Premiéry

Satirické drama o třech modelkách, jež se setkávají na castingu a začíná boj, který nemá jasně stanovená pravidla. Boj o uznání. Každá z nás si někdy přála být jiná – hubenější, dokonalejší, krásnější. Ale kdo určuje měřítka? Hra sleduje chování a cítění žen ve světě, kde tělo rozhoduje o sebehodnotě, a kde je tlak na vzhled a výkon traumatizujícím mezigeneračním dědictvím... Jakou cenu jsme ochotni zaplatit za úspěch? Jak daleko jsme schopni zajít pro dokonalý vzhled? Má dnes ještě nějakou hodnotu autenticita? A co když se ve vleku toho všeho stáváme z obětí pachateli? Inscenace bude uváděna v komorním prostoru tzv. Mladé scény MDMB v režii Diany Šoltýsové a uvidíte v ní Hanu Marii Marouškovou, Barboru Kostkanovou, Jaroslavu Koškovou a Vladimíra Pokorného.

Jako malé si Elsa a Anna hrály, ale není jim souzeno zažívat společné štěstí dlouho. Poté, co jejich rodiče zahynou během námořní plavby, stává se starší Elsa královnou. Když však skryté schopnosti královny Elsy uvrhnou království Arendelle do věčné zimy a ona opustí královský palác, její mladší sestra Anna se rozhodne ji najít a království zachránit. Prochází bouří a různými nástrahami, dokud obě sestry nepochopí, že jedině dotek pravé lásky může rozehřát Annino zamrzající srdce... Strhující muzikál s nádhernou hudbou, kostýmy a scénou, ale také kouzly, vtáhnou všechny bez rozdílu věku do magie pohádkového příběhu, tak jako dosud po celém světě. Anna a Elsa byly a jsou stále těmi hrdinkami, které umí okouzlit, na jevišti samozřejmě zažijete i vtipného a dojemného sněhuláka Olafa nebo soba Svena... Tento Disneyho muzikál měl premiéru v roce 2018, přenesl populární animovaný film, oceněný dvěma Oskary, Zlatým Glóbem aj., na divadelní prkna nejdříve na Broadway (New York), posléze na West End (Londýn) a do dalších světových muzikálových metropolí, do kterých se nyní zařadila i Praha. Kromě písní z již veleúspěšného „animáku“, byly do muzikálu připsány další písně z pera Kristen Anderson-Lopez a Roberta Lopeze, libreta se ujala Jennifer Lee, která je autorkou scénáře i původního animovaného filmu Frozen (Ledové království) z roku 2013. V inscenaci Hudebního divadla Karlín hrají Eva Burešová nebo Barbora Konopásek Fialová nebo Natália Hatalová, Ines Ben Ahmed nebo Klára Šmídová, Ondřej Rychlý nebo Roman Tomeš nebo Jan Brožek, Josef Fečo nebo Viktor Javořík, David Gránský nebo Kryštof Krhovják, Denny Ratajský nebo Jiří Daniel a řada dalších. K režii výpravného muzikálu byl osloven Martin Čičvák.

Původní muzikálová pohádka o postupném a křehkém našlapování při hledání cesty k nevlastním dětem a rodičům. Rodina totiž ne vždycky začíná u krve a láska někdy potřebuje víc času než kouzelné zaklínadlo. Princezna Maceška si vždycky přála být maminkou. Svoje děti ale mít nemůže, a tak jí nezbývá než se stát macechou. To ale ve světě, který je živený strašidelnými pohádkami o zlověstných nevlastních matkách, není nic jednoduchého. Najít si cestu k princovi nikdy nebude tak těžké jako k jeho dětem. Ty dokážou princezně zatopit pod kotlem víc než plamen dvojhlavé saně... V inscenaci pro děti od 7 let hrají Naďa Melková, Lucie Valenová, Michaela Váňová, Sára Vosobová, Richard Fiala, Vojtěch Franců, Jiří Kniha, Ondřej Nosálek, Daniel Šváb + minorská kapela. Režisérem je Petr Hašek.

Jednoho večera se poblíž ospalého amerického městečka kdesi v Coloradu ozvou výstřely a krátce na to se objeví i Grace. Je na útěku. Potřebuje se ukrýt před gangstery, kteří ji pronásledují a usilují o její život. Má štěstí, obyvatelé Dogvillu v čele se spisovatelem Tomem jí poskytnou azyl a ona jim za to různě vypomáhá. Veře a Chuckovi hlídá děti, pomáhá v obchodě paní Gingerové, u Hensenových zase brousí sklo a nevidomému panu McKayovi dělá společnost. Přijali ji mezi sebe a pro Grace tak svitne naděje nového začátku. Lidé jsou přece od podstaty dobří. Nebo snad ne? režisérka Natália Deáková, která proslulý a provokativní titul vnímá jako silné morální podobenství o lidské povaze, moci a hranicích solidarity. Hlavní roli Grace hraje Zuzana Ščerbová, výraznou roli vypravěče, jenž vstupuje do dění a komentuje ho, ztvární Martin Stránský. V dalších rolích se představí mimo jiné Jaroslav Matějka, Monika Švábová, Zdeněk Hruška, Klára Kuchinková či Matyáš Darnady. Divadelní adaptaci slavného filmu o morálce a povaze lidstva uvidíte ve Velkém divadle.

Strhující životní příběh české lékařky Vlasty Kalálové-di Lotti. Říkali jí, že nemá cenu, aby se jako žena snažila stát chirurgem. Říkali, že někdo by měl jet zkoumat tropické nemoci na Blízký Východ, ale samotná ženská tam nemá co dělat. A říkali, že to, co tam zažije, rozhodně nevydrží. Tak se naučila dvanáct jazyků, otevřela si v centru Bagdádu soukromou českou praxi a pro ženy v ortodoxní muslimské společnosti i jejich děti se stala často jedinou šancí na život. Vlasta Kalálová-di Lotti, lékařka z jihočeských Bernartic, našla v Orientu lásku, pro kterou stojí za to chtít přelstít smrt a probdít tisíc a jednu noc... Režisér Michal Dočekal do hlavní role obsadil Beátu Kaňokovou. V dalších rolích Sára Černochová, Tomáš Milostný a Tomáš Weisser. Inscenace bude uvádna v divadle Rokoko.

Heda, hrdá dcera generála Gablera, miluje jízdu na koni, hru na klavír a střelbu z pistole. Nedostupná krasavice s ocelovýma očima se k překvapení všech náhle provdá za ctižádostivého historika a brzy snad i profesora Jörgena Tesmana; manželé se nyní vrací z dlouhé svatební cesty a stěhují se do honosné vily, přesně podle Hedina přání. Objeví se však přízraky minulosti. Do města přijíždí Tea Elvstedová, jejich společná známá, a především Eilert Løvborg, atraktivnější a talentovanější konkurent Tesmana a Hedina dávná láska. Løvborg svůj brilantní intelekt kdysi démonicky zničil alkoholem a drogami a kvůli své pochybné pověsti nebyl pro Hedu dostatečně perspektivní finančně ani společensky. Nyní se však díky obětavé Tee svých závislostí zbavil, a dokonce vydává novou publikaci. Tesmanova profesura se zdá být v ohrožení, Hedě se její představa o budoucím životě rozpadá pod rukama a probouzí se v ní temnota, zlost a tvrdost, se kterou je připravena zúčtovat se světem kolem sebe. Ibsenovu hru, která vzbudila v době svého vydání v roce 1890 silné emoce a dodnes patří k stálicím světového repertoáru, uvede Činohra ND v režii Viktora Bodó. Tento maďarský režisér, známý také působením na významných německojazyčných scénách, má svůj nezaměnitelný scénický rukopis, v němž suverénně pracuje s groteskními prvky a popkulturními odkazy a bývá díky tomu označován za Quentina Tarantina současného divadla. Český divák se mohl s jeho inscenacemi setkat například na Mezinárodním festivalu Divadlo v Plzni. Inscenace bude uváděna ve Stavovském divadle s Pavlou Beretovou v titulní roli. Dále hrají Filip Kaňkovský, Denisa Barešová, Marek Daniel, Igor Orozovič, Veronika Janků a Alžběta Dolečková.

Tři fyzikové, luxusní sanatorium a jedna mrtvola za druhou… Co se stane, když se potkají Einstein, Newton a prorok krále Šalamouna? Komedie světově uznávaného švýcarského dramatika s detektivní zápletkou a groteskním nádechem. Hra o vině, odpovědnosti, svobodě a moci. Hra Fyzikové  více jak šedesát let od svého prvního uvedení stále otevírá velmi aktuální témata. Technologický pokrok daleko předstihl vývoj lidstva, ale dokážou lidé zacházet s vynálezy zodpovědně? A mají vědci právo nakládat se svými vynálezy, jak sami chtějí? Nebo nesou morální zodpovědnost za svoje vynálezy? V režii Barbory Maškové hrají Matouš Ruml, Milena Steinmasslová, Petr Lněnička, Jan Meduna, Eliška Hanušová Bašusová, Diana Toniková, Jan Zadražil a Tereza Slámová.

Má zdravý člověk právo ukončit svůj život za asistence lékaře pouze na základě svého rozhodnutí? Má mu společnost umožnit důstojně a bezbolestně zemřít, pokud si to přeje? Drama Ferdinanda von Schiracha, ve kterém se starší muž pouští do pře za své právo zemřít, přináší diskuzi o svobodě jedince, společenské morálce i hranicích medicíny a její etiky. Před etickou komisí se odehrává argumentační rozprava mezi Richardem Gärtnerem a znalci v oboru lékařství, práva i teologie, kde každý hlas má svou váhu. Jak vnímáme smrt? A jak se jeví pod drobnohledem z různých úhlů pohledu, z hlediska důstojnosti, víry, lidskosti i hranic toho, co společnost umožní a začlení do svých etických pravidel? Komu patří náš život? Diváci se stávají porotou, která musí zvážit zásadní morální dilema. Inscenace otevírá otázky, na něž neexistují jednoduché odpovědi; otázky jsou to však nanejvýš zajímavé. V režii uměleckého šéfa činohry NDM účinkují Vladimír Čapka, Alena Sasínová-Polarczyk, Petra Kocmanová, Kamila Janovičová, Sabina Muchová, Vít Roleček, Petr Houska a Jan Fišar. Hra bude uvedena v české premiéře v Divadle Antonína Dvořáka.

Božská muzikálová komedie plná humoru a nespoutané energie podle stejnojmenného filmu s Whoopi Goldbergovou z prostředí řádových sester, jejichž poklidný život se nečekaně obrátí vzhůru nohama! Když se zpěvačka nočního klubu Deloris van Cartier stane nechtěnou svědkyní vraždy, ukryje ji policie před gangstery na nejméně pravděpodobné místo – do kláštera! Klidnému životu řádových sester, vedených poněkud upjatou matkou představenou, se ale znuděná Deloris rozhodně nehodlá přizpůsobit a svojí nezkrotnou povahou obrací zažité pořádky vzhůru nohama. Nový život vdechne také klášternímu sboru, který promění v populární hudební senzaci, čímž ovšem přiláká i nechtěnou pozornost gangsterů. Muzikál s hudbou osminásobného držitele Oscara a hitmakera filmového studia Disney (Kráska a zvíře, Aladin, Na vlásku ad.) nabízí nejen energická hudební čísla, ale také zábavný i dojemný příběh o přátelství, odvaze a nalezení sebe sama. V režii Lumíra Olšovského hrají Charlotte Režná nebo Eva Staškovičová, Stanislava Topinková-Fořtová, Marek Holý nebo Přemysl Pálek, Pavel Klimenda nebo Josef Fečo, Roman Krebs, Kateřina Jechová nebo Viktorie Tandlerová, Ivana Andrlová nebo Ludmila Molínová, Soňa Hanzlíčková nebo Andrea Holá, Lilka Ročáková, Dušan Kraus nebo Jiří Šup, Matěj Butula, Martin Holec, Kateřina Chrenková, Kateřina Herčíková, Dagmar Hladíková nebo Lucie Pragerová, Jan Bytel nebo Petr Plašil, Kristýna Bečvářová, Nikola Blažejová nebo Gabriela Stejskalová, Nikola Ciprová nebo Magdaléna Hušková, Barbora Čmolíková, Michaela Dvořáková, Anna Marie Fenclová, Nikola Erneker, Tereza Koželuhová, Kristýna Málková nebo Kristýna Štychová, Hana Spinethová, Michaela Šálková nebo Yulia Tubolets, Kristina Stejskalová nebo Rozálie Trešlová, Eliška Trojanová, Venuše Zaoralová Dvořáková, Lucie Zvoníková, Ondřej Baumrukr, Vojtěch Placek a Martin Šefl.

Třetí novinkou sezony Divadla v Dlouhé je jevištní adaptace románu korejské spisovatelky a nositelky Nobelovy ceny za literaturu Han Kang. V dramatizaci Matěje Samce ji připravila režisérka Kamila Polívková s Veronikou Lazorčákovou, Matyášem Řezníčkem a hostujícím Jiřím Svobodou. Jihokorejský literární skvost s hororovými prvky jako most k jevištnímu snu. Pokus o prolomení neprostupné samoty. Psychologický thriller a báseň v jednom. Neznám tu ženu, pomyslel si muž, jehož manželka se znenadání začne vyhýbat masu a řídit se podle svých znepokojivých snů. Zná mě? Ptá se švagr této ženy, který je posedlý uměleckým dílem, k jehož stvoření potřebuje možná rozbít svůj dosavadní svět? Znaly jsme se vůbec někdy? ptá se sestra vegetariánky, která se vždy snažila dělat všechno správně. Na co se ptá hlavní postava, nahlížená z těchto z perspektiv svých blízkých? Jak moc zblízka známe své blízké? Inscenace bude uváděna v komorním uspořádání hracího prostoru.

„Divadlo, nebo život?!“ Tuto otázkou pomyslně klade populární dramatik (mimo jiné autor kultovní novely Oskar a Růžová paní) titulní postavě, kterou stvořil podle Frédéricka Lemaîtrea (1800–1876), nejoblíbenější francouzské divadelní hvězdy období romantismu. Tento věhlasný herec se v mládí proslavil tím, že dobové nezáživné melodrama zahrál jako burlesku k popukání, a z neprodejného představení tak udělal divácký trhák. Jeho herecká kariéra byla nadále dlážděna úspěchy, a to i ve velkých dramatických rolích. Byl extravagantní bohém, hráč, svůdník i revolucionář a dveřmi jeho šatny se míhaly ctitelky a milenky. Když se však octl tváří v tvář skutečné lásce, uvědomil si, že neunese její tíhu. „Život má pro mě cenu, jen když ho hraju,“ zní jeho odpověď. Hra o něm vzbuzuje obdiv, smích i dojetí a je poctou divadelním múzám... K režii inscenace byl přizván Radovan Lipus a do titulní role byl obsazen Ladislav Špiner. Dále hrají Karolína Šafránková, Petra Janečková, Petr Dohnal, Petr Borovec, Veronika Malá, Martin Mejzlík, Jan Vápeník, Alexandr Postler, Josef Láska, Jiří Hába, Tomáš Lněnička, Oliver Škorjanc, Romana Chvalová a Zdeněk Rumpík.

Představte si, že jste nečekaně zdědili veliký obnos. Máte vlastně neomezené možnosti, svět vám leží u nohou a vy… se rozhodnete špatně! Portrét dámy v režii Daniely Špinar je divadelní adaptací slavného amerického románu Henryho Jamese. Režisérka, známá svým osobitým přístupem ke klasickým literárním předlohám, přináší na jeviště příběh Isabel – mladé svobodomyslné Američanky, která přijíždí do Evropy, aby zde našla – a nakonec i ztratila – svou svobodu. Zatímco angličtí muži jí padají k nohám, ona chce žít jinak a nabídky k sňatku odmítá. Mnohé se však změní ve chvíli, kdy ji strýc štědře zahrne do své závěti. Příběh veliké lásky, který ukazuje, že peníze váš šťastnými neučiní, že nikdy není pozdě změnit svůj život a že se ne vždy musíme chovat tak, jak to od nás okolí očekává... Hrají Terezie Hájková, Daniel Krečmar, Martin Klapil, Tomáš Kobr, Filip Richtermoc, Martina Nováková, Kamila Sedlárová, Štěpánka Todorová a Pavel Prais.

Láska? Sex? Nebo nesmiřitelný souboj dvou generací? „Buďte v klidu a nebojte se. Vážně. Pro mě je to taky poprvé. Kdykoli můžete říct ne, sebrat se a jít.“ Je 500 euro dost za jednu noc? Nabídli byste víc? A na kolik se ceníte, pokud byste šli prodat vlastní tělo? Pravidla jsou jasná: žádné osobní otázky, žádné líbání na ústa a možnost kdykoliv odejít! Jenomže život na pravidla nehraje a všechno zamotá. Cit? A co s ním? Kolik může stát 10 deka citu a kolik polibek na ústa? Komorní komedie zkoumá nekonvenční vztah mezi mladou studentkou Emmou a o dvě generace starším Johannesem. A tak se z podivného rande stává střet dvou generací – on je pro ni zapšklej vyhořelej boomer, ona pro něj naivka, která o skutečném životě neví nic. Můžou spolu vůbec vydržet v jednom hotelovém pokoji? Můžou se dokonce zamilovat? Rakouský dramatik Stefan Vögel patří mezi nejúspěšnější autory komediálních vztahových her současnosti. Klicperovo divadlo hru uvádí v české premiéře ve Studiu Beseda s Martinou Czyžovou a Jiřím Zapletalem. Režijně připravil Pavel Khek.

Filémón a Baucis, Ariadna a Théseus, Hélios a Faëthón, Ífis, Amor či Marsyás… Římský básník Publius Ovidius Naso učinil ve 2. roce n. l. něco neobyčejně impozantního: shromáždil klíčová mytologická vyprávění pozvolna končící antické epochy a seřadil je do jednoho chronologického celku. Cyklus notoricky známých příběhů od pohanské verze stvoření světa a následného souboje Titánů až po individuální osudy dobových hrdinů, bohů či polobohů, představující dnes již nejvlastnější kulturně-historické podloží západní civilizace, má jednoho pozoruhodného společného jmenovatele – motiv proměny. Tento všudypřítomný princip bytí provází člověka od počátku věků v intencích nevyčerpatelného filozofického problému i věčné naděje. V Ovidiových nesmrtelných epických básních se nám vyjevují skrze poetická, avšak velmi konkrétní a srozumitelná podobenství proměny fyzické i metafyzické, nepatrné i zdrcující, intimní i celospolečenské a apelují na naše vnímání evropských tradic, ale i obecných způsobů hledání pravdy, vyvíjejících se v průběhu času, či zákoutí vlastní duše. Režijní tandem SKUTR představí na jevišti Státní opery vlastní výběr z nepřeberných textů antického klasika, které v součtu čítají patnáct sbírek, aby soudobému publiku předložil imaginativní scénickou interpretaci pro 21. století. Účinkují František Němec, Zuzana Stivínová, Pavlína Štorková, Radúz Mácha, Pavel Neškudla, Zdeněk Piškula, Tomáš Havlínek, Filip Březina, Kateřina Měchurová, Jindřiška Dudziaková, Berenika Anna Mikeschová a Jan Bidlas.

Máničce se zavírají oči, tak ráda by šla spát. Jenže… jenže se toho musí ještě hodně stát, než skutečně usne. Oživne jí polštář, a dokonce i peřina, květina u okna má najednou místo listů dlouhá chapadla, co ji chtějí spoutat a už nikdy nepustit, a z pod postele vylezou – no ne, to jsou bubáci! A další jsou za dveřmi a na ulici za oknem… Hudebně-loutková inscenace o tom, že bát se není vůbec nic špatného, ale daleko lepší je strachy překonat. Každý má v sobě malou Máničku, co potřebuje dodat odvahu, aby uvěřila, že všechny bubáky světa zvládne levou zadní. Představení pro děti od 2 let se koná v prostoru nového Studia DSH se specificky upraveným hledištěm – diváci sedí na sedacích vacích či polštářích.

Jeden z nejznámějších milostných příběhů všech dob. Dva milenci, jejichž láska se ocitá uprostřed soupeření dvou rodů. A také míjení generací. Sluncem rozpálená Verona – a stejně tak tu hoří i dávná nenávist. Horko, emoce i napětí stoupají. Střety v ulicích jsou na denním pořádku. Jako zbraň poslouží leccos, i slovo. A čas plyne, trochu unaveně. Dokud nevypukne další střet a vévodovi dojde trpělivost. Pod hrozbou přísného trestu zakazuje další nepokoje. A pak se to stane - dva mladí lidé, téměř ještě děti, z nepřátelských rodů, se do sebe osudově zamilují. Najednou je jedno, kdo je „ten druhý“ – protože ten druhý je rázem všechno. Dosavadní svět přestane existovat. Čas i jistoty mizí a všechno kolem se mění. Události se řítí neuvěřitelnou rychlostí, téměř zběsile. A dříve tak lehce vyřčená slova najednou těžknou, když je třeba je proměnit v činy... Ve Švandově divadle ústřední dvojici ztvární Oskar Hes a Aneta Kalertová. Dále hrají Andrea Buršová, Luboš Veselý, Jan Grundman, Anežka Šťastná, Tomáš Petřík, Jakub Tvrdík, Jan Mansfeld, Radek Lajfr, Jacob Erftemeijer, David Punčochář, Marie Štípková, Miroslav Hruška a Marek Frňka. Slavná hra bude uvedena v překladu Jiřího Joska a za režijního vedení uměleckého šéfa smíchovské scény Martina Františáka.

Hra pěti lidí o třech částech. Hra o lásce a vesmíru v nás i kolem nás. Smočkovo důkladné a zralé zamyšlení nad tím, co má v životě smysl. Prolínají se v něm prvky komedie i tragédie, naleznete v něm BURKEHO  i hry KOSMICKÉ JARO  a JEDNOU K RÁNU. K nim pak přibývá poznání, že určující v našich životech je morálka, slušnost a především láska. Čistota visící v prostoru jako nedostižný ideál... V autorově režii účinkují Andrea Černá, Ondřej Vetchý, Vladimír Javorský, David Novotný a Dalibor Gondík.

Austenová v Rozumu a citu vypráví příběh sester Dashwoodových, které osud obral o domov i společenské postavení, když je po smrti otce jejich nevlastní bratr se svou panovačnou ženou připravil o dědictví. Elinor, Marianne a jejich matka jsou tak nuceny opustit pohodlí milovaného sídla Norland Park a přestěhovat se do studeného venkovského domku v Devonshiru. Zde musí svůj život začít znovu a zdánlivě bez velkých vyhlídek. Obě sestry jsou povahově velmi rozdílné a podobně se liší i jejich zrání a trápení, která je nakonec zavedou z poklidu devonshirského venkova do víru londýnské plesové sezóny. Elinor vyznává uměřenost a zdravý rozum, Marianne romanticky vášnivou citovost – ale obě se budou muset v době, kdy lásku ovládají peníze, naučit spojit rozum s citem, aby našly své štěstí. Bohatá mozaika vztahů a osudů na pozadí dvou milostných příběhů vykresluje portrét společnosti, v níž se hojně vyskytuje jak přetvářka, pokrytectví a sobectví, tak upřímný cit a vzájemné porozumění. Proslulý román plný humoru i emocí ze „staré dobré Anglie“ se dočkal mnoha filmových, divadelních i televizních adaptací. Na Činoherní scéně MdB se představí v původní dramatizaci. Ve stěžejních rolích sester Dashwoodových se můžete těšit na Svetlanu Janotovou jako Elinor a Nikol Wetterovou jako Mariannu. Jejich matku, Paní Dashwoodovou, ztvární Alena Antalová, jejich bratra Johna Jan Valeš a jeho ženu Fanny Evelína Studénková. Jako nápadníci sester se představí Martin Mihál coby Edward Ferrars, Jiří Mach jako Plukovník Brandon a Adam Gazdík v roli Johna Willoughbyho. Inscenací připravil režisér Mikoláš Tyc.

Fiktivní historická groteska o slovácké identitě, ceně kompromisů a převlecích dějin. Slovácké divadlo v roce 2026. V diskusním pořadu „Na pohovce historie“ na téma „Slovácko před válkou, za války a po válce“ se střetává pražský politolog s místními patrioty. Atmosféra houstne, a tak mladá doktorandka navrhne neotřelé řešení: zahrát si historii formou psychodramatu. Z výměny názorů na pokusy o připojení Slovácka ke Slovenskému státu na konci 30. let minulého století se postupně stává výbušná rekonstrukce – a zároveň nečekaně osobní zpověď. Minulost už není bezpečně vzdálená, ale vtahuje přítomné do děje. Hranice mezi hercem a postavou, názorem a osudem, se rozplývá... Srdcem rekonstruovaného dějinného příběhu jsou postavy Jana Uprky, člena kolaborantské etnografické skupiny Národopisná Morava a syna známého malíře Joži Uprky, a Jana Ryby, zastávající myšlenku příslušnosti Moravských Slováků ke slovenskému národu, která vyvrcholila 16. března 1939, tedy v den vydání výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava a den po vzniku Slovenského státu, společně napsaným dopisem Adolfu Hitlerovi s žádostí, aby Slovácko bylo připojeno ke Slovenskému státu. Z původně folklórního uvědomění se stane riskantní politická hra, v níž každá volba má své následky... V režii uměleckého šéfa uherskohradišťské scény Lukáše Kopeckého hrají Lukáš Matěj, Kateřina Michejdová, Zdeněk Trčálek, Lukáš Rieger, Pavel Šupina a Tereza Novotná.

Autorská inscenace Jana Mikuláška na půdorysu současného románu Georgiho Gospodinova ověnčeného Mezinárodní Bookerovou cenou za rok 2023. Lidé obecně touží ve svých vzpomínkách utíkat do šťastné minulosti, chtějí ji znovu prožít. Ale co se stane, když do minulosti chtějí utéct celé národy? Hrdina Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít... Hrají Kryštof Bartoš, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Simona Lewandowska, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, Michal Bednář a David Petrželka.