodnocení
+ souhlasím
Tradiční rukopis M. Amslera, který je pro mě však již okoukaným a nudným - je to stále stejné. Bohužel si také režie nedokázala ani trochu poradit s prolínáním dějových linek - po většinu představení mluví několik osob zároveň - není tak možnost sledovat vše a v ději se snadno ztrácí.
Herecké výkony však excelentní - N. Horáková/Fridrichová, P. Tenorová a D. Kaňkovská. Dobrá je i G. Míčová, ale na malém jevišti je její velký projev místy až moc.
Bohužel nová Yerma to není, ač potenciál byl.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.