Král umírá

Stále víc si uvědomuji, že mě absurdní drama táhne a tato inscenace to potvrdila. Velmi zdařilý je kontrast mezi náročným textem a jednoduchou scénografii se zajímavými světelnými změnami. Povedlo se Ionescův text přiblížit i příležitostnému divákovi, přičemž paralela s aktuálním děním je mrazivá. Účinkující hrají na jevišti dobrou týmovou hru s vyváženými výkony, pro Jiřího Krause je to opět herecký koncert s jeho typickými komediálními prvky, ale i hlubokým prožitkem - radost sledovat jeho mimiku. Představení by měly navštívit minimálně všechny střední školy, ale i veřejnost, aby viděla, že se dá divadlo dělat i jiným způsobem.

S touto inscenací jsem se setkala poprvé. Ačkoliv absurdní drama nepatří mezi mé oblíbené žánry, inscenace má své kvality, oceňuji její svižné tempo a přiměřenou stopáž. Postupem času na mě však inscenace působila poněkud monotónně, především kvůli opakování podobných situací. Výhrady mám také k pojetí Krále v podání J.Krause, jehož herecký projev působí napříč inscenacemi velmi podobně a místy zbytečně akcentuje komediální polohu.
Výsledný dojem tak zůstává trochu rozpačitý.

Absurdní hra od Ionesca, těžký text, náročný na inscenování. Z hereckých výkonů mě nejvíce oslovily obě královny, Eliška Matzkeová (Marie) a především Ivana Zajáčková v roli starší z královen Markéty. Jiří Kraus ve stěžejní roli krále Bérengera nevystoupil ze své obvyklé komické herecké formy.

Výborný výkon paní I. Zajáčkové.

Výborný výkon paní I. Zajáčkové.

Stále víc si uvědomuji, že mě absurdní drama táhne a tato inscenace to potvrdila. Velmi zdařilý je kontrast mezi náročným textem a jednoduchou scénografii se zajímavými světelnými změnami. Povedlo se Ionescův text přiblížit i příležitostnému divákovi, přičemž paralela s aktuálním děním je mrazivá. Účinkující hrají na jevišti dobrou týmovou hru s vyváženými výkony, pro Jiřího Krause je to opět herecký koncert s jeho typickými komediálními prvky, ale i hlubokým prožitkem - radost sledovat jeho mimiku. Představení by měly navštívit minimálně všechny střední školy, ale i veřejnost, aby viděla, že se dá divadlo dělat i jiným způsobem.

S touto inscenací jsem se setkala poprvé. Ačkoliv absurdní drama nepatří mezi mé oblíbené žánry, inscenace má své kvality, oceňuji její svižné tempo a přiměřenou stopáž. Postupem času na mě však inscenace působila poněkud monotónně, především kvůli opakování podobných situací. Výhrady mám také k pojetí Krále v podání J.Krause, jehož herecký projev působí napříč inscenacemi velmi podobně a místy zbytečně akcentuje komediální polohu.
Výsledný dojem tak zůstává trochu rozpačitý.

Absurdní hra od Ionesca, těžký text, náročný na inscenování. Z hereckých výkonů mě nejvíce oslovily obě královny, Eliška Matzkeová (Marie) a především Ivana Zajáčková v roli starší z královen Markéty. Jiří Kraus ve stěžejní roli krále Bérengera nevystoupil ze své obvyklé komické herecké formy.

Stále víc si uvědomuji, že mě absurdní drama táhne a tato inscenace to potvrdila. Velmi zdařilý je kontrast mezi náročným textem a jednoduchou scénografii se zajímavými světelnými změnami. Povedlo se Ionescův text přiblížit i příležitostnému divákovi, přičemž paralela s aktuálním děním je mrazivá. Účinkující hrají na jevišti dobrou týmovou hru s vyváženými výkony, pro Jiřího Krause je to opět herecký koncert s jeho typickými komediálními prvky, ale i hlubokým prožitkem - radost sledovat jeho mimiku. Představení by měly navštívit minimálně všechny střední školy, ale i veřejnost, aby viděla, že se dá divadlo dělat i jiným způsobem.

Absurdní hra od Ionesca, těžký text, náročný na inscenování. Z hereckých výkonů mě nejvíce oslovily obě královny, Eliška Matzkeová (Marie) a především Ivana Zajáčková v roli starší z královen Markéty. Jiří Kraus ve stěžejní roli krále Bérengera nevystoupil ze své obvyklé komické herecké formy.

S touto inscenací jsem se setkala poprvé. Ačkoliv absurdní drama nepatří mezi mé oblíbené žánry, inscenace má své kvality, oceňuji její svižné tempo a přiměřenou stopáž. Postupem času na mě však inscenace působila poněkud monotónně, především kvůli opakování podobných situací. Výhrady mám také k pojetí Krále v podání J.Krause, jehož herecký projev působí napříč inscenacemi velmi podobně a místy zbytečně akcentuje komediální polohu.
Výsledný dojem tak zůstává trochu rozpačitý.

Výborný výkon paní I. Zajáčkové.