Premiéry

Intimní hudební inscenace o ženě, která se rozhodla, že veřejně vypoví vše, co se jí stalo ve chvíli, kdy se z dítěte proměňovala v dívku. Dětství by mělo být nedotknutelné. Plné imaginace, čistoty, lásky a hravosti. Někdy však dojde k události, která navždy poznamená život dítěte. „Sněží. / Už léta nesněžilo. / Být vločkou… / a nebýt, / nemít tělo.“ Toto jsou první slova libreta Jany Šrámkové. S mrazivou přesností vystihují pocity dětí a dospívajících, kteří si prošli různou formou traumatu. Snaha zbavit se tělesnosti je signifikantní. Co se děje v hlavě hrdinky, než předstoupí před soudce a ukáže na pachatele? Nezačne se topit ve víru vlastních vzpomínek? Dokáže pochopit samu sebe skrze své dětské já? Dokáže odpustit sobě i jiným? Tak tiše až je již druhou spoluprací tanečního a divadelního souboru Spitfire Company s Orchestrem Berg zabývajícím se soudobou hudbou. K projektu byla přizvána mezzosopranistka Markéta Cukrová, která je pro svou neobyčejnou všestrannost a cit pro styl vyhledávanou interpretkou hudby od středověku po 21. století. Inscenace v režii Petra Boháče a Miřenky Čechové bude uváděna na scéně divadla Komedie.

První premiérou nové sezony v Horáckém divadle je výpravná klaunská férie dotýkající se snění, bytí, lásky i smrti. Zatímco světovými medii víří pozornost okolo plánované obnovy amerického vesmírného programu v podobě startu raketoplánu k Měsíci, mimo zájem všeho a všech se náš příběh vine slalomem peripetií, překážejících zrodu klaunova zamýšleného posledního velkolepého výstupu, kterým by na sebe rád přitáhl záři reflektorů sledující jeho poslední a snad jediný triumf. Autorská inscenace na námět Michala Skočovského vznikla jako klaunská férie s prvky nového cirkusu. Pro jednoduchý příběh o nenaplněných snech si tvůrci inscenace vybrali z široké palety divadelních prostředků většinu nečinoherních. Díky tomuto žánrovému výletu vzniká obrazivé představení pro celou rodinu, jehož ambicí je zasáhnout především smysly a emoce diváků. Titul je v duchu žánru kolektivním dílem inscenačního týmu. Účinkují Jiří Juráš, Jakub Škrdla, František Maňák, Stanislava Hajduková, Svetlana Hruškociová a Gabriela Schottnerová. Inscenaci režijně připravili Michal Skočovský a Michal Zetel.

Inscenace navazující na úspěšný česko-islandský divadelní projekt Skugga Baldur. Divadelní adaptace románu se odehrává v Rejkjavíku v posledním roce 1. světové války. Islanďané slaví vítězství staletého boje o nezávislost, zároveň však vypuká epidemie španělské chřipky a vybuchuje sopka Katla. V tomto hraničním momentu se setkávají dívka Sól (Slunce) a osamělý chlapec Máni (Měsíc), jehož osud určuje sexuální orientace i chybějící rodinné zázemí. Jejich platonický, ale intenzivní a osudový vztah odkrývá obrácený a propojený mužský a ženský princip obsažený zároveň ve dvojjediné bytosti. V Rejkjavíku také vznikají první biografy, při filmových projekcích Máni nachází útočiště a objevuje svou vášeň k filmu... Hrají Tereza Hofová, Jan Cina a Þóranna Dögg Björnsdóttir nebo Aid Kid. Inscenace režisérky Kamily Polívkové.

Zbrusu nový nově-barokní autorský muzikál inspirovaný pražskými divadelními událostmi z let 1617 a 1627. Divadlo roztančené v rytmu disco-opery. Napudruj pudla a přijď! Jeden je básník, druhý skladatel. Poznali okázalost karnevalů, slávu komedie i lesk italské opery. Divadlo mají v srdci i pod kůží a k tomu podědili geniální talent. Ale co s ním v Praze sedmnáctého století? Příběh bratrů, kteří potřebovali splatit otcův dluh, a proto (ne)ovlivnili dějiny českého barokního divadla. Účinkují Petr Šmíd, Vojtěch Franců, Eva Burešová, Lucie Valenová nebo Alena Hladká, Tereza Bortlová nebo Simona Jindráková a Bartoloměj Veselý. Inscenace režiséra Petra Haška.

Ohňostroj pohybu, zpěvu a pestrobarevných charakterů. Příběh s mnoha odbočkami, ve kterém se soupeří o lásku krásné Isabelly. Co se ale skrývá za barevnými maskami? Snad odpovědi na otázky: Proč jste sem dnes přišli? A proč před vámi hrajeme? Jednoaktová hra bratří Čapků, inspirovaná commedií dell’arte, se stává v podání souboru Divadla MA také sebeironickou zpovědí umělců. Dávají divákům nahlédnout za oponu, aby si zblízka prohlédli kulisy despotického světa, v němž jsou všichni jen nahraditelnou postavou. V režii Marianny Arzumanové hrají Ondřej Král, Petr Kolman, Jan Hanny Firla, Ondřej Kohoutek, Jiří Valeš, Soňa Beaumont a Johana Kyselková.

Nově zvolený prezident republiky má za hodinu a půl pronést inaugurační projev před celým národem. Ale jakmile si začne nahlas opakovat svůj text ve své pracovně, začne ho svědit nos do té míry, že není schopný zachovat chladnou tvář a šklebí se při každém slovu. Co s tím? Lékař ho vyšetřil a problém prý vězí jinde. Přivedou mu tedy toho údajně nejlepšího psychiatra. Začne konverzace, která změní jeho život… Ve skvělé konverzační přestřelce, která srší vtipem i podněty k přemýšlení o prapůvodech našich nejistot a selhání, diváky pobaví trefně vystižené nešvary a zlozvyky všech lidí s velkou zodpovědností vůči sobě i ostatním. Být lídrem, a nebýt srovnaný a vyrovnaný, zkrátka není jen tak... Pod hrou je podepsaný úspěšný francouzský autorský tandem, proslavený mimo jiné oblíbenou komedií Jméno. Herecké tváře tohoto duelu jsou Petr Rychlý a Luboš Veselý. Inscenace v režii Ondřeje Rychlého se představí v rámci programu Hvězdného léta pod žižkovskou věží, po prázdninách bude uváděna v Divadle Kalich.

Zřejmě nejtemnější příběh z pera Williama Shakespeara. Hluboký středověk v legendami opředeném Skotsku. Nikdy nekončící se bitva. Svět, ve kterém věštba definuje realitu větší silou než racionální úsudek. Strach, toxické vztahy, a především neukojitelná touha po moci, která způsobí katastrofu – to vše provází hlavního hrdinu na jeho posledním ďábelském tažení. Slavná Shakespearova tragédie klade znepokojivé otázky směřující i do našich časů. Kým je Macbeth 21. století? Kam až sahají hranice našeho strachu? Jak vysokou cenu jsme ochotni zaplatit za relativní klid a pohodlí? Jsme stále schopni racionálně přemýšlet? Je vůbec možné zastavit zlo? V hlavních rolích uvidíte Marka Němce (Macbeth) a Lenku Krobotovou (Lady Macbeth). Dále hrají Tomáš Měcháček, Václav Vašák, Filip Kaňkovský, Anna Bubníková nebo Anna Schmidtmajerová, Kateřina Eva Lanči nebo Markéta Dvořáková-Ptáčníková, Petra Červinková nebo Eliška Hurábová, David Matásek, Václav Šanda, Jakub Gottwald, Klára Issová, Hynek Chmelař, Vojtěch Vondráček, Karel Zima, Jiří Kohout a Filip Richtermoc. K režii inscenace byl přizván Jakub Krofta.

Drama rodiny Mannonů v 21. století aneb Klasika v odrazu soudobého světa, provokující k zamyšlení ve velkolepém výtvarném pojetí a s komentářem rapperského dua P/ST naživo v Mahenově divadle! Honosné sídlo rodu Mannonů. Svět na konci války Severu proti proti Jihu anebo po ukončení konfliktu v Afgánistánu? Dcera a matka netrpělivě očekávají návrat otce a syna. První s nadějí, druhá se strachem. Ani muži se nevracejí s lehkou myslí. Mezi přepychovými stěnami rodinného sídla doutná odcizení a zvláštní pachuť dlouho utajovaných vášní, která narušuje blížící se okamžik shledání. Každý z nich chce konečně vzít osud do vlastních rukou, jde jen o to, kdo bude rychlejší a čí stín bude nutné překročit a za jakou cenu... Jeden z nejvýznamnějších amerických dramatiků 20. století, nositel Nobelovy ceny za literaturu – Eugene O’Neill (1888–1953), nechal ve hře Smutek sluší Elektře znovu ožít postavy antických tragédií, aby nám až na dřeň odhalil nezkrotnost lidské touhy po lásce, která se snadno může změnit v nenávist a nepřekonatelnou touhu po pomstě. Současně je tato rodinná tragédie univerzální výpovědí o složitosti vztahů mezi rodiči a dětmi, v nichž se člověk neustále pohybuje na tenké hranici pocitů špatného svědomí, viny, nebo strachu z opakovaných chyb. Ve své nejslavnější hře O’Neill dokazuje, že antický svět je nám vzdálený jen zdánlivě, neboť způsob prožívání základních lidských emocí zůstává stále naléhavý. Účinkují Petra Lorencová, Hana Tomáš Briešťanská, Viktor Kuzník, Petr Kubes, Eliška Zbranková, Tomáš David, Martin Siničák, Ivo Sedláček a Dan Kranich. K režii inscenace byl přizván Michal Dočekal.

Tajemný autor S.d.Ch. je bývalý hrobník a zároveň nositel řady prestižních uměleckých cen (i Cen Alfréda Radoka a Ferdinanda Vaňka), člověk mnoha talentů, kterého žene hněv, a navzdory tomu směřuje už jen tam, kde cítí proud radostné synergie. K veselému kolektivnímu souznění dojde tentokrát na potlachu uspořádaném u příležitosti posledního rozloučení s šerifem trampské osady. V režii Kapitána Brady a s hudbou Ivana Achera očekávejte koncertující Magdalenu Zimovou a další přední stars T. O. Krátká Dlouhá (Štěpánku Fingerhutovou, Ondřeje Rychlého, Miroslava Zavičára, Kláru Oltovou, Martina Matejku a Daniela Deutschu). Kapitána Bradu zastupuje Karel Král. Hra Krize majestátu smrti vyšla v knize Konec korunuje dílo (3x S.d.Ch.), kterou vydal časopis Svět a divadlo jako přílohu ročníku 2021. Inscenace vznikla v rámci komorní dramaturgické řady Krátká Dlouhá.

„Nejslavnější román nejslavnějšího ústeckého autora současnosti na jevišti nejslavnějšího sudetského divadla všech dob.“ Pouť mexického českého německého Rakušana z Vídně přes Třebíč, Mauthausen, Znojmo, Valdice, Hamburk, Venezuelu do Ústí nad Labem a téměř zpět. Epopej dvacátého století o hodnotě lidského života. Jednotlivec v životním zápase s neustále se měnící ideologií. Musíš to vydržet, jiná cesta životem neexistuje. Všeobecné volební právo zahubilo nebe s peklem a nahradilo je nicotou, tváří v tvář, které oběť ztrácí smysl a nejvyšším přikázáním je ŽÍT. Kdo je ale potom člověk? Co je pak také schopné nazývat se člověkem? Kolik toho člověk může ještě vydržet? V režii Filipa Nuckollse hrají Petr Uhlík, Klára Suchá, Marta Vítů, Jelena Juklová, Annette Nesvadbová, Lukáš Černoch, Ctirad Götz, Jan Plouhar, Jaroslav Achab Haidler, Josef Kadeřábek, Josef Formánek, Yehor Kondratyuk, Martin Bílský, Anežka Škrnová a Simona Pekařová. Premiéra inscenace a následné reprízy budou uvedeny v rámci přehlídky Letní štace na Velkém sále Činoherního studia.

Virtuózní komedie o nejhorší zpěvačce všech dob. Když sopranistka Florence Foster Jenkinsová v roce 1944 oznámila termín svého koncertu v proslulém hudebním sále Carnegie Hall, vstupenky byly vyprodány během pouhých dvou hodin. Byla celebritou se vším všudy a měla kariéru, kterou by jí leckterá operní diva mohla závidět. Byla výjimečná, přesněji řečeno výjimečně příšerná. Na základě naprosté absence jakéhokoli pěveckého talentu jí bylo přisouzeno přízvisko Anticallas (s odkazem na nejslavnější operní zpěvačku Marii Callas). Přijměte tedy pozvání na velkolepý herecký koncert vyprávějící pravdivý příběh o lidské nezdolnosti cimrmanovských rozměrů. V hlavní roli Eva Reiterová. Dále hrají Ivo Theimer, Karolina Frydecká, Martin Hrubý, Lucie Matoušková a Jarmila Vlčková. Inscenace režiséra Petra Hrušky.

Hra o jednom absurdním podniku, o tom, jak je nebezpečné uzavírat se v bublinách, a o velké touze aspoň někdy něco v životě vyhrát. Jak se může zvrhnout jedna taková neškodná pakárna? Co můžeme ovlivnit a s čím nenaděláme nic? Máme právo vzít spravedlnost do svých rukou, když se svět netočí podle našich představ? Má to být velký večer. Po večeři s bráchou sezval Carl k sobě do bytu kámoše z autodílny, se kterými založili čtyřčlenný syndikát a složili se na dostihového psa – každý jednu nohu. „Jejich holka“ má dneska první závod a může jenom mile překvapit. S nevítaným návštěvníkem ale vezmou události nečekaný směr... V inscenaci v překladu Pavla Dominika hrají Vasil Fridrich, Šimon Krupa, Ondřej Malý, Jan Holík a Martin Finger. Hru současného britského dramatika si k inscenování vybral režisér a umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem David Šiktanc.

Slavný příběh o legendárním podkarpatském zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával a nikdy nikoho nezabil, leda v sebeobraně nebo ze spravedlivé msty, znovu ožívá, tentokrát v nové dramatizaci a se staronovými písněmi Petra Ulrycha. Od smrti skutečného Nikoly Šuhaje letos uplynulo právě sto let. Tento koločavský zbojník a válečný zběh, kterému nezbylo nic jiného než odejít do hor, se stal legendou ještě za svého života. Ovšem český spisovatel Ivan Olbracht mu doslova zbudoval pomník tím, že o něm napsal román, který si od roku 1933, kdy poprvé vyšel, získal velkou čtenářskou oblibu. Drama Nikoly a jeho milé Eržiky dostalo filmovou i divadelní podobu a z Koločavy se stalo poutní místo, které před českými turisty chrání jen jeho obtížná dostupnost. V polovině sedmdesátých let se románem nechal inspirovat hudebník Petr Ulrych a se svou sestrou Hanou natočili legendární album s třinácti písněmi inspirovanými příběhem Nikoly Šuhaje. A právě tyto písně se stanou základem této nové inscenace tohoto klasického vášnivého příběhu o romantickém kraji, lásce a zradě, protkaný spoustou nádherných písniček. V Šaldově divadle příběh inscenuje režisér Petr Svojtka. V titulní roli se představí Filip Jáša, Eržikou bude Karolína Baranová. V dalších rolích Zdeněk Kupka, Václav Helšus, Martin Stránský, Martin Polách, Markéta Tallerová, Štěpánka Prýmková, Jaromír Tlalka, Tomáš Holý, Tomáš Váhala, Stavros Pozidis, Ondřej Kolín, Přemysl Houška, Jana Stránská a Eliška Jansová.

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, od jejichž prvního vydání letos uplyne 100 let, zná z povinné četby nebo z filmů prakticky každý. Nicméně osudy Jaroslava Haška a jeho ženy, kterou si přivezl z Ruska, zas až tak známé nejsou. V nejnovější hře Tomáše Vůjtka, kterou nazval Švejkův návrat, se s ironií autorovi vlastní reflektují okolnosti vzniku naší nejslavnější a nejpřekládanější knihy. V této tragikomedii dojde i na Haškův rozporuplný vztah k jeho dvěma manželkám, jeho poblouznění bolševickou revolucí, kterou v tehdejším Rusku pomáhal prosazovat a před kterou nakonec utekl zpátky do Prahy, i na vztah k jeho vlastnímu synovi, se kterým ani žádný vztah nestihl navázat. Vůjtkova hra zachycuje události, které se skutečně staly, ale je docela možné, že se nestaly přesně tak, jak je předvádíme, zároveň je však možné, že je předvádíme přesně tak, jak se staly, protože v této hře je možné úplně všechno... V režii uměleckého šéfa Komorní scény Aréna Ivana Krejčího hrají Josef Kaluža, Alena Sasínová-Polarczyk, Tereza Cisovská, Vojtěch Lipina, Kristýna Krajíčková, Jan Lefner, Vlastimil Burda, Jan Chudý, Marek Cisovský a Vladislav Georgiev.

I maličkost může být událostí, pokud žijete v zapadlé vesničce, kde je jeden den jako druhý a jejíž obyvatelé nemají nic jiného na práci než klevetit a vzájemně se hašteřit. A tak příjezd nového pekaře způsobí skutečné pozdvižení, zvlášť když má okouzlující ženu, která by mohla být jeho dcerou. A co teprve, když zpočátku idylické manželství najednou visí na vlásku, protože mladá pekařka podlehne místnímu svůdci a pekař ze žalu přestane péct? Katastrofa! Vesničané pochopí, že jejich chléb je v ohrožení, a napnou všechny síly, aby zachránili teplo rodinného krbu a své bochníky. Děj muzikálu inspirovaného stejnojmenným filmem francouzského režiséra Marcela Pagnola se odehrává v polovině 30. let, kdy Evropu doslova zaplavil francouzský moderní šanson. Zaplaví i jeviště pardubického Městského divadla, na němž se odehrají i velká muzikálová čísla à la Broadway. V muzikálová komedii o tom, jak silná může být láska, hrají Tomáš Lněnička, Alžběta Trembecká nebo Eliška Jechová, Petra Janečková, Ladislav Špiner, Martin Mejzlík, Dagmar Novotná, Jan Musil, Petr Dohnal, Zdeněk Rumpík, Alexandr Postler, Martina Sikorová, Josef Pejchal, Petr Borovec, Kristýna Hulcová, Veronika Malá a další. K režii byl přizván umělecký šéf muzikálu MdB Petr Gazdík.

Autorská hra česko-rakouského básníka a filologa Ondřeje Cikána je sugestivní verzí báje známé z Ovidiových Proměn. Jasný hrdina Perseus tráví čas na vlastní svatbě s princeznou Andromedou, kterou zachránil před mořskou nestvůrou Cétó. V brašně přitom schovává hlavu Gorgony Medúsy a je na ni něžný. Andromeda vypadá jako z mramoru, Cassiopeia je nesnesitelná a Phíneus by měl přestat chlastat. Nymphy na pláži tančí a netuší, že se brzy stanou obětí temnoty. Tragická zkušenost nešťastné lásky přerůstá ve fatální nemožnost jakéhokoli citu. Zabíjení nestvůr mají hrdinové sice v popisu práce, ale co když své nestvůry kdysi milovali? Od jednoho násilného činu se odvíjí řetězec proměn člověka v kámen. Láska ústí v strnulost a chlad... Hrají Magdalena Kuntová, Marie Švestková, Jakub Gottwald, Vojtěch Hrabák a Pasi Mäkelä.

Po veleúspěšných inscenacích muzikálů Jesus Christ Superstar a Evita intenzivní spolupráce skladatele Andrewa Lloyda Webbera a libretisty Tima Rice doznala značné trhliny. Lloyd Webber se proto soustředil na několik komornějších projektů. A tím nejvýraznějším byl právě muzikál pro jednu herečku Tell Me on a Sunday. Jde o příběh mladé Angličanky, která se náhle objevuje v Americe, kde prožívá řadu vztahových peripetií. U nás bylo Tell Me on a Sunday uvedeno pod názvem Líp se loučí v neděli zatím jen jednou, a to v roce 2001 v překladu Pavla Vrby v Divadle Ungelt s Martou Kubišovou. Hodinový recital o hledání vlastní cesty mladé Angličanky byl napsán původně pro zpěvačku Marti Webbovou. V novém miléniu, konkrétně v roce 2003 byl pak v Londýně nastudován Tell Me on a Sunday znovu. Avšak v upravené celovečerní verzi. A právě na ni NDM získalo licenci pro příští sezónu. O nové texty a úpravu českého libreta se tak postará téměř dvorní překladatel Lloyd Webberových muzikálů Michael Prostějovský. Pro Hanu Fialovou tak jde o mimořádnou příležitost představit se ostravským divákům s velmi niterným příběhem a skvělou hudbou divákům tak říkajíc na dosah - v komorním prostoru Divadla „12“. Inscenaci připravil režisér Juraj Čiernik.

Mistrovské dílo Federica Garcíi Lorcy zasazené do současnosti. Divadelní triumf mnoha evropských jevišť v české premiéře, s Ninou Horákovou v titulní roli. Yerma je úspěšná novinářka, která miluje svou práci v redakci, píše blog pro mnoho followerů, nedávno jí bylo třiatřicet, prožívá pohodový vztah se skvělým přítelem a konečně s ním může oslavit první večer v novém bytě. Při té příležitosti také poprvé vysloví nahlas, že by „možná bylo fajn založit rodinu“. Jejího partnera to překvapí, ale není proti a rozhodnou se společně nechat věcem volný průběh. Tato prostá situace ale začne nečekaným způsobem ovlivňovat idylický svět Yermy i ji samotnou - a v jiskřivé konverzační hře ze života současných třicátníků se začnou objevovat temné tóny. Australský dramatik Simon Stone se při psaní této tragikomedie inspiroval slavnou hrou Pláňka od Federica Garcíi Lorcy, ze španělské vesnice však děj posunul do současné evropské metropole a sleduje tak s nebývalou věrností mezilidské vztahy v dnešním dynamickém světě. V dalších rolích účinkují Viktor Dvořák, Tomáš Havlínek, Petra Tenorová, Eva Salzmannová a Renáta Matějíčková. Inscenaci pro jeviště divadla Rokoko režíruje Marián Amsler.

Prosluněná prázdninová komedie o návštěvnících malého bufetu na břehu Berounky. Vilda touží po výjimečnosti, Bohuna po miminu, Béďa nezbytně potřebuje klid, Kraken chce mít vlastní fitko a Alda sní o tom, že umlátí lopatou všechny bobry, kteří mu u řeky ožírají stromy. Přijďte se zasmát životu, který je tak obyčejný, že se nedá žít! Patrik Hartl zamýšlel napsat hru o snění, kamarádství a jejich limitech. Komedii, ve které se k sobě přátelé, kteří se mají rádi, chovají jako hovada. Bavilo ho hrát si s prudce se měnícími emocionálními amplitudami a užívat si provokativní vyhrocenost situací. A taky určitou zjednodušující nablblost. Tato hra vznikla z upřímné touhy pobavit diváky... V autorově režii účinkují Bohumil Klepl, Monika Absolonová nebo Sabina Remundová, Petr Pěknic, Štěpán Benoni a Kryštof Hádek nebo Václav Jílek. Světovou premiéra se uskuteční na letní scéně na Výstavišti Holešovice.

Některé příběhy jsou zdánlivě nedotknutelné. Nesou velké napětí. Mají skryté plochy a tajné chodby. Můžeme jen tančit kolem vchodu do jeskyně a nahlížet dovnitř. Život Fredyho Hirsche k takovým příběhům patří. Je zahalený několikerou nedotknutelností – je to příběh trenéra a učitele dětí v nelidských podmínkách, žida v koncentračním táboře, příběh homosexuála v totalitě. Důraz na tělesnou zdatnost, pohyb a hygienu. Na kázeň a pravidelnost. Jak si může člověk v totalitním vězení uchovat sebeúctu? Tím, že s dětmi nacvičuje divadelní představení? Že v nich i v sobě buduje vědomí nedotknutelnosti, možnosti hry a proměny? Na konci života byl Fredy postaven před výzvu k celotáborové vzpouře. „Přesvědčoval jsem ho, že je nezbytné mít nějakého vůdce a že on byl za něj vybrán. Na to mi řekl, že chápe situaci, že však kvůli dětem se nemůže rozhodnout. Podle popisu si Fredy Hirsch vyžádal hodinu na rozmyšlenou.“ Pohybujeme se divadlem „hodiny na rozmyšlenou“, podle vzpomínek pamětníků, filozofických map, pohádek pro děti a pohybů těl při setkání s jinými těly. Divadelní zpracování životního osudu Fredyho Hirsche připravil režisér Jan Nebeský spolu s hercem Miloslavem Königem. Inscenace bude uváděna v Eliadově knihovně Divadla Na zábradlí.