Premiéry

„Komu dnes ještě slouží tento řád!“ Hravá letní hudební komedie v podání Činoherního studia o zapletených patáliích lásky… nebo svůdně podvratné ohlédnutí za utopickým myšlením, pro které už v KAPITALISTICKÉM REALISMU není místo? „A nebo… oboje?“ ...pochechtává se (z hrobu) dnes už klasický autor české meziválečné avantgardy a vynálezce poetismu Vítězslav Nezval. Nesmrtelný příběh o nespokojených ženách a neuspokojivých mužích se na česká jeviště vrací po bezmála čtyřiceti letech! V režii Adama Svozila hrají Barbora Váchová, Petr Uhlík, Jan Hušek, Jiří Černý, Jan Plouhar, Matúš Bukovčan, Nataša Gáčová a  Jindřich Čížek. Inscenace bude také uváděna v rámci letní štace v ústeckém Letním kině.

Ztřeštěná parafráze z pera Tomáše Vůjtka je volně inspirovaná dochovanými scénáři původní komedie dell’arte, která chce vzdát hold dávné formě improvizovaného divadla, tedy komedii, která od poloviny 16. století až do konce 18. století bavila diváky nejprve v Itálii a Francii a později po celé Evropě. Z jejího označení dell’arte (v italštině „arte“ znamená nejen umění, ale i řemeslo) vyplývá, že ji hráli profesionálové, kteří se herectvím snažili uživit... Hrají Marek Cisovský, Michael Rozbroj, Milan Cimerák, Kristýna Panzenberger Krajíčková, Michaela Bajgarová, Yvona Stolařová, Vlastimil Burda a Vojtěch Lipina. Inscenaci režíruje Ivan Krejčí.

První česká divadelní adaptace románu, jímž Witold Gombrowicze vstoupil do záře významnosti. Situace jednoho dospělého člověka, k němuž se vetře autoritativní gymnaziální profesor, aby ho vtáhl kamsi zpět do světa dospívání, rozpaků, trapné intimity, erotického probouzení, kompotů a póz. Tato roztomilá jalovost bohužel naráží na realitu intelektuálního snobismu, předstírané kultivovanosti a „modernosti“. V džungli grimas, předstírání a hesel je třeba vytvořit podmínky pro vlastní a autentickou výpověď. Ty ovšem vykazují prvky vtíravé dramatičnosti - moucha, karbanátek, spoďárky a okno, za nímž je hluboký temný les. Vše vnější je deformující. Je třeba čelit skutečnosti, že sám sebou se stát nelze. Být člověkem znamená být nepřirozený. Skutečnost se objevuje v neskutečnosti, k níž je člověk odsouzen. Mé já, nešikovné a kompromitující, které mělo zůstat skryto, získává svůj hlas v podobě disharmonického kvarteta (Jana Kozubková, Anežka Šťastná, Jacob Erftemeijer, Šimon Krupa). Inscenace v režii Lucie Ferenzové.

Autorská inscenace podle jednoho z nejvýznamnějších literárních děl 20. století. Působivá oslava člověka, který odmítá lhát sobě i okolí a čelí společenské představě, jak by se měl chovat a co by měl cítit. Mersault je obyčejný úředník, tichý, nenápadný. Jeho život plyne v určitém stereotypu, dokud nedojde k zásadnímu zlomu - krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije člověka. V kafkovsky absurdním a beznadějném příběhu je nakonec odsouzen k trestu smrti. K rozsudku nevedou ani tak objektivní okolnosti vraždy, jako neschopnost hrdiny být okolní společností vnímán jako citlivý člověk, protože dostatečně neplakal na pohřbu své matky... Příběh „cizince“ Meursaulta je působivou oslavou člověka, který odmítá lhát sobě i okolí a čelí společenské představě, jak by se měl chovat a co by měl cítit, člověka, který dokáže zcela přijmout skutečnost a souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji „těm druhým“ vnucoval. V inscenaci režiséra Davida Šiktance roli Meursaulta ztvární Petr Borovec. Dále hrají Petra Janečková, Veronika Malá, Ladislav Špiner, Martina Sikorová, Radek Žák, Tomáš Lněnička, Petr Dohnal, Romana Chvalová a Martin Mejzlík.

Mysteriózní western z amerického jihu o dosti zvrácené lásce k vlasti a tradiční rodině. Jsou městečka, kde zkrátka není dobré být po západu slunce… Autorská inscenace inspirována knihou Katarzyny Surmiak-Domańské si klade otázky stran síly a dopadů nenávisti, rasismu a netolerance nejen v americké společnosti. Evropská novinářka přijíždí na sraz Ku-Klux-Klanu. Chce pátrat po historii tohoto hnutí, které začalo v roce 1865 jako zdánlivě nevinné setkávání několika veteránů. Velmi brzy však začalo vyznávat explicitní násilí proti Afroameričanům a získalo i několik miliónů přívrženců. Postupně se agresivně vymezovalo i proti dalším rasám a náboženstvím. Proměňovala se rétorika, bizarní terminologie, argumenty, metody. Vždy ale zůstávala nenávist a pocit nadřazenosti. A jak je to dnes? Opravdu je hnutí záležitostí dob minulých a v současnosti se k němu hlásí jen několik málo lidí...? Ve Studiu ŠD v režii Adama Steinbauera účinkují Anna Grundmanová, Eva Leinweberová, Jan Grundman, Mark Kristián Hochman a Matěj Anděl.

Sezonu v ostravské Aréně uzavře komedie Kamarádky, jejímž autorem je slovenský dramatik Pavol Weiss. Vtipně napsaná hra zobrazuje bez příkras svět mužů a žen, v němž zdaleka vše není ideální. Nevěrný manžel je opečováván oddanou manželkou. Má takhle vypadat manželství? A co vše se dozvíme od nejlepší přítelkyně, když před ní odkryjeme stinné stránky našeho manželského života? Hra o zatrpklých ženách středního věku, které jsou uvězněné ve svých stereotypech a nechtějí vidět pravdu o jejich vztahu (takto ji charakterizoval sám autor), se v bratislavské Astorce stala diváckým hitem. Weiss napsal duchaplnou komedii, která diváka rozesměje a zároveň ho přiměje k zamyšlení nad tím, jak to v manželství a kamarádství vlastně chodí. V režii Ivana Krejčího se můžete těšit na herecký koncert pro dvě herečky (Tereza Cisovská a Renáta Klemensová) a jednoho herce (Josef Kaluža).

Válečná komedie podle úspěšného filmu o hrdinech proti své vůli. Komediální a současně i dramatický příběh hrdinů proti své vůli, odehrávající se během posledních let druhé světové války na českém maloměstě okupovaném Němci je chytrou a zábavnou sondou do nitra české národní povahy. Hra vznikla podle úspěšné filmové předlohy Jana Hřebejka a Petra Jarchovského a velmi originálním způsobem dává konkrétní obsah pojmům hrdinství i zbabělost. Bezdětní manželé Čížkovi se rozhodnou v roce 1943 ukrývat v tajné spíži svého bytu židovského uprchlíka Davida. Jde daleko více o akt náhody a soucitu než o promyšlenou odbojovou činnost. Hrdinové se najednou ocitají pod velkým tlakem, kdy hrozí nebezpečí jak ze strany Němců, tak i „poctivých“ českých spoluobčanů. Vše se rozehrává s velkou nadsázkou a do hry navíc vstupuje starý rodinný přítel Horst, který se přidá na stranu nacistů, ale přitom, aniž by tušil, jakou hru Čížkovi hrají, pomáhá celé rodině překonávat úskalí doby. Na konci války, kdy se vše zdá být vyřešeno, se ale karty náhle obracejí. Nová dramatizace je černou komedií plnou nečekaných zvratů, vyprávějící o hrdinech ze soucitu, o slušných lidech i zrádcích, o síle touhy přežít i apatické pasivitě. Všem hlavním postavám jde o život, ale hrdinství, kolaborace, velkorysost i zbabělost se překrývají, a proto je téměř nemožné vynášet kategorické soudy... Hrají Tomáš Váhala, Kateřina Kornhäuserová, Viktor Javořík, Daniel Toman, Martin Polách, Martin Stránský, Jana Hejret Vojtková, Václav Helšus a Stavros Pozidis. Inscenace režiséra Petra Svojtky-

Jedním z vrcholů sezony bude první spolupráce Činohry ND s režisérem Dmitrijem Krymovem, který patří k nejvýraznějším osobnostem současného světového divadla – nejen díky své tvorbě, ale i nekompromisnímu morálnímu postoji. Autorská inscenace, kterou připravil pro Stavovské divadlo, se volně inspiruje fenoménem čtení na dobrou noc a také světem Alexandra Dumase a Julese Verna – románů „Tři mušketýři“ a „Dvacet tisíc mil pod mořem“. Křehkou vzpomínku na pouto mezi babičkou, rodiči a malým vnukem se v inspiraci Stavovským divadlem pokusí režisér, rovněž známý svými radikálními úpravami klasických textů, zobrazit svým specifickým stylem vizuálního divadla plného překvapení a metafor. Nový titul Činohry ND cílí na všechny věkové kategorie diváků, kteří mají rádi svět kouzelné a bezbřehé fantazie. Hrají Veronika Lazorčáková, Markéta Děrgelová, Filip Kaňkovský, Pavlína Štorková, Pavel Neškudla, Zdeněk Piškula, Igor Orozovič, Filip Březina, Michal Režný a další.

Zbrusu nová hra Petra Zelenky napsaná na míru pro divadlo Studio DVA je komedií o kostlivcích ve skříni a generačním konfliktu v době, kdy věk nic neznamená, a život začíná v pětašedesáti. Všechno, co jste nikdy nechtěli vědět o svých matkách... V neobyčejně vtipném příběhu se poprvé na jevišti Studia DVA divadla objeví Václav Neužil. V dalších rolích se můžete těšit na Zuzanu Kronerovou nebo Evu Holubovou, Lucii Pernetovou, Petra Čtvrtníčka, Bereniku Kohoutovou a Štěpána Benoniho. Inscenaci režíruje sám autor hry, Petr Zelenka. Kromě běžného uvádění v "kamenném" divadle je tato inscenace zařazena do programu letních scén Studia DVA divadla.

Na začátku je všechno skvělé, růžové a zalité sluncem. Jenže léta utíkají a najednou člověk sedí se svým partnerem v pracovně párového terapeuta. Naštěstí na každý neduh existuje nějaké to terapeutické cvičení, fígl, trik či hra. Jen kdyby Valentýn s Johanem dokázali alespoň na chvíli zakopat válečnou sekeru, jen kdyby spolu byli ochotni komunikovat i jinak než sarkastickými výpady. Tady snad pomůže už jenom zázrak, přesněji řečeno speciální zázračné cvičení… Vždyť terapeuti přece nejlépe vědí jak správně žít a mohou jít příkladem. Komedie plná kousavých hlášek, Zázračné cvičení  Daniela Glattauera, je možná až příliš ze života, která se hrála po celém světě. V Divadle Metro bude však poprvé a se souhlasem autora uvedena v čistě mužském obsazení (Hynek Čermák, Filip Rajmont a Jiří Hána).

Autorská inscenace o identitě současné ženy. Kde končí tlak vnějšku a začíná ten vnitřní? Minulost se potkává s přítomností v boji za zrovnoprávnění a spravedlivé podmínky pro všechny v každé době. Dají se léčit naše mýty? Inscenace vznikala v přímé spolupráci s členkami a členy souboru HaDivadla využitím metody „devised theatre“. Čerpá z řecké mytologie podle Roberta Gravesa, různých podob literárních reinterpretací mýtů a z knihy esejí Šárky Homfray a Michaely Karásek Čejkové „Proč jsme tak (na)štvané (Wo-men, 2022)“. Helena, Klytaimnéstra, Penelopa, Médeia a Kassandra. Ženy a družky antických hrdinů. Zatímco oni vedli státy, národy a války a sbírali vítězné vavříny, ony mlčky stály po jejich boku a čekaly na svou příležitost. Dnes se utkávají v antickém agónu s cílem vybrat tu, která získá ultimátní prvenství, olivovou ratolest a možná i srdce Herkula, největšího z hrdinů. Kdo jsou vlastně tyto ženy, o kterých Homér psal málo a sběratelé mýtů jim věnovali jen několik řádků? Manželky, milenky, matky, dcery, sestry, služebnice, ale i vědmy, čarodějky, svůdkyně, vražedkyně či „tradwives“. Idealizované archetypy, nebo plastické bytosti s vlastním názorem, touhami, prožíváním a problémy? Antická tragédie se mění na reality show. Proč se do Agónie přihlásily, za co bojují a co očekávají od vítězství? Kolik mají tyto hrdinky společného s dnešními Helenami, Klytaimnéstrami, Penelopami, Médeiami a Kassandrami? Boj o moc a zviditelnění, o hlas a růži, nebo zoufalý zápas o suverenitu? Není ale Agónie ve skutečnosti jenom patriarchátem nastražená past? Život ženy jako emancipační závod o únik z mýtu genderu. Účinkují Magdalena Kuntová, Marie Ludvíková, Simona Peková, Sara Venclovská, Cyril Drozda a Jáchym Sůra. Inscenaci režijně připravila Alexandra Bolfová.

Známá hra polského dradmatika s osobitým černým humorem, pro který na kothurnech vysoké tragédie nebylo místo. Ruský Žid Saša a Polák Bleška hostí ve své detašované „střední Evropě“ Portorikánku Anitu. Těm třem se splnil sen. Dostali se až do Ameriky. Jenže teď žijí na lavičce v newyorském „Sherwoodu“. Řadu ideálů a mravních zásad vzal hlad a mráz, ale když jde o důstojný pohřeb jejich bližního, ještě se přimějí k činu. Podobně jako před tisíci lety bájnou Antigonu, královskou dceru, která navzdory státnímu nařízení pohřbila svého bratra. Namísto antických vládců máme tu ovšem tři bezdomovce a jednoho policistu... Nejslavnější hru Janusze Głowackého (1938–2017), „polského McDonagha“, ve svém vlastním kongeniálním překladu inscenuje matador hereckého divadla Janusz Klimsza, který v Brně režíruje vůbec poprvé. V Redutě hrají Isabela Smečka, Roman Nevěčný, Petr Kubes, Petr Bláha, David Kaloč, Martin Svobodník a Petr Hos.

Autorská inscenace uměleckého šéfa Divadla v Řeznické Jiřího Š Hájka vznikla ve spolupráci s dramaturgem Lubošem Sůvou a se zabývá otázkou krize otcovství. Otázkou zasahující všechny vrstvy společnosti, neboť otce, tátu, fotra nebo tatínka má zkrátka každý. Jen si jeho funkcí není každý úplně jistý... Na zahradní chatku přijíždějí dva synové, aby oslavili narozeniny svého otce. Jejich setkání se ovšem komplikuje a k oslavě nedochází… K zahradní chatce přijíždí syn, který chce se svým bratrem oslavit… Otec čeká na své syny, aby oslavili… Zahradní chatka, otec a synové… Podaří se jim vyřešit tuto zacyklenou situaci? Pochopit, odpustit si, respektovat se? A kudy na to? V hořké komedii s originální strukturou o velice aktuálním tématu se má šanci najít úplně každý. V novince uvidíte Adriana Jastrabana, Ondřeje Volejníka a Marka Pospíchala.

Hra Williama Gibsona, dramatika a filmového scénáristy, nositele mj. cen Tony a filmového Oscara, napsaná v roce 1958, patří dnes již k moderní klasice. Přesto neztratila nic ze své aktuálnosti. Jsou věci, které se nemění ani v běhu času. Právník Jerry hledá v New Yorku nový začátek. Rozvádí se se svou ženou, ztratil místo ve vlivné firmě svého tchána, je dočista na dně. Gita je neúspěšná baletka, která se momentálně živí jako švadlena, a snaží se dát do pořádku své podlomené zdraví. Dva trosečníci, které svede náhoda, se na pustém ostrově pokoušejí odrazit ode dna, nastartovat novou kariéru a najít novou lásku. Jenomže to nejde tak snadno jako v Hollywoodské romanci. Tohle je skutečný život, v němž rozdílný původ, rozdílné sociální bubliny a nevyřešená minulost hrají velmi podstatnou roli. Tenhle příběh setkáním milenců nekončí, ale začíná. A vypráví o tom, jak moc můžou autentické city zraňovat, bolet, ale i obohacovat a povznášet. A také o tom, že lásku si nejde vynutit, vysnít a dokonce ani zasloužit. Zázrak, zvaný láska, se musí dostavit sám a často bez příčiny. Je to příběh, který baví, bolí a dojímá. Slavný text s Týnou Průchovou a Ondřejem Černým nazkoušela režisérka Viktorie Čermáková.

Jak si vycvičit páníčka? Snad každé dítě si přeje psa! A snad všichni rodiče dětem vysvětlují, že o takového psa se ale musí starat, že to není hračka, kterou odloží, když je přestane bavit. V našem příběhu to bude jinak… Svůj životní příběh nám bude vyprávět sám pes. Pes Paličák, kterého jako sirotka našla na skládce stará fena. Ukáže nám, jak přežít na periferii města, poznáme jeho psí kamarády, dozvíme se o kočičí mafii a především nám Paličák prozradí, jak si vycvičit páníčka. Tedy spíše paničku – malou holku Kdouli a její dost problematické rodiče. Autorská inscenace Jakuba Maksymova bude uváděna na malé minorské scéně a je vhodná pro diváky od 5 let. Účinkují Karin Vápeníčková-Bílíková, Sára Vosobová, Bořek Joura, Štěpán Lustyk, Matěj Šíma a Milan Vedral.

Jeden hotel, sedm párů a věčný zápas mezi mužem a ženou. Jste spokojeni ve vztahu? Po přespání v Hotelu Strindberg už nic nebude jako dřív! V jednom z pokojů se manžel užírá žárlivostí na manželku a napadá ho, že jeho dcera možná vůbec není jeho. Jiný host se nikdy nesmířil s tím, že si jeho životní láska vzala někoho jiného – a když se s ní i s jejím manželem v hotelu náhodou potká, začne plánovat pomstu. Jiná, dlouhá léta šťastně vdaná žena je přesvědčená, že v hotelu zahlédla osudového muže z mládí… a najednou má pocit, že její manželství možná nebylo až tak šťastné. Mladé dívce z vedlejšího pokoje vyšel pozitivně těhotenský test. Snaží se to zavolat svému milenci, místo něj se ale celý večer ozývá jen záznamník. Další muž se snaží na poslední chvíli přesvědčit manželku, aby stáhla žádost o rozvod. Co když ale manželka před chvílí viděla, jak od něj z pokoje odchází cizí žena, co bydlí o patro níž? Ubytováni jsou zde i mladí novomanželé, kterým se někdo rozhodl zkazit svatební cestu tím, že o muži šíří pomluvy, že v hotelu kouká po jiných ženách. A na recepci se před chvílí zapsal muž v nejlepších letech, který se chystá představit svým dospělým dětem novou snoubenku. Jistý problém by ale mohl být v tom, že jeho nastávající je o čtyřicet let mladší než on – a že se nějak podezřele dobře zná s jeho synem… Noc v Hotelu Strindberg bude dlouhá! ...Klasik švédské literatury August Strindberg je dramatik manželských a milostných neporozumění a tvrdých zápasů mezi pohlavími. Jeho tvorba měla zásadní vliv mj. i na věhlasného režiséra Ingmara Bergmana. Současný australský autor Simon Stone (*1984) přichází s moderní adaptací jeho nejvýznamnějších her, které spojuje do jedné. Stone dokazuje, že Strindbergovy hry mohou říct mnohé o partnerském soužití muže a ženy v 21. století, a jejich mnohdy drsné příběhy předkládá publiku s citlivostí a až nečekaným smyslem pro humor. Česká premiéra hry se uskuteční v Mahenově divadle. Moderní adaptace nejvýznamnějších her Augusta Strindberga připravil režisér Michal Dočekal. Hrají Hana Briešťanská, Petra Lorencová, Kateřina Liďáková, Anna Glässnerová, Tomáš Šulaj, Ivan Dejmal, Vojtěch Blahuta, Martin Sláma a Tomáš David.

„Šel jsem to skočit, ale na mostě je plno.“ Tragikomedie ze starého železničního mostu, který má být v brzké době stržen. Poslední noc, co je most otevřen veřejnosti, ho navštíví pětice lidí, kteří se náhodou rozhodli využít této poslední příležitosti a ukončit své životy skokem právě odtud. V záři půlnočního měsíce tak na mostě začíná nečekaně veselý podivný flám, během kterého skupinka řeší, v jakém pořadí kdo skočí, co koho vlastně na most přivedlo a jestli je smrt opravdu tím nejlepším řešením... V autorské inscenaci Matěje Balcara uvidíte Oldřicha Navrátila, Kristýnu Hrušínskou, Jana Vlasáka nebo Libora Hrušku, Ines Ben Ahmed a Ondřeje Dvořáka.

Tajuplný příběh, napínavá podívaná a velkolepé emotivní melodie – to je Rebecca. Mysteriózní krimi-muzikál autorského tandemu, který stojí i za úspěšnou Elisabeth, vznikl podle bestselleru anglické spisovatelky Daphne du Maurier Mrtvá a živá, několikrát zpracovaného také do filmové podoby včetně té oscarové z dílny Alfreda Hitchcocka. Prostá mladá dívka se na počátku 20. století po krátké známosti vdá za čerstvě ovdovělého anglického šlechtice Maxima de Wintera, který si ji odváží na své sídlo Manderley v jižní Anglii. Většina personálu ale stále vzpomíná na Maximovu zesnulou první ženu Rebeccu, z jejíhož stínu se jejich nová paní stále nemůže vymanit. Největší nástrahy jí ale strojí hospodyně, paní Danversová – Rebeccu znala už od dětství a nikoho jiného na jejím místě není ochotna za žádnou cenu akceptovat. Romantický milostný příběh se tak v Manderley postupně promění ve strhující thriller s řadou intrik a temných překvapení... Strhující příběh v plzeňském Novém divadle zprostředkují Charlotte Režná nebo Lucie Pragerová, Jan Kříž nebo Jozef Hruškoci, Felicita Prokešová nebo Markéta Pešková, Pavel Režný nebo Jaroslav Panuška, Dita Hořínková nebo Venuše Zaoralová Dvořáková, Adam Rezner, Soňa Hanzlíčková nebo Lucie Zvoníková, Pavel Klimenda, Lukáš Ondruš, Miro Grisa nebo Antonín Kaška, Dušan Kraus, Martin Holec, Martin Šefl, Kristýna Málková nebo Magdaléna Vítková, Nikola Ciprová, Natálie Dvořáková, Nikola Erneker, Kateřina Herčíková nebo Gabriela Stejskalová, Kateřina Kotroušová, Dagmar Hladíková nebo Barbora Krásná, Hana Spinethová, Kateřina Tafatová, Stanislava Topinková-Fořtová, Viktor Aaron nebo Jiří Šup, Filip Antonio nebo Ondřej Bláha, Ondřej Baumrukr a další. Režisérem inscenace je Lumír Olšovský.

Autorská inscenace o velkých zvířatech, která nám vládnou... Volání rodu mladé tvůrkyně Elišky Říhové pracuje jak s dokumentárními zdroji, tak s beletrií a literaturou faktu. Je stylizovaným, do jisté míry také poetickým a filozofickým pohledem na osobnost nejmenovaného diktátora, takzvané velké zvíře, které umírá a jeho tělesná a duševní schránka se začínají rozdělovat. Proto se také jedním z výchozích bodů inscenace stala velmi specifická lidská činnost, která se nazývá taxidermie neboli preparace. Jde o specializovaný obor, jehož cílem je vypreparovat mrtvé zvíře a následně skrze vycpávání kůže vytvořit jeho nejvěrnější podobu, zachránit jeho schránku před rozpadem a dát mu věčný život. Osud balzamovaného diktátora a vycpaného zvířete se v mnohém potkává, což autorku přivedlo k myšlence vytvořit divadelní prostor, ve kterém vše, co bylo za života spojeno, získává po smrti novou podobu. Na Malé scéně ve dvoře účinkují Ludmila Mecerodová, Karolína Šafránková, Jiří Hába, Josef Láska a Štěpán Pospíšil.

Legendární český muzikál. Proslulá filmová muzikálová komedie režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského z roku 1993, vzniklá na motivy stejnojmenné povídky Petra Šabacha, nepodává realistický obraz českých 50. let. Spíše staví s přiznanou nadsázkou pomník „na počest hrdinům, co kdysi zbláznili lidi“, jak se zpívá v její závěrečné písni. Pokouší se ztělesnit sen o svobodě a nezávislosti, jehož potřebu má každá generace. Šakalí léta jsou situována do pražských Dejvic konce 50. let žijících poklidně svým „maloměstským“ způsobem ve stínu rudé hvězdy na špici hotelu International. Do světa rodičů, žijících všedními starostmi raného socialismu, a jejich ratolestí, jejichž tušení „světa venku“ předurčuje exotický obsah popelnic zmíněného hotelu, vtrhne jednoho dne mladík Bejby. Nevinný prachuligán svým výstředním oblečením a vášní pro „neznámé“ rokenrolové rytmy způsobí pozdvižení; mládež je nadšena a rodiče si zoufají. Bejbyho zjevení, umocněné v příběhu rokenrolovými, dnes již zlidovělými šlágry Ivana Hlase (jako jsou „Jednou mi fotr povídá“, „Na kolena“ nebo „Rock'n'roll pro Beethovena“), tak pro generaci kluků znamená klíčový obrat v jejich životě. Oblíbený příběh snění o jiném, lepším světě mimo limity zoufale šedé reality se na jevišti Hudební scény MdB objeví v původní inscenační i hudební úpravě. Jeho režisérem bude Stanislav Slovák. V roli Bejbyho uvidíte Libora Matouše nebo Kristiana Pekara. Dále hrají Šimon Fikar nebo Josef Gazdík, Elena Juráčková nebo Sandra Tupá, Kryštof Helbich nebo Matyáš Mičulka, Aleš Slanina nebo Oldřich Smysl, Erika Kubálková nebo Jana Musilová, Prokop Helbich nebo Maxmilián Riedl, Patrik Földeši nebo Ondřej Halámek, Václav Fiala nebo Jakub Mauer, Adam Gazdík nebo Jan Juráček, Lucie Bergerová nebo Tereza Navrátilová nebo Michaela Hasalová, Jakub Przebinda nebo Jakub Uličník, Miloslav Čížek nebo Ladislav Kolář, Mária Lalková nebo Hana Štěpánová, Robert Jícha nebo Tomáš Sagher a Jiří Daniel nebo Marek Kolář.