Manon Lescaut

Nádherná inscenace výkony Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama hodnotím velmi kladně oba jsou skvělí ať už herecky tak lidsky (známost celého mosteckého souboru praxe 10 let) velmi krásná inscenace

Příjemná inscenace - pro mě - bez větších vzrušivých momentů, i když to mělo někdy strhnout, byl jsem trochu imunní, úplně jsem se neponořil, ale na každého mohou herci svou naléhavostí působit jinak.
Koukám, že se zdejším hodnotitelům spíše moc nelíbily písničky, pro mě to byly právě ty nejpříjemnější momenty. Zpěv Elišky Navrátilové se mi velmi líbil a v těch chvílích jsem se skutečně zaposlouchal.

Velice zdařilé zpracování této klasiky. Usazení diváků na jevišti je efektivní, blízkost herců zvyšuje zážitek, ovšem často se stávalo, že herci stáli bočním sektorům zády a slyšitelnost mluveného slova byla horší. Písničky mi nevadily, ale nemusely tam být (a točna se při nich také nemusela tak často točit). Tyto drobné výtky však převyšuje zážitek především z hlavní dvojice - Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama - čisté a okouzlující výkony, kterým divák nemá co vytknout. Moc se mi líbil i Tadeáš Horehleď, který svou postavu vystihl naprosto přesně. Mostecká Manon Lascaut nemůže snad nikoho zklamat a já rozhodně doporučuji.

Klasika na prknech mosteckého divadla se mi líbila, příběh znám. Na našem představení spousty mladých lidí, na které je tahle hra zacílená. V hlavní dvojici mladých milenců se představily dvě nové posily mosteckého souboru, Eliška Navrátilová - Manon Lescaut a Tomáš Abraham - des Grieux. Druhý jmenovaný mi přišel ve své roli uvěřitelnější.

Zajímavě pojatá scéna, hraje se na Aréně, herci hrají uprostřed obklopení diváky ze třech stran. Ze čtyř stěžejních rolí mě nejvíce svým hereckým výkonem oslovili T. H. Abraham ( rytíř des Grieux ) a T. Horehleď (des Grieuxův přítel ze semináře Tiberge). Představení ozvláštněno živou klavírní hudbou, zpěv protagonistů ve hře mi přišel trochu zbytečný.

Moje druhé shlédnutí "Manon Lescaut". V porovnání s tehdejším představením v ND, tato inscenace zpracována klasicky bez rušivých modernizujících prvků, což oceňuji. Pánové Abraham, Horehleď a Rošetzký se mi líbili ve svých postavách více, než ženská představitelka Manon, E. Navrátilová. Přišla mi na tuto roli málo romantická.

Nádherná inscenace výkony Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama hodnotím velmi kladně oba jsou skvělí ať už herecky tak lidsky (známost celého mosteckého souboru praxe 10 let) velmi krásná inscenace

Příjemná inscenace - pro mě - bez větších vzrušivých momentů, i když to mělo někdy strhnout, byl jsem trochu imunní, úplně jsem se neponořil, ale na každého mohou herci svou naléhavostí působit jinak.
Koukám, že se zdejším hodnotitelům spíše moc nelíbily písničky, pro mě to byly právě ty nejpříjemnější momenty. Zpěv Elišky Navrátilové se mi velmi líbil a v těch chvílích jsem se skutečně zaposlouchal.

Velice zdařilé zpracování této klasiky. Usazení diváků na jevišti je efektivní, blízkost herců zvyšuje zážitek, ovšem často se stávalo, že herci stáli bočním sektorům zády a slyšitelnost mluveného slova byla horší. Písničky mi nevadily, ale nemusely tam být (a točna se při nich také nemusela tak často točit). Tyto drobné výtky však převyšuje zážitek především z hlavní dvojice - Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama - čisté a okouzlující výkony, kterým divák nemá co vytknout. Moc se mi líbil i Tadeáš Horehleď, který svou postavu vystihl naprosto přesně. Mostecká Manon Lascaut nemůže snad nikoho zklamat a já rozhodně doporučuji.

Klasika na prknech mosteckého divadla se mi líbila, příběh znám. Na našem představení spousty mladých lidí, na které je tahle hra zacílená. V hlavní dvojici mladých milenců se představily dvě nové posily mosteckého souboru, Eliška Navrátilová - Manon Lescaut a Tomáš Abraham - des Grieux. Druhý jmenovaný mi přišel ve své roli uvěřitelnější.

Zajímavě pojatá scéna, hraje se na Aréně, herci hrají uprostřed obklopení diváky ze třech stran. Ze čtyř stěžejních rolí mě nejvíce svým hereckým výkonem oslovili T. H. Abraham ( rytíř des Grieux ) a T. Horehleď (des Grieuxův přítel ze semináře Tiberge). Představení ozvláštněno živou klavírní hudbou, zpěv protagonistů ve hře mi přišel trochu zbytečný.

Moje druhé shlédnutí "Manon Lescaut". V porovnání s tehdejším představením v ND, tato inscenace zpracována klasicky bez rušivých modernizujících prvků, což oceňuji. Pánové Abraham, Horehleď a Rošetzký se mi líbili ve svých postavách více, než ženská představitelka Manon, E. Navrátilová. Přišla mi na tuto roli málo romantická.

Velice zdařilé zpracování této klasiky. Usazení diváků na jevišti je efektivní, blízkost herců zvyšuje zážitek, ovšem často se stávalo, že herci stáli bočním sektorům zády a slyšitelnost mluveného slova byla horší. Písničky mi nevadily, ale nemusely tam být (a točna se při nich také nemusela tak často točit). Tyto drobné výtky však převyšuje zážitek především z hlavní dvojice - Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama - čisté a okouzlující výkony, kterým divák nemá co vytknout. Moc se mi líbil i Tadeáš Horehleď, který svou postavu vystihl naprosto přesně. Mostecká Manon Lascaut nemůže snad nikoho zklamat a já rozhodně doporučuji.

Zajímavě pojatá scéna, hraje se na Aréně, herci hrají uprostřed obklopení diváky ze třech stran. Ze čtyř stěžejních rolí mě nejvíce svým hereckým výkonem oslovili T. H. Abraham ( rytíř des Grieux ) a T. Horehleď (des Grieuxův přítel ze semináře Tiberge). Představení ozvláštněno živou klavírní hudbou, zpěv protagonistů ve hře mi přišel trochu zbytečný.

Příjemná inscenace - pro mě - bez větších vzrušivých momentů, i když to mělo někdy strhnout, byl jsem trochu imunní, úplně jsem se neponořil, ale na každého mohou herci svou naléhavostí působit jinak.
Koukám, že se zdejším hodnotitelům spíše moc nelíbily písničky, pro mě to byly právě ty nejpříjemnější momenty. Zpěv Elišky Navrátilové se mi velmi líbil a v těch chvílích jsem se skutečně zaposlouchal.

Moje druhé shlédnutí "Manon Lescaut". V porovnání s tehdejším představením v ND, tato inscenace zpracována klasicky bez rušivých modernizujících prvků, což oceňuji. Pánové Abraham, Horehleď a Rošetzký se mi líbili ve svých postavách více, než ženská představitelka Manon, E. Navrátilová. Přišla mi na tuto roli málo romantická.

Klasika na prknech mosteckého divadla se mi líbila, příběh znám. Na našem představení spousty mladých lidí, na které je tahle hra zacílená. V hlavní dvojici mladých milenců se představily dvě nové posily mosteckého souboru, Eliška Navrátilová - Manon Lescaut a Tomáš Abraham - des Grieux. Druhý jmenovaný mi přišel ve své roli uvěřitelnější.

Nádherná inscenace výkony Elišky Navrátilové a Tomáše Henryho Abrahama hodnotím velmi kladně oba jsou skvělí ať už herecky tak lidsky (známost celého mosteckého souboru praxe 10 let) velmi krásná inscenace