Východočeské divadlo Pardubice [Městské divadlo]

Arthur Schnitzler

Duše - krajina širá

Premiéra: 8.5.2015. Překlad: Josef Balvín. Dramaturgie: Zdeněk Janál. Scéna: Petr Matásek. Kostýmy: Ha Thanh Nguyen. Hudba: Miloš Orson Štědroň. Režie: Radovan Lipus.
3:00 | Poslední uvedení: listopad 2016.


Psychologické drama o partnerských vztazích muže a ženy, nejvíce pak o manželství, lásce a nevěře. Hra elegantní jako rakouské lázně a neklidná jako široká duše vášnivého člověka, který nezůstane stát na jednom místě. Bedřich Hofreiter je na první pohled úspěšný podnikatel, který žije v hojnosti, spořádaném manželství plném tolerance a ve stabilní rodině. Co se ovšem skrývá pod povrchem, jaká je skutečnost? Jisté je, že ovlivní život nejednoho člověka...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Východočeské divadlo Pardubice
Hodnocení inscenace
Redakce
60 %
Uživatelé
80 %
Hodnocení redakce
Lukáš Dubský 60 %
Volby

Hodnocení

HODNOCENÍ REDAKCE:
Lukáš Dubský 60 %
(zadáno: 11.5.2015, počet hodnocení: 706)
přínosný / zajímavý komentář
Kontroverznost předlohy je do dnešní doby nepřenositelná, co však ze Schnitzlerova díla zůstalo nadále živé, je psychologická drobnokresba jednotlivých postav. Režisér R.Lipus našel ideální představitele hlavních rolích v M.Němcovi a P.Janečkové. Inscenační tým hru krátil, přesto je tříhodinová délka na hraně únosnosti. Inscenace působí upovídaným dojmem, některé vedlejší dějové linky by bylo možné oželet, pro diváky je stejně nejpodstatnější vztah Bedřicha s Evženií. Některé uspávající momenty naštěstí přebije mrazivé finále. 55%
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ:
Cindy.92 60 %
(zadáno: 13.11.2016, počet hodnocení: 301)
přínosný / zajímavý komentář
Aktuální téma, jen trochu nešťastně zpracované. Vynikající herecký výkon M. Němce a dále také P. Janečkové nebo P. Borovce. Průměrná inscenace v klasickém pojetí s pár zajímavými prvky (violoncelistky, scéna se závěsem nebo alpským výhledem).
Petr VIII. Kyblíček 100 %
(zadáno: 27.5.2016, počet hodnocení: 3)
přínosný / zajímavý komentář
Pro mě se stala tato hra naprosto stoprocentní záležítostí. Ač více než sto let stará, působí hra neuvěřitelně skutečně a uvěřitelně. Scéna naprosto automaticky přilnula k tomu co se na ní odehrává. Živá hudba violoncellistek je pak fantastická a nesmírně efektní. Nádherný, pro mě snad i geniální, je herecký výkon Milana Němce, ale v tomto představení pro mě nebylo vyloženě slabé postavy. Délka je naprosto pomíjivá, protože příběh vás tak pohltí, že čas prostě nevnímáte. Za mě tedy fantastická podívaná, kterou mohu jen a jen doporučit.

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.